Evropské fondy bych neškrtal, ale státy se musí naučit čerpat, říká Juncker

Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
kohezní politika škrty
Jean-Claude Juncker
© European Union, 2018

Česká republika je připravena jednat o možném navýšení rozpočtu Evropské unie, uvedl dnes český ministr zahraničí Martin Stropnický.

V Bruselu s českými novináři hovořil na okraj rozsáhlé konference o přípravě příštího unijního víceletého finančního rámce. Připomněl také, že odchod Británie z bloku nechá v rozpočtu EU každoroční mezeru až 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč).

Evropská komise se tématem víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027 bude zabývat ve středu. V květnu by měl být předložen konkrétní návrh. Vše by mělo být podle Junckera domluveno na jaře roku 2019, tedy ještě před příštími volbami do europarlamentu.

Přečtěte si také factsheet: Méně peněz, více úkolů: Jak si EU poradí se svým budoucím rozpočtem >>>>

Předseda komise Jean-Claude Juncker i komisař pro rozpočtové otázky Günther Oettinger už v pondělí zdůrazňovali, že pokud chce mít EU dostatečné peníze pro stávající i nové výzvy, jako je migrační krize, posilování zaměstnanosti či užší obranná spolupráce, je právě navýšení příspěvků členských zemí cestou, jak britský výpadek překonat. Případným šetřením a škrty lze podle Oettingera nahradit přibližně jen polovinu výpadku.

Navýšení rozpočtu v situaci, kdy EU musí vydávat peníze na nové oblasti, je podle Stropnického logickým krokem.

Komise: Pokud chce mít EU peníze pro stávající i nové výzvy, jako je migrační krize, posilování zaměstnanosti či užší obranná spolupráce, je navýšení příspěvků členských zemí cestou, jak překonat britský výpadek.

Peníze na bezpečnost i rozvoj zaostalých regionů

O nastavení dlouhodobého rozpočtu EU se povedou dlouhé debaty.

Některé členské země nechtějí snižovat peníze vynakládané na společnou zemědělskou politiku či prostřednictvím unijních fondů na podporu méně rozvinutých regionů v rámci politiky soudržnosti – takzvané kohezní politiky, z níž čerpá i ČR.

Nynější „čistí plátci“, tedy země do rozpočtu přispívající, ovšem navyšování peněz kvůli udržení nových i současných priorit příliš nakloněny nejsou.

Při pondělní a dnešní diskuzi podle Stropnického někteří účastníci opět naznačovali možnost spojit peníze z evropských fondů s tím, jak se jejich příjemci staví například k domluveným řešením v migrační krizi.

„Samozřejmě, že se to dá čekat. Uvidíme, jak bude tento hlas silný. My máme poměrně racionální argumenty pro to, abychom svůj postoj vůči migraci uhájili. Nemyslím, že ČR se chová tak, aby musela být penalizována,“ poznamenal Stropnický.

Juncker: Pokud chceme pokračovat s kohezní politikou, musí členské státy umět tyto fondy čerpat.

Od některých států také zaznívá názor, že peníze plynoucí na kohezní politiku by se měly obecně omezit. To si ale nepřeje předseda Komise Juncker.

„Nejsem pro škrty v politice soudržnosti. Je stále významná nejen pro země, které z ní mají prospěch, ale také pro ty ostatní,“ upozornil v pondělí. Potřebná je ale podle něj modernizace fondů.

„Některé snížit, zajistit větší pružnost, ale snažit se vyřešit problémy rozpočtu v příštích letech zastavením či drastickou redukcí kohezní politiky není politický přístup, který bych mohl podporovat,“ poznamenal.

Juncker také upozornil, že čerpání z fondů je v některých zemích velmi nízké a jinde v zásadě mizivé. „Pokud chceme pokračovat s kohezní politikou, musí členské státy umět tyto fondy v daných termínech čerpat,“ poznamenal.

Přečtěte si také: Čerpání dotací na úspory energie se pohnulo, řešit ho ale bude muset i nová vláda >>>>

REKLAMA
REKLAMA