Europoslanci chtějí evropskou strategii pro Podunají, součástí má být i Česko

Evropský parlament včera schválil usnesení, v němž vyzývá Evropskou komisi k vypracování zvláštní evropské strategie pro Podunají. Strategie má vést k větší koordinaci a propojení regionů spadajících do povodí Dunaje a její součástí by se tak měla stát i Česká republika. Svou, z evropské úrovně koordinovanou, strategii má od loňska také Pobaltí.

S iniciativou vytvořit po vzoru strategie pro Pobaltí zvláštní regionální strategii pro povodí Dunaje, přišla původně skupina rumunských europoslanců. Jak potvrdilo i včerejší hlasování, jejich návrh si získal širokou podporu napříč politickými spektry, zvláště pak ze zemí jako je Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko či Rumunsko, jimiž nejdelší evropská řeka protéká. Ruku pro něj zvedli i čeští europoslanci.

Strategie pro Podunají by byla druhou regionální strategií a následovala by strategii pro Pobaltí, kterou Evropská unie spustila vloni v létě a podobně jako ona by se měla zaměřit na několik prioritních oblastí. Poslanci ve výzvě směřované Evropské komisi mezi možnými prioritami jmenují sociální a hospodářský rozvoj, ochranu životního prostředí (s důrazem na chráněné oblasti a zdroje pitné vody), dopravu (včetně výstavby plavebního kanálu Rýn-Mohan-Dunaj), udržitelný cestovní ruch, posilování výměny v oblasti výzkumu nebo podporu kulturního dědictví.

V usnesení Parlamentu se uvádí, že by evropská strategie pro dunajský region měla být nástrojem intenzivnějšího územního rozvoje a měla by posílit spolupráci na základě dobře definovaných priorit v oblastech, které regionální vlády a zastupitelstva označí jako oblasti s „evropskou“ přidanou hodnotou.

Strategie by „měla vést k větší koordinaci a propojení v Podunají – nejen kulturnímu, ale i z hlediska územního plánování, transevropských sítí (TEN) nebo výměny projektů,“ řekl EurActivu poslanec Oldřich Vlasák (ODS, EPP). Poslanec věří, že díky strategii a těsnější regionální spolupráci by se mohly vyřešit i některé vleklé spory, které země nejsou schopné bilaterálně dojednat, jako je například slovensko-maďarský spor o vodní dílo Gabčíkovo.

Rumunský návrh podpořili i sociální demokraté. Poslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, PES) si od strategie slibuje lepší spolupráci v oblasti protipovodňové ochrany. „Integrovaný přístup je v této oblasti nezbytný,“ myslí si Sehnalová. Také podle ní by se součástí strategie měly stát investice do „lepšího dopravního propojení v území i jeho napojení na sousední region“ v rámci TEN-T (transevropských sítí v oblasti dopravy).

Někteří poslanci připomínají, že do projektu je třeba zapojit také místní samosprávy. Bulharský socialista Jevgeni Kirilov (PES) na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku prohlásil, že priority nové strategie by měly přijít zdola. Do její přípravy by podle něj měly být zahrnuty jak místní samosprávy, tak občanská společnost a projekt by měly chápat jako „svůj nástroj“ k lepší spolupráci.

Dosavadní komisař pro rozšíření Olli Rehn, který na jednání Parlamentu zastupoval Komisi, poslancům sdělil, že Evropská komise vytvořila pracovní skupinu, která se má přípravou strategie pro Podunají zabývat. Dodal ale, že proces je teprve v počáteční fázi. Pokud Komise splní požadavek Parlamentu, měla by strategie vzniknout ještě během roku 2010.

span>
REKLAMA
REKLAMA