Dojde Bruselu trpělivost? ČR se opět zaručuje za služební zákon

Zákonu na odpolitizování české státní správy chybí důležité prováděcí předpisy, bez jejichž existence Evropská komise nesvolí k čerpání z evropských fondů v období 2014-2020. Čeští politici tvrdí, že mají vše pod kontrolou a do Bruselu posílají záruky. Služební zákon není jedinou překážkou, která stojí v cestě schválení českých operačních programů. Tou další je i podle zdrojů redakce jejich nedostatečná připravenost.

sobotka juncker (handshake)
zdroj: Evropská komise.

Služební zákon, který má odpolitizovat českou státní správu, je noční můrou českých politiků i úředníků Evropské komise. Představuje totiž pravděpodobně největší překážku pro zahájení čerpání více než 600 miliard korun, které mohou v následujících letech do České republiky přitéct z evropských kohezních a strukturálních fondů.

Značnou nervozitu způsobuje to, že zmiňované prováděcí předpisy stále neexistují.

Češi se k přijetí zákona o státní správě zavázali již v době svého vstupu do EU, avšak nebyli schopni svému slovu dostát a závazek dotáhnout do konce. Legislativa nakonec vstoupila v platnost až k 1. lednu letošního roku. Vyhráno však podle zjištění EurActivu zdaleka není.

Záruky, záruky, záruky

Samotný zákon totiž nestačí, o jeho konkrétní parametry se musí postarat prováděcí předpisy. Evropská komise opakovaně poukazuje například na přetrvávající nejasnosti ohledně pravidel pro odměňování úředníků a má otazníky i nad (ne)zahrnutím zprostředkujících subjektů, kterými je třeba Czech Invest nebo Technologická agentura (TAČR), pod služební zákon.

Značnou nervozitu způsobuje to, že zmiňované prováděcí předpisy ošetřující problémové oblasti, které zmiňuje už i Dohoda o partnerství, stále neexistují. Brusel se proto musí spokojit s ujištěními, že se na nich pracuje a že začnou platit včas (termín je stanoven na 1. července 2015). 

Naposledy byly záruky české strany odeslány ve formě dopisu premiéra Bohuslava Sobotky. Eurokomisařce pro regionální rozvoj Corině Cretuové je navíc při dnešním jednání v Bruselu zopakuje i ministryně Karla Šlechtová (ANO).

Největší opozdilec

Služební zákon není jedinou překážkou, která brání ve schválení českých operačních programů a spuštění čerpání evropských miliard. Vedle přesvědčení Evropské komise, že zákon bude plnit svůj účel, musí česká strana pracovat i na technické připravenosti programů, která zdaleka není taková, jaká by v této fázi jednání měla být.

Jak redakci sdělily důvěryhodné zdroje z blízkosti Evropské komise, Česko patří v znovu předkládání operačních programů ke schválení Bruselem k největším opozdilcům. Ač první verze programů dorazila do Bruselu již v létě loňského roku, schvalovací proces nabral zpoždění kvůli dlouhotrvajícímu jednání o připomínkách ze strany Komise. Česká republika tak zůstává jediným státem, který dosud nemá na kontě schválený jediný program.

Česko patří ve schvalování operačních programů Bruselem k největším opozdilcům.

Podle informací Ministerstva pro místní rozvoj má Brusel nejzásadnější připomínky k OP Technická pomoc a také k OP Praha – pól růstu ČR, který byl navíc po jejich vypořádání odeslán na poslední chvíli.

Zdroje redakce poukazují i na OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který trápí zmiňované komplikace kvůli zahrnutí zprostředkujících subjektů pod služební zákon. Určité nejasnosti přetrvávají i nad OP Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Schválení českých operačních programů bude záviset i na přijetí úprav v unijním rozpočtu, které jsou nutné kvůli celkovému zpoždění v přijímání programů v EU.

Autor: Lucie Bednárová

REKLAMA
REKLAMA