Daniel Braun: Summit EU byl pro ČR poměrně úspěšný

Podle 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna skončil evropský summit, na němž lídři schválili podobu víceleté finanční perspektivy pro příštích sedm let (2014-2020) pro Českou republiku úspěchem. Českým vyjednavačům se podařilo získat národní obálku na kohezní politiku ve výši 20,5 miliard eur a prosadit změkčení některých původních návrhů Evropské komise.

Braun, Jankovský, Hahn
Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR; Johannes Hahn, evropský komisař pro regionální politiku; Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj ČR; zdroj: EK.

V příštím programovém období, které začne v roce 2014, bude moct Česká republika na své projekty v rámci kohezní politiky vyčerpat až 20,5 miliard eur. Podle 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna to lze považovat za úspěch. „Česká republika získala oproti původním očekáváním dodatečnou alokaci pro své méně rozvinuté regiony, tedy celé území Česka kromě Prahy, ve výši 900 milionů eur, a to včetně transferu prostředků z rozvoje venkova ve výši 300 milionů eur,“ sdělil EurActivu. 

Úspěchem se výše přislíbené národní alokace může označovat dokonce i poté, co v porovnání se současným obdobím, v němž má Česká republika k dispozici 26,7 miliard eur, je velikost národní obálky menší. „Snížení celkové obálky oproti současnému období přibližně o čtvrtinu je dáno tím, že Česká republika i její regiony bohatnou vůči průměru EU,“ vysvětluje Braun. 

Sofistikovanější projekty 

To, že se lídři EU na summitu Evropské rady, který probíhal koncem minulého týdne, na podobě sedmiletého rozpočtu dohodli (EurActiv 8.2.1013), podle náměstka Brauna usnadní jednání o budoucí kohezní politice. Celá řada záležitostí, které se nacházejí v legislativním balíčku ke kohezní politice, totiž s rozpočtem EU úzce souvisí.  

Jak v rozhovoru pro EurActiv z minulého týdne uvedl, kromě objemu finančních prostředků pro jednotlivé členské státy zůstávaly otevřené i všechny záležitosti, jež jsou součástí vyjednávání o víceletém rozpočtu EU, tedy míra spolufinancování projektů ze strany EU, způsobilost DPH, míra předfinancování a pravidlo n+2/n+3. 

Summit se jim věnoval a některé body oproti původnímu návrhu Komise změkčil. Jedním z nich je i pravidlo n+2/n+3, které má sloužit k zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků z fondů EU a říká, že alokace podpory pro n-tý rok musí být vyčerpána v následujících dvou/třech kalendářních letech. Komise navrhovala, aby v příštím období platilo  pravidlo n+2 na programové úrovni bez výjimky. 

„Česká republika tím bude moct realizovat i více sofistikované projekty, jejichž příprava i realizace trvá delší dobu, než v případě například některých jednodušších infrastrukturních projektů, a to s menšími obavami z potenciální ztráty prostředků,“ uvedl Braun. 

Mezi další úspěchy, kterých se podařilo na Evropské radě dosáhnout, patří také zachování maximální míry spolufinancování národních projektů ze strany Evropské komise. Zůstane na 85 %. 

„Dohodli jsme se i na zachování způsobilosti nevratné DPH, což pomůže především místní úrovni financování stále potřebné infrastruktury,“ dodal náměstek. 

Jasno na podzim? 

Vzhledem k tomu, že podle Braunových slov existuje jak u unijních institucí, tak na straně členských států EU vůle uzavřít jednání o kohezní politice co nejdříve, jasno kolem legislativy k evropským fondům může tak být již do konce irského předsednictví. To skončí k poslednímu červnu letošního roku. 

„Poté samozřejmě přijdou na řadu překlady a další právní záležitosti, ale v září a říjnu by to mohlo být všechno schválené. V tomto ohledu bych připomenul, že Irsko zažívá předsednictví EU již posedmé v historii, takže pracuje při hledání kompromisu velmi efektivně,“ řekl Braun. 

Určitou neznámou ale v rovnici představuje Evropský parlament, jehož pravomoci posílila Lisabonská smlouva. „Je to vůbec poprvé, co se tato instituce v takové míře účastní jednání. Pro všechny jde o novou situaci a teprve se takříkajíc hledá cestička, jak na to,“ vysvětlil redakci. 

Jak ukazuje jiný dnešní článek EurActivu, Evropský parlament může kartami o budoucí podobě rozpočtu EU ještě pořádně zamíchat. Někteří europoslanci již avizovali, že jeho návrh dojednaný minulý týden při hlasování nepodpoří (EurActiv 13.2.2013).

REKLAMA
REKLAMA