České vesnice mizí. Šancí na změnu je podpora venkovských podnikatelů

Na venkově ubývají obchůdky, hospody i řemeslníci, a lepší to není ani s počtem farmářů. K podnikání v zemědělství přitom může vést i čirá náhoda, jako je navrácení pozemků v rámci restitucí.
rozvoj venkova
@ Pixabay

Budoucnost českého venkova je v ohrožení. V malých vesnicích ubývají lidé, zatímco obce s více než 500 obyvateli jsou početně na vzestupu. Z venkova navíc mizí tradiční samoobsluhy či profese jako například truhlářství.

Malé rodinné firmy jsou přitom pro další rozvoj českého venkova klíčové. „Venkovskému podnikání zvoní hrana,“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). „Nebude-li v obci obchod, hospoda, malé řemeslo nebo farma, skončí v regionu jak běžný život, tak turistický ruch a z vesnic se stanou skanzeny,“ dodává.

pocet obci

Za posledních 15 let ubylo více než tři sta malých vesnic. Zdroj: Analýza AMSP ČR

Příznivé nejsou ani statistiky týkající se zemědělské činnosti. Na venkově se jí věnuje pouze 5 % podnikatelů a jejich počet se za posledních pět let nezměnil. Jedná se zhruba o 47 až 48 tisíc.

Zemědělci přitom mohou využívat podpory z evropských fondů. Oblíbený je zejména Program rozvoje venkova.

Bez dotací a vlastních investic je podnikání v zemědělství téměř nemožné

„Bez dotací není možné efektivně provozovat zemědělství,“ tvrdí EurActivu pěstitel jablek Robert Vyšata. K podnikání ho přitom přivedla náhoda, když jeho rodině vrátili v rámci restitucí několik hektarů polí. V jeho sadech rostou jablka určená jak pro přímou spotřebu, tak k výrobě dětských přesnídávek.

Dnes patří k jedněm z největších pěstitelů jablek v Česku. Vyrábí z nich i vlastní mošt. „Můj cíl je, aby celé moje práce byla i mým koníčkem. Někdy se to daří, někdy ne,“ říká Vyšata.

Podnikání v zemědělství vyžaduje ohromné vlastní investice, říká farmářka.

Právě obyčejná záliba v zemědělství může stát za vznikem malých rodinných farem.  Své o tom ví Ladislava Volková, kterou dovedl k podnikání na venkově vztah k půdě, ekologii a také zájem o pěstování plodin pro vlastní potřebu. „Podnikání vyžaduje ohromné vlastní investice,“ vysvětluje redakci.

Zemědělství je podle ní ziskové, pokud podnikatel hospodaří s více než 100 hektary. „Malé rodinné farmy ziskové nikdy být nemohou. Návratnost se počítá v horizontech 20-30 let, takže se týká až příští generace,“ myslí si Volková.

Kromě pěstování ovoce a zeleniny se farmářka věnuje chovu ovcí, koz, slepic a králíků podle principů ekologického zemědělství. Po zkušenosti s dotacemi z EU na louky a pastviny přemýšlí farmářka o využití fondů na zpracování úrody. Zvažuje třeba výrobu marmelády, na kterou by mohla využít právě Program rozvoje venkova.

Rozvoj venkova podporují nejen fondy EU, ale také stát

Vedle evropských fondů fungují také národní programy Ministerstva zemědělství či Podpůrný rolnický a garanční fond (PGRLF). „Nyní nabízí PGRLF celkem třináct programů určených pro zemědělské prvovýrobce, potravináře i krmiváře a podnikatele, zabývající se zpracováním dřeva nebo lesním hospodářstvím,“ uvádějí odborníci z Erste Grantika Advisory.

Pokud chceme udržet život na vesnicích, musíme začít v ohrožených obcích, což je více jak polovina českého venkova, říká Havlíček.

Další možnosti se zemědělcům otvírají v souvislosti s projektem AMSP ČR Rok venkova 2017. Jeho cílem je podpora podnikatelů v obcích do tří tisíc obyvatel a jejich motivace k tomu, aby zakládali a udržovali provozovny na venkově. „Pokud chceme udržet život na vesnicích, musíme urychleně začít ve všech ohrožených obcích, což je více jak polovina celého venkova,“ říká předseda AMSP ČR Havlíček.

Ministr zemědělství Marian Jurečka dodává, že jeho rezort společně s AMSP ČR připravuje speciální úvěry pro podnikatele, kteří realizují své aktivity ve znevýhodněných obcích, nebo slevy pro zaměstnance na sociálním pojištění.

REKLAMA
REKLAMA