Brusel nabádá k rychlejšímu čerpání evropských dotací

Komise včera zveřejnila zprávu o stavu čerpání peněz z „evropských fondů“. Státům se podle ní podařilo do loňského roku na projekty přidělit 27 % z prostředků, které mají v letech 2007-2013 k dispozici. Česká republika se spolu se Slovenskem či Polskem zařadila pod průměr. Odborníci ale upozorňují, že údaje, z kterých Komise vychází jsou zastaralé a Česko je na tom ve skutečnosti lépe.

Eura vějíř
Zdroj: WikimediaCommons.org.

Ze zprávy, kterou Evropská komise vypracovala vůbec poprvé v historii společné regionální politiky EU, vyplývá, že členské státy v průměru zvládly přidělit na konkrétní projekty 27 % prostředků, na něž mají v letech 2007-2013 nárok. Odpovídá to částce 93 miliard eur.

Komisař pro regionální politiku Johannes Hahn včera na otázku novinářů zda podle něj čísla naznačují pozitivní či negativní trend v čerpání evropských peněz odpověděl vyhýbavě. Údaje jsou podle jeho mínění podobné číslům z minulého programovacího období.

Úředníci Evropské komise ovšem pod podmínkou zachování anonymity EurActivu sdělili, že by „samozřejmě byli rádi, kdyby tato čísla byla větší“. Dodali ale, že pokud se vezme v úvahu hospodářská krize, mohly by na tom členské státy být také mnohem hůře, a že je třeba to vnímat v tomto světle.

Čas máte, ale utíká vám

Rychlost, s jakou členské státy schvalují podporu projektům se napříč Unií značně liší. Tabulku vedou čistí přispěvatelé, jako jsou Belgie (61,1%), Nizozemsko (55,8 %) či Irsko (51,8 %) a uzavírají jí Řecko (11,9 %) s Rumunskem (14,1 %).

Česká republika z hodnocení Komise vychází poněkud nelichotivě. I když se ale se svými 21 % řadí pod evropský průměr, stále je na tom lépe než například sousední Slovensko (18,6 %) nebo Polsko (19,5 %). Polská ministryně pro regionální rozvoj Elżbieta Bieńkowska přitom nedávno prohlásila, že „v porovnání s ostatními novými členskými státy využívá evropské fondy nejefektivněji“ (EurActiv 1.3.2010).

Na otázku, zda by Polsko mohlo díky pomalému schvalování projektů přijít o část své celkové alokace Hahn zdrženlivě uvedl, že Polsko má na dohnání ostatních zemí „ještě čas, ale už ho moc není“. Úředníci Komise byli opět o něco sdílnější. „Pokud jste pod evropským průměrem (27 %), musíte vyvinout daleko větší úsilí,“ říkají s tím, že „některé členské státy budou mít co dělat, aby peníze, které mají k dispozici zvládly absorbovat“.

Komise vychází ze zastaralých údajů

Aktualizované údaje, kterými prakticky každý měsíc novináře zásobuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), ovšem situaci v tak černých barvách nevidí. Z posledních čísel, které úřad představil v průběhu března, vyplývá, že české operační programy schválily doposud projekty za 319,4 miliardy korun, což odpovídá zhruba 40 % celkové alokované částky 26,7 miliard eur (její konkrétní výše závisí na vývoji kurzu eura).

Podle Petra Zahradníka, analytika EU Office České spořitelny, si je třeba uvědomit, že ve zprávě Evropské komise je „zabudováno zpoždění, které tradičně nabíráme na počátku programovacího období“. Přestože však z mezičasového hodnocení Česko nevychází lichotivě, „nelze soudit, že to tak bude probíhat i po zbytek programovacího období“, řekl EurActivu Zahradník.

Je prý třeba vzít v úvahu i to, že mezi říjnem loňského roku a únorem došlo k výraznému zrychlení schvalování projektů i jejich proplácení. Čísla, z nichž Evropská komise ve své zprávě vychází, pocházejí přitom z tzv. Strategické zprávy, kterou Česká republika Bruselu zaslala koncem loňského roku a v níž se odvolává na údaje z konce září 2009.

Vyčleňování“ na lisabonské cíle funguje, tvrdí Komise

Druhý velký závěr zprávy Evropské komise se týká tzv. vyčleňování (earmarking) dotací na lisabonské cíle, na kterém se členské státy dohodly při vyjednávání o politice soudržnosti na roky 2007-2013. Zjednodušeně řečeno, státy přislíbily, že významnou část prostředků, které z evropských fondů získají, věnují na podporu strategických cílů EU obsažených v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. Jinými slovy, budou podporovat projekty, které přispívají k dlouhodobému posilování konkurenceschopnosti ekonomik a trhu práce.

Vyznění zprávy Evropské komise je v tomto ohledu optimistické – vyčleňování prý funguje relativně dobře. Pokrok vidí zpráva hlavně v oblastech, jako je podpora výzkumu a vývoje, inovací, celoživotního vzdělávání nebo aktivní politiky na trhu práce. Na druhou stranu ale dodává, že v některých oblastech by bylo vhodné přidat. Podpora by měla více směřovat také do oblastí jako je železniční doprava, energetika a životní prostředí, digitální ekonomika nebo podpora sociálního začleňování.

V České republice není zaměření operačních programů na lisabonské cíle nikterak výrazné, říká Zahradník. Do budoucna by to ale podle něj mohl být problém. Zatímco v dnešní době se z tuzemských operačních programů financují „doháněcí“ infrastrukturní projekty (kraje investují do rozvoje zastaralé infrastruktury), po roce 2013 až skončí současné programovací období už politika soudržnosti financování takových projektů nebude tolerovat, varuje analytik.

„Vnitřní deficity by měly mít na starosti spíše národní státy,“ říká Zahradník s tím, že v sektoru dopravy by měl být v budoucnu financován pouze rozvoj transevropských sítí (TEN). Investice do obnovy zastaralé infrastruktury jsou dnes přitom v regionálních operačních programech (ROP) „tím hlavním“.

Analytik dodává, že lisabonské cíle Češi zatím nechápou. Žadatelé dávají prý přednost hmatatelným investicím do budov nebo strojů před investicemi do takových věcí jako je například transfer technologií, podpora inovací, celoživotní vzdělávání nebo podpora trhu práce. A to nás může do budoucna při čerpání „předem handicapovat“, uzavírá Zahradník.

REKLAMA
REKLAMA