Unie nejspíš zruší víza pro Bosnu a Hercegovinu

Evropská komise 2. června předloží dva návrhy týkající se zrušení víz pro občany Bosny a Hercegoviny. Prozradil to španělský ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos.

Miguel Angel Moratinos  promluvil 7. dubna v Sarajevu a potvrdil, že Komise návrhy oficiálně zveřejní během konference o západním Balkánu, která se začátkem června uskuteční právě v hlavním městě Bosny a Hercegoviny.

Od prosince 2009 nemají vízovou povinnost do schengenského prostoru držitelé biometrických pasů ze Srbska, Černé Hory a Makedonie. Mohou zde strávit až tři měsíce (EurActiv 1.12.2009). Unie k liberalizaci vízové politiky přistoupila hlavně proto, aby zabránila nárůstu antievropských nálad a nacionalismu v balkánských zemích, které stále nemají vstup do Unie jistý. Uvolnění pravidel způsobilo v první třetině letošního roku masový příliv albánských a romských žadatelů o azyl do EU. Jejich cílovými zeměmi byly nejčastěji Švédsko a Belgie, které však většinu lidí dopravily zpět do země původu (EurActiv 15.3.2009).

Do schengenského prostoru patří 22 členských zemí EU (kromě Británie, Irska, Rumunska a Bulharska) a tři nečlenské státy – Norsko, Island a Švýcarsko. Pro Albánii nebo Bosnu a Hercegovinu vízová povinnost do těchto zemí dosud platí. Prý ještě nesplnily kritéria stanovená Bruselem.

Tento týden začal pro styk se zeměmi schengenského prostoru platit nový vízový kodex EU. Podle tiskové zprávy Evropské komise má tento dokument zvýšit transparentnost, posílit právní jistotu a garantovat žadatelům o víza rovné zacházení. Nový kodex přijaly v červnu 2009 Rada a Evropský parlament.

Červnová konference by se také měla týkat budoucího směřování Bosny a Hercegoviny po parlamentních volbách, které zde proběhnou letos v říjnu. Nedávno se podobná konference o Balkánu konala ve slovinské oblasti Brdo pri Kranju. Zklamala však očekávání Bruselu i zemí z konfliktního regionu. Srbský prezident Boris Tadić akci dokonce bojkotoval, a to kvůli přítomnosti kosovského premiéra Hashima Taciho.

Téměř všechny země západního Balkánu se snaží o vstup do EU. Řekové tlačí na to, aby státy vstoupily do Unie v roce 2014, kdy bude Evropa slavit stoleté výročí od začátku první světové války. V červenci 1914 došlo právě v Sarajevu k atentátu na Františka Ferdinanda, následníka rakousko-uherského trůnu, který přispěl k vypuknutí války.

Moratinos se v Sarajevu setkal i se zástupcem amerického ministerstva zahraničí Jimem Steinbergem. Oba politici vyzvali Bosnu a Hercegovinu, aby provedla ústavní reformu, která by usnadnila soužití tří tamních etnik – pravoslavných Srbů, katolických Chorvatů a muslimských Bosňáků. Shodli se na tom, že snaha o společnou budoucnost v zemi podle všeho upadá.

Představitelé EU a USA se 7. dubna setkali s politickými zástupci všech tří etnik. Jednali se Sulejmanem Tihicem ze Strany demokratické akce (SDA), se sociálním demokratem Zlatkem Lagumdzijou (SDP) a s Miloradem Dodikem ze Strany nezávislých sociálních demokratů (SNSD). „Všichni se vyjádřili v tom smyslu, že po říjnových volbách budou, bez ohledu na svou politickou orientaci, spolupracovat na jediném cíli – vstupu Bosny a Hercegoviny do NATO a EU,“ řekl Moratinos na tiskové konferenci v bosenském hlavním městě.

Opatření, která musí země před vstupem do Unie a NATO učinit, jsou definována v tzv. Madridské deklaraci a byla předmětem diskuze během středečního setkání. „Cílem EU je vytvořit nějaký závazný dokument, kterého se budeme v jednání s Bosnou a Hercegovinou držet i po volbách. Země se musí připravovat na vstup do EU a Madridská deklarace je dobrý začátek,“ vyjádřil naději Moratinos.

Steinbergova slova působila méně povzbudivě. Prohlásil, že USA neočekávají rychlé změny v Bosně; ocenil ale vůli prosazovat reformy, kterou politici různého vyznání při vyjednávání projevili.

REKLAMA

REKLAMA