Ukrajina a vztah s EU: hodil by se norský model, říkají experti

Evropská unie musí zvážit, jak dál pokračovat v sousedské politice k zemím na své východní hranici, shodují se analytici. Podle řady doporučení má Unie východním partnerům zajistit perspektivu případného budoucího členství. Pro větší přiblížení by prý mohla využít například model vztahů s Norskem, které je na EU úzce navázáno, ale formálním členem není.
Majdan
zdroj: Shutterstock; autor: badahos

Evropská unie má pokračovat ve své politice vůči zemím na východ a na jih od svých hranic, je ale potřeba dobře zvážit model, jaký použije, říkají evropští experti na mezinárodní politiku. Pokud jde o východní země, musí EU pamatovat na jejich zvláštní postavení mezi Ruskem a zbytkem Evropy, dodávají.

„Rusko mělo vždy zájem na rozvíjení regionální spolupráce. Dosavadní modely ovšem nefungovaly. Nakonec přišlo s projektem Eurasijské unie a začalo na Ukrajinu vyvíjet tlak, aby se ujistilo, že nepodepíše asociační dohodu s Evropskou unií,“ shrnul v rozhovoru pro EurActiv Reinhard Krumm, vedoucí Středo- a východoevropského oddělení Friedrich Ebert Stiftung v Berlíně.

„Optimální je, aby si Ukrajina udržovala dobré vztahy s EU i Eurasijskou unií,“ říká polský expert Rafał Sadowski.

Kvůli tomu, že jiný stát vytváří ve východní Evropě vlastní politiku a dívá se na věc z jiného hlediska, se ovšem EU nemusí vzdávat svých priorit, uvedl na debatě věnované budoucímu vývoji Ukrajiny Alexander Duleba, analytik Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.

Evropský směr

Podle analytika Rafała Sadowského z varšavského Centra východních studií není možné, aby byla Ukrajina aktivním členem Eurasijské unie a zároveň se přidružovala k Evropské unii. V obou uskupeních by totiž platila různá legislativa a různé standardy.

„Optimální ovšem je, aby si Ukrajina udržovala dobré vztahy s oběma uskupeními,“ řekl během debaty, kterou pořádaly Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupení v České republice a Středisko bezpečnostní politiky (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Prozatímní ukrajinská vláda rozhodla o tom, že prioritou její politiky bude integrace s Evropskou unií, připomněl. Na ukrajinské vnitropolitické scéně přitom nad touto otázkou panuje souhlas a tento směr podporují i někteří politici bývalé vládní Strany regionů.

„Proto je naděje, že politika ukrajinské vlády se bude skutečně vyvíjet v tomto směru. Ale nevíme, jaká situace bude po volbách,“ dodal Sadowski.

Perspektiva členství

Evropská unie si ovšem podle něj musí rozmyslet, jaký bude její další přístup k sousedním zemím. „Nejde přitom pouze o Východní partnerství, ale také o spolupráci se státy na jižních hranicích EU. Unie musí ještě jednou promyslet celou svou sousedskou politiku,“ řekl analytik.

Podle analytika Lászla Pótiho z Maďarského ústavu mezinárodních vztahů by měla EU v případě Ukrajiny, Gruzie a Moldavska sledovat několik doporučení, na kterých se shodují experti z EU i zemí Východního partnerství.

Na tyto tři země, které v přibližování k EU pokročily nejvíc, je prý potřeba hledět jako na jednotnou skupinu, která usiluje o integraci. V rámci Východního partnerství by si tak neměly vzájemně konkurovat.

„Důležité je, aby tyto země v nějaké formě dostaly perspektivu budoucího členství v Evropské unii,“ dodal. Může k tomu prý dojít různou formou a lze vycházet z různých modelů.

Balíček solidarity

„Důležité je, aby tyto země v nějaké formě dostaly perspektivu budoucího členství v EU,“ říká maďarský analytik Lászlo Póti.

Jednou z možných výchozích variant je například norský model (Norsko je členem Evropského hospodářského prostoru a schengenského prostoru bez formálního členství v EU). Země by prý také mohly získat status pozorovatele.   

„Nejpokročilejší“ země by prý také měly od Evropské unie získat jakýsi „balíček solidarity“. Jeho součástí by měla být například kompenzace ztrát, které tyto země utrpí kvůli poklesu obchodu s Ruskem. Měl by prý být také vytvořen investiční fond Východního partnerství.

Vztahy je ovšem třeba rozvíjet také s ostatními zeměmi Východního partnerství, dodal Póti. Další příležitost podle expertů nabízí sektorová spolupráce a status pozorovatelů v pracovních skupinách.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA