Trump Evropskou unii nerozloží. Chystáme se na něj, ale nepanikaříme, říkají čeští europoslanci

Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Donald Trump EU
© Shutterstock / Joseph Sohm

Po osmi letech s Barackem Obamou v čele Spojených států si Evropská unie složitě zvyká na nového partnera na druhé straně oceánu.

Donald Trump, který od pátku vládne v Bílém domě, už směrem k EU vyslal několik kontroverzních vzkazů. V rozhovoru pro deníky The Times a Bild například prohlásil, že po Británii podle něj unii opustí i další země.

Ted Malloch, který se má stát novým americkým velvyslancem v Bruselu, zase pro stanici BBC uvedl, že Trumpova administrativa by mohla k podobnému kroku některé evropské země motivovat i tím, že s odcházející Velkou Británií uzavře výhodnou obchodní dohodu.

„Evropa se bude muset spoléhat víc sama na sebe. Jednota Unie je proto v tuto chvíli naprosto zásadní,“ myslí si česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Vyjadřovat se k Trumpovým výrokům je ale podle ní předčasné. „Americký prezident svými názory neurčuje, která země bude či nebude členem EU,“ upozorňuje Charanzová.

Juncker: My také neříkáme státu Ohio, že se má oddělit od USA.

Trumpovi poslal minulý týden identický vzkaz i sám předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V rozhovoru pro stanici Bayerischer Rundfunk prohlásil: „My také neříkáme státu Ohio, že se má oddělit od USA.“

„Prezident Trump se samozřejmě může pokoušet budovat bilaterální vztahy s členskými zeměmi a sázet na to, že si jejich lídři nespočítají, že je výrazně lepší jednat z pozice EU než z pozice malého národního státu,“ říká k tomu europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Zvláštní vazby mezi USA a Spojeným královstvím jsou ale podle něj dobře známou věcí, takže jejich zdůrazňováním může Trump těžko něčeho dosáhnout.

Odcházení členských zemí z EU navíc není na pořadu dne. „Nevidím na kontinentu nikoho, kdo by se v dohledné době chystal vystoupit. I z čistě geografických důvodů je to obtížně představitelné,“ uvedl europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Hřebíček do rakve TTIP

Hlavu si ale bude Unie lámat s osudem transatlantické smlouvy TTIP, která by propojením EU a USA mohla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.

„Podařilo se nám dosáhnout výrazného, hmatatelného pokroku,“ uvedla minulý týden evropská komisařka pro obchod Cecila Malmströmová po jednání s americkým zástupcem pro otázky obchodní výměny Michaelem Fromanem. „Těšíme se proto na jednání s novou vládou Spojených států o budoucnosti našich obchodních vztahů,“ dodala Malmströmová.

Budoucnost samotné TTIP je ale zatím nejistá. Během prezidentské kampaně se k ní Donald Trump stavěl spíš skepticky. Nejvíc ale kritizoval asijskou smlouvu o Transpacifickém partnerství, uzavřenou mezi 12 zeměmi z tichomořské oblasti.

Někteří čeští europoslanci se s TTIP pomalu loučí. „Nástup Trumpa do funkce je jen posledním hřebíčkem do rakve TTIP,“ tvrdí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která transatlantickou obchodní dohodu dlouhodobě kritizuje. Podle ní jednání o volném zóně obchodu skomírá už delší dobu.

To si myslí i Poc. „Vyjednávání nepohřbili evropští vyjednavači, ale naprostá neústupnost vyjednavačů USA. Podle mě nemá smysl dál pokračovat. Kdyby s dosavadním výsledkem jednání někdo přišel do Evropského parlamentu, spadne ta věc pod stůl stejně jako kdysi ACTA,“ připomněl osud mezinárodní smlouvy proti padělatelství, kterou europoslanci odmítli v roce 2012.

Donald Trump

© Shutterstock / Joseph Sohm

Obchodní vztahy a ochrana dat

Podle europoslankyně Dity Charanzové je možné, že TTIP půjde takzvaně k ledu. „Nezastírám, že mě to mrzí, protože je to možná největší příležitost, kterou transatlantický prostor z hlediska obchodu i vzájemných vtahů na stole kdy měl,“ říká.

Může se ale podle ní ukázat, že některé Trumpovy výroky byly jen součástí agresivní předvolební kampaně.

„Neřekl bych, že dohoda TTIP je mrtvá,“ myslí si Jan Zahradil. „Jednání by určitě měla pokračovat. Očekával bych, že se evropští vyjednavači co nejrychleji pokusí novému americkému prezidentovi vysvětlit, že na vzájemném obchodu a partnerství vydělají obě strany,“ dodal Zahradil.

Důležitou součástí obchodní výměny mezi EU a USA, která tvoří téměř třetinu celosvětových obchodních toků, je taky přenos osobních dat.

Podle českých europoslanců není potřeba Trumpův nástup do čela USA příliš dramatizovat.

Proto chce s novou Trumpovou administrativou co nejdříve zahájit rozhovory i česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta s Američany v minulosti vyjednala dvě dohody o ochraně osobních dat.

Systém Privacy Shield má chránit data Evropanů před zneužitím ze strany amerických bezpečnostních složek. Zvláštní zastřešující dohoda pak umožňuje výměnu dat mezi policií, prokuraturou a soudy, a to v rámci trestních řízení a vyšetřování.

„Obě dohody patří k důležitým částem strategické spolupráce mezi USA a unií. Nikdo ale neumí přesně odhadnout, jaký bude postoj prezidenta Trumpa vůči Evropě. Do Washingtonu se vypravím co nejdříve,“ řekla Jourová ve čtvrtečním rozhovoru pro EurActiv.cz.

Jak na Rusy?

Podle českých zástupců v Evropském parlamentu není potřeba Trumpův nástup do čela USA příliš dramatizovat. Podle nich se teprve ukáže, jakou politiku bude reálně uskutečňovat.

„Bez ohledu na to, kdo je v Americe prezidentem, zůstanou Evropská unie a USA základem euroatlantického spojenectví i garanty demokracie,“ myslí si europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).

„Zachování dobrých vzájemných vztahů musí být prioritou pro obě strany Atlantiku,“ dodává jeho kolega z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

V některých konkrétních otázkách ale bude osobní názor prezidenta USA hodně směrodatný.

„Stačí si vzpomenout na stažení projektu protiraketové obrany a vyklizení pozic v našem regionu, což byla ze strany prezidenta Obamy přímá pobídka pro Rusy, aby se chopili iniciativy,“ připomíná europoslanec Jan Zahradil.

vztahy EU a USA

© Pixabay

Právě Trumpův vztah k Rusku může vnést do mezinárodních vztahů novou dynamiku. Podle jeho dosavadních výroků se zdá, že by mohl být k Moskvě značně vstřícný.

„Snad to bude znamenat, že začneme zase dělat diplomacii a skoncujeme s krátkozrakou politikou sankcí (proti Rusku),“ tvrdí komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. „Věřím, že máme v současnosti daleko víc reálnějších a rizikovějších hrozeb a potřebujeme ve světě partnery k tomu, abychom je zvládli,“ dává Konečná.

Na silnější příklon USA ke Kremlu to ale zatím nevypadá. Nastupující Trumpův ministr zahraničí Rex Tillerson už minulý týden v americkém Senátu prohlásil, že ruská anexe Krymu byla porušením mezinárodního práva a USA musí mít v ruce nástroj, kterým by zabránily podobnému použití síly v budoucnu. Takovým nástrojem jsou podle Tillersona právě sankce.

Tlak na zvýšení výdajů na obranu

V souvislosti s nástupem Donalda Trumpa se často zmiňuje i potřeba posílit evropskou obranyschopnost. Nový americký prezident chce evropské partnery tlačit k tomu, aby se finančně víc zapojovali do chodu Severoatlantické aliance.

„Z evropských států NATO dávají předepsaná 2 % HDP na obranu jenom Velká Británie a Řecko a kvůli ruské hrozbě v poslední době i Polsko a Slovensko,“ připomíná český europoslanec Tomáš Zdechovský, podle kterého je potřeba takový přístup změnit.

„Skeptický postoj Trumpa k NATO může být silným odrazovým můstkem pro EU, aby konečně začala budovat efektivní obranu,“ dodává Jaromír Štětina, který si ale nemyslí, že by byl Trumpův postoj k NATO i dalším otázkám definitivní. „Věřím v sílu tradiční americké demokracie, která dokáže svého prezidenta ukáznit,“ říká Štětina.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.

REKLAMA
REKLAMA