Zklamání pro voliče? Stačily tři měsíce a Trump změnil názor na NATO, Putina i Čínu

Donald Trump během včerejšího dne ukázal, jak velký je v dnešní době rozdíl mezi předvolební kampaní a reálnou politikou. Během prvních tří měsíců v Bílém domě totiž stačil změnit své názory ve třech stěžejních otázkách americké zahraniční politiky. Těmi jsou NATO, Moskva a Peking.
trump
© Shutterstock / Evan El-Amin

Jen tři měsíce stačily, aby nový americký prezident Donald Trump otočil své postoje k zahraničněpolitickým tématům o 180 stupňů.

Ještě nedávno přitom sliboval výraznou změnu status quo ve Washingtonu, obviňoval Peking mimo jiné z toho, že manipuluje se svou měnou, Severoatlantickou alianci považoval za zastaralou a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi sliboval vřelé vztahy.

Během středečního dne se ale k těmto zásadním bodům své zahraničně-politické agendy vrátil a ukázal, jak se jeho myšlení za pouhé tři měsíce v úřadu prezidenta Spojených států proměnilo.

Vztahy s Moskvou podle něj dále chladnou, zatímco vztahy s Pekingem se zlepšují. A pokud jde o Alianci? Ta je podle Trumpa potřebná, chvályhodná a dobře se přizpůsobuje měnícím se globálním hrozbám.

„Říkal jsem, že NATO je zastaralé. Už tomu tak není,“ uvedl na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem.

Trump poznal skutečnou politiku

Razantní změna pohledu na Ruskou federaci a na NATO by mohla výrazně uklidnit americké spojence v Evropě. Ti se totiž stále obávají Trumpovy předvolební rétoriky a zejména jeho budoucích kroků směrem k případné obraně Evropy. „Nový Trump“ však automaticky neznamená, že by státy EU měly opět přestat přemýšlet nad svou budoucností.

Na druhou stranu jeho rostoucí sympatie k čínskému prezidentovi budí rozpaky v Asii, kde se spojenci Washingtonu na rostoucí moc Pekingu vždy dívali s podezřením a obavami.

Trump: Říkal jsem, že NATO je zastaralé. Už tomu tak není.

Změna Trumpova vnímání světa není náhodná. Americký prezident není všemocný a důležitou úlohu při jeho rozhodování hrají nejbližší poradci. Mezi nimi donedávna převládal proud až extrémně pravicových a silně konzervativních osob v čele se Stevem Bannonem.

Stačilo však jen pár týdnů a i sám Trump si zřejmě uvědomil, že je rozdíl mezi předvolební rétorikou a reálnou politikou. Ve výkonu své funkce pochopil, že politika, notabene ta mezinárodní, není tak jednoduchá, jak se ji někdy snažil představovat svým příznivcům.

Velký podíl na prezidentově myšlení měl donedávna i nyní již bývalý poradce pro národní bezpečnost, generál Michael Flynn. Ten byl však nucen v polovině února rezignovat, a to z důvodu, že během prezidentské kampaně byl opakovaně v kontaktu s ruským velvyslancem ve Washingtonu.

Možná i proto Trump ještě před půl rokem hovořil o možnosti vytvoření mocenské aliance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Pokud o mně říká skvělé věci, já budu říkat skvělé věci o něm,“ prohlásil například loni v září.

Vztahy s Ruskem jsou špatné

Okolí Donalda Trumpa se však změnilo a vliv opět získali osoby s více tradičním pohledem na mezinárodní politiku. To potvrzuje i bývalá náměstkyně ministra obrany v Obamově administrativě, Christine Wormuthová.

Když Trump nastupoval do úřadu, byl podle ní jeho pohled na zahraniční politiku „značně pokřivený“. Nyní se to však prý obrací k lepšímu. „Začíná lépe a hlouběji chápat hodně věcí,“ uvedla.

Trump: Vztahy s Ruskem mohou být na historickém minimu.

Namísto lidí, kteří po jeho boku stáli během kampaně, tak nyní získávají vliv osoby, jako je ministr obrany James Mattis, ministr zahraničních věcí Rex Tillerson a národní poradce pro bezpečnost H. R. Mcmaster, kteří se svou rezervovaností ke Kremlu netají.

Zřejmě i z toho důvodu Trump během včerejšího dne upozornil na své rostoucí obavy, pokud jde o další podporu syrského prezidenta ze strany Kremlu. „Vztahy s Ruskem mohou být na historickém minimu,“ řekl.

Vedle kritiky ruského režimu se následně zmínil i o režimu čínském. O něm však mluvil o dost přívětivěji. První náznaky zlepšování vztahů s Pekingem se objevily v rozhovoru pro Wall Street Journal, ve kterém Trump prozradil, že již Čínu nebude obviňovat z manipulací s měnou. Zdá se tedy, že nedávná návštěva čínského prezidenta v USA byla poměrně úspěšná.

Nejistá však zůstává americká podpora ukrajinské vlády. Ministr zahraničí Tillerson se podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta v úterý během schůzky ministrů zahraničí zemí G7 totiž svých evropských protějšků zeptal, proč by se měli američtí „daňoví poplatníci“ zajímat o ukrajinský konflikt.

Ayrault však odvětil, že „je v zájmu amerických daňových poplatníků mít Evropu, která je bezpečná a silná jak politicky, tak ekonomicky“. Dodal také, že Američané by neměli chtít slabou Evropu, která je rozbitá na kousky.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA