Šéfové vlád si od spolupráce s Libyí slibují méně migrantů v EU

Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.
Libye migrace
@ European Union, 2017

Posílení hranic Libye je pro představitele členských zemí EU šance, jak omezit migraci do Evropy. Shodli se na tom při pátečním summitu na Maltě. Zatímco doposud evropské jednotky asistovaly Libyi pouze ve Středozemním moři, v budoucnu chtějí spolupracovat také při ochraně pobřeží, jižních hranic a v uprchlických táborech.

K hlubší spolupráci přispěla nová dohoda mezi Itálií a Libyí vycházející z žádosti libyjského premiéra Fayeza Al-Sarraje o pomoc s řešením migrační krize. Al-Sarraj se sešel také s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, aby projednali budoucí aktivity EU v Libyi.

„Spolupráce mezi Libyí a Evropskou unií může vést k záchraně životů a navrácení nelegálních migrantů zpět do zemí jejich původu, kde si snad najdou práci a nebudou mít důvod svou zemi opustit,” řekl Al-Sarraj na tiskové konferenci v Bruselu, den před summitem na Maltě. „Doufáme, že pomoc Evropské unie bude praktická,” dodal.

Tusk: EU bude podporovat libyjské pohraniční jednotky.

Snahu Libye řešit migrační krizi společně s Unií evropští představitelé uvítali. „Budeme podporovat, trénovat a vybavovat libyjské pohraniční jednotky,“ uvedl Tusk ve Vallettě. Unie chce do Libye chce investovat až 200 milionů eur. Výsledkem spolupráce má být rozbití sítě převaděčů osob.

Dalším cílem je zlepšení podmínek v libyjských uprchlických táborech, čehož má Unie v plánu dosáhnout společně s Mezinárodní organizací pro migraci a Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). EU se chce rovněž podílet na rozvoji libyjských komunit.

Dohoda s Tureckem migrační proud snížila. To samé se má stát i v případě Libye

Budoucí spolupráce s Libyí by podle unijních lídrů mohla připomínat dohodu s Tureckem z března 2016, která vedla k prudkému poklesu počtu migrantů přicházejících z východní středomořské cesty do Evropy. Zatímco v roce 2015 jich bylo téměř 900 tisíc, v loni se počet snížil na 182 tisíc.

Na druhou stranu ale vzrostl počet migrantů z Afriky. Za loňský rok připlulo k italským břehům 181 tisíc lidí, tedy až o 30 tisíc více než rok předtím.

„Nemůžeme odstranit fenomén migrace. Musíme se ale usilovat o snížení počtu nelegálních migrantů, regulovat jejich příchod do Evropy a vytvořit humanitární cesty pro legální migraci,“ řekl na tiskové konferenci italský premiér Paolo Gentiloni.

V libyjských detenčních táborech umírají lidé

Nevládní organizace Amnesty International či Lékaři bez hranic Evropskou unií kritizují za to, že svou politikou zablokuje v Libyi statisíce uprchlíků. Podmínky v tamních centrech jsou přitom otřesné, na což upozorňuje i OSN.

Podle zprávy generálního sekretáře mise OSN v Libyi dochází v detenčních centrech k zabíjení, mučení a sexuálnímu zneužívání. Od května do prosince 2016 v nich přišlo o život 24 lidí včetně dětí.

Libyjská vláda navíc nemá kontrolu nad všemi detenčními tábory. Některé z nich jsou ovládány protivládními vojenskými skupinami. Z 256 690 migrantů, kteří se podle OSN momentálně v Libyi nacházejí, žije pouze 3 624 z nich v táborech zřízených vládou. Ostatní jsou pod velením ozbrojenců.

Unie chce spolupracovat s libyjskou vládou, která nad zemí nemá úplnou kontrolu

V Libyi od svržení Muammara Kaddáfího panuje nestabilní politická situace a je zde hned několik mocenských center včetně ozbrojených skupin, radikálních islamistů a elit ovládajících obchod s ropou. Libyjská prezidentská rada, se kterou chce Unie spolupracovat, tak nemá úplnou kontrolu nad svým územím.

„Jednáme s mezinárodně uznávanou vládou, má sice své problémy, ale i proto bychom ji měli do záležitosti více zapojit,“ uvedl maltský premiér Joseph Muscat. Pro Maltu jako předsednickou zemi EU je řešení migrační krize prioritou a jednu z cest vidí právě ve stabilizaci Libye.

Premiér Sobotka: Na řešení krize v Libyi se podílí české finance i experti.

Dosud se Unie podílela pouze na výcviku libyjských námořních jednotek, a to skrze operaci Sophia. Svou měrou přispěla i Česká republika. „Přispěli jsme víc než milionem korun a naše finanční podpora bude pokračovat. Čeští experti zároveň působí přímo na velitelství celé mise,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka, který se summitu rovněž zúčastnil. Kromě výcviku se česká vláda aktivně zapojila i do rozvojové pomoci.

„V uplynulých dvou letech podpořila ČR v Africe projekty v hodnotě více než 40 milionů korun. V této pomoci budeme i nadále pokračovat tak, aby africké státy byly schopny čelit nelegální migraci a aby zdejší obyvatelé nemuseli opouštět své domovy,“ doplnil premiér.

Spolupráce s USA zůstává prioritou i po Trumpově inauguraci

Libye nebyla jediným tématem pátečního summitu. Lídři evropských zemí debatovali také o brexitu a politice Donalda Trumpa, zejména pak o zlepšení vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Summitu se totiž zúčastnila také britská premiérka Theresa Mayová, která unijním lídrům nabídla, že Británie se může stát jejich mostem k Trumpovi. Zároveň jim poreferovala o své návštěvě v Bílém domě po Trumpově inauguraci.

„Transatlantická spolupráce zůstává prioritou, protože až do teď byla pilířem svobodného světa,“ prohlásil Donald Tusk. Jednota Unie v těchto otázkách je podle něj klíčová a je nezbytné, aby EU obnovila důvěru ve své vlastní síly.

REKLAMA
REKLAMA