Roky průtahů a krvavých bojů. Asociační dohoda s Ukrajinou je definitivně schválená

Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.
ukraine
© Shutterstock / Vadven

Evropská unie po letech průtahů formálně schválila asociační dohodu s Ukrajinou. Stalo se tak těsně před začátkem summitu EU-Ukrajina, který v Kyjevě během středy a čtvrtku hostil ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Asociační dohoda, respektive její odmítnutí ze strany bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, stálo u zrodu ukrajinské revoluce, tzv. Euromajdanu. Ten proběhl v zimních měsících na přelomu let 2013 a 2014 a měl za následek nejen změnu politického vedení země, ale také jejího geopolitického směřování.

Válka a nizozemské referendum

Moskva v reakci na toto politické zemětřesení anektovala ukrajinský poloostrov Krym a zahájila vojenskou podporu proruských separatistů bojujících na východě Ukrajiny. Ve válce od té doby zahynulo přes 10 tisíc osob. Evropská unie a Spojené státy v souvislosti s chováním Kremlu uvalily na Ruskou federaci hospodářské sankce.

Ratifikaci asociační dohody však provázely problémy i po úspěšném Euromajdanu. Důvodem ale již nebyla ukrajinská vláda, nýbrž Nizozemci, kteří ratifikaci odmítli v referendu. V květnu loňského roku proto nizozemská vláda navrhla řešení, které veřejné mínění změnilo.

Během prosincové Evropské rady pak lídři EU vyjádřili s nizozemskými požadavky souhlas. Jednou z podmínek bylo i to, že se Ukrajina v nejbližší době nestane členem Unie. Stejně tak jí asociační dohoda neměla přiznávat žádné zvláštní bezpečnostní garance.

Do Severoatlantické aliance hodlá vstoupit 69 % Ukrajinců.

Poslední krok ke schválení asociační dohody představitelé vlád členských zemí učinili v úterý během jednání Rady. Samotná dohoda by měla vstoupit v platnost 1. září 2017.

„Jedná se o poslední krok v ratifikačním procesu. Díky němu se EU a Ukrajina stanou blízkými partnery v hlavních politických oblastech,“ stojí mimo jiné v oficiálním prohlášení.

Ukrajina členem EU nebude

„Asociační dohoda je hlavním nástrojem, který Unii a Ukrajinu vzájemně přiblíží. Přináší hlubší politické vazby, silnější ekonomické propojení a respekt ke společným hodnotám,“ uvádí se dále v přijatém dokumentu.

Asociační dohody obvykle předznamenávají budoucí členství a jejich hlavním účelem je vzájemné sblížení politických, ekonomických i společenských pravidel tak, aby byly v souladu s právem EU a jejími zásadami. Nizozemské požadavky však tuto tradici podlomily, a Ukrajině tak členství přislíbeno zatím nebylo.

Ve středu, tedy den po schválení dohody Radou, do Kyjeva odcestovali předseda Evropské rady Donald Tusk i předseda Evropské Komise Jean-Claude Juncker, aby se zúčastnili dvoudenního summitu.

Oficiální schválení asociační dohody však není to jediné, co před zahájením summitu posouvá Ukrajinu směrem na západ. Sám Porošenko se před pár dny nechal po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem slyšet, že Ukrajina začíná činit první potřebné kroky k tomu, aby v blízké době do Severoatlantické aliance sama vstoupila.

Ukrajina míří na západ, Moskva zuří

Ukrajinská vláda před sebou ale má ještě celou řadu reforem. Vymanit se z historických vazeb na sovětskou éru není snadné. Sblížit fungování administrativy, podobu infrastruktury či boj s korupcí se západními standardy tak bude ještě několik let trvat.

Porošenko: Ukrajina se určitě stane součástí rodiny evropských národů, a to jak v rámci EU, tak v rámci NATO.

Plánované i probíhající reformy byly také jedním z hlavních témat summitu. Představitelé obou celků však jednali i o implementaci dohody včetně její obchodní části či o bezpečnosti země. Samostatným bodem jednání byl i mírový proces s Ruskem a plnění Minských dohod.

Porošenko však v poslední době čím dál častěji upozorňuje, že budoucnost Ukrajiny leží na západě a nikoli v rukou bývalého sovětského pána. Cílem je pro ukrajinského prezidenta nejen členství v NATO, ale také v EU.

Vladimir Putin však na západní směřování Ukrajiny, kterou i nadále považuje za přirozenou ruskou sféru vlivu, pohlíží nelibě. Podle něj by případné rozšiřování NATO směrem na východ znamenalo přímé bezpečnostní ohrožení Ruské federace.

Do Severoatlantické aliance ale podle posledního průzkumu ukrajinské nadace Demokratická iniciativa hodlá vstoupit na 69 % Ukrajinců. V roce 2012 se přitom jednalo pouze o 28 %.

„Jsem přesvědčen, že vyhrajeme,“ uvedl ukrajinský prezident ve svém středečním prohlášení. „Ukrajina se určitě stane součástí rodiny evropských národů, a to jak v rámci EU, tak v rámci NATO,“ dodal.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA