Rezoluce švédského parlamentu pobouřila Turecko

Švédský parlament přijal minulý týden (11. března) rezoluci, která označila masové vraždění Arménů osmanskými jednotkami, ke kterému došlo v průběhu první světové války, za „genocidu“. Turecko na protest odvolalo svou velvyslankyni ze Stockholmu.

Rezoluce švédského parlamentu, kterou poslanci schválili s rozdílem jednoho hlasu, okamžitě vyvolala rozhořčení Turecka. Ankara reagovala stažením velvyslankyně ve Stockholmu a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který rezoluci ostře odsoudil, dokonce zrušil plánovanou březnovou návštěvu Švédska. 

„Náš národ a vláda odmítají tuto nepodloženou rezoluci plnou obrovských omylů,“ píše se v premiérově stanovisku. „Je zřejmé, že rezoluce byla přijata kvůli politické kalkulaci před nadcházejícími volbami, které se budou ve Švédsku konat v září 2010.“ 

Švédský parlament Riksdag se zabýval dokumentem, který označuje zabití více jak milionu Arménů a jiných menšin osmanskými jednotkami v roce 1915, na popud středolevicové opozice. Pravdou ale zůstává, že rezoluce by neprošla, pokud by pro ni nezvedli ruku i čtyři zástupci z vládnoucí středopravicové koalice. Rezoluce tak byla schválena 131 hlasy (130 poslanců ji zamítlo).  

„Jsem zklamaná a také překvapená, jelikož jsem nečekala, že se parlament k této problematice vyjádří,“ uvedla pro švédský The Local odvolaná turecká velvyslankyně Zergün Korutürk, která vzápětí dodala, že „není úkolem poslanců rozhodovat o tom, zda se nějaká genocida odehrála nebo ne.“ 

Švédský parlament o rezoluci hlasoval již podruhé, poprvé se tak stalo v červnu 2008, kdy podobný dokument byl velkou většinou poslanců zamítnut (245 ku 37).  

Nepolitizujme historii, varuje ministr Bildt 

Rezoluce švédským parlamentem prošla i navzdory ostrému nesouhlasu ministra zahraničí Carla Bildta, který jednání parlamentu označil za „velké zklamání.“ 

„Je chybné tímto způsobem politizovat historii,“ uvedl ministr, který je přesvědčen, že přijetí rezoluce může mít negativní dopad na turecko-arménské vztahy. 

Ty vloni po dlouholetém nepřátelství zaznamenaly konečně zlepšení – vlády obou zemí se rozhodly obnovit vzájemné diplomatické vztahy a zároveň přislíbily otevření společných hranic (EurActiv 2.9.2009). 

Předmětem jejich sporu jsou události mezi lety 1915 až 1917, při kterých podle Jerevanu zemřelo půldruhého milionu Arménů. Mělo se tak stát při deportacích v osmanské říši, které Arménie označuje za genocidu. Ankara označení odmítá a nesouhlasí, aby jej používaly i jiné země. Podle ní zahynulo maximálně 500 tisíc Arménů, o kterých hovoří jako o válečných obětech. 

Americký Kongres hlasoval stejně 

Schválení švédské rezoluce označující události z let první světové války za genocidu přichází jen týden poté, co americký Kongres učinil obdobný krok. Ankara podobně jako v případě Švédska reagovala odvoláním svého velvyslance z Washingtonu. 

Rezoluci o arménské genocidě tak v průběhu dvou týdnů schválili dva z největších spojenců Turecka – Švédsko, které se řadí k nejhlasitějším podporovatelům tureckého členství v Unii, a Spojené státy, které jsou silným západním spojencem Turecka a členy NATO. 

Podle tureckého vládního zdroje se však situace brzy uklidní. Pro agenturu Reuters totiž prozradil, že velvyslankyně Zergün Korutürk se do Švédska v nejbližších dnech vrátí. „Víme, že švédská vláda se velmi aktivně snažila tuto rezoluci zastavit,“ dodal na vysvětlenou. 

Turecký velvyslanec ve Spojených státech se ale na svou pozici nevrátí do té doby, než bude jasné, jaké další kroky má Washington ohledně rezoluce Kongresu v úmyslu. Turecko je klíčovým spojencem USA v Iráku, Íránu, Afghánistánu a na Středním východě, uzavírá agentura Reuters.

REKLAMA
REKLAMA