Krize nutí EU k vypracování nové globální strategie

Včera se se zástupci české vlády v Praze sešla šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová, aby s nimi projednala nově vznikající globální strategii EU, která má nahradit její zastaralou verzi z roku 2003. Kromě toho českou vládu v souvislosti s migrační krizí pochválila za konstruktivní přístup při vyjednávání vlastní pozice. Podle části opozice má ale pochvala „hořkou pachuť“.

Mogherini Zaorálek
zdroj: MZV

Prahu včera navštívila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Federika Mogheriniová, aby s českými představiteli prodiskutovala krize, kterým Evropa v současnosti čelí.

Hlavním tématem její návštěvy byla připravovaná globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou vysoká představitelka v současnosti připravuje. Evropským lídrům má být představena do letošního června.

Mogherini: Zabránit dalším krizím můžeme, pouze pokud budeme mít jasnou vizi do budoucna

EU se podle slov Mogheriniové potýká s celou řadou krizí a konfliktů a mít jasnou strategii do budoucna je pro Evropu jedinou možností, jak na ně reagovat.

„Pouze pokud budeme mít jasnou vizi, můžeme zabránit dalším krizím, které mohou propuknout za čtyři, nebo za pět let,“ uvedla během debaty s názvem Budoucnost Evropy v propojeném světě, na které vystoupil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

„Evropa chce být globální mocností a chce sehrávat roli v současném světě a globální strategie by měla být předpokladem toho, abychom toho byli schopni,“ řekl Zaorálek k právě vznikající strategii.

Konec zlatých časů

Na podobě nové strategie pracuje Mogheriniová od června 2015, kdy dostala její vypracování za úkol od Evropské rady. Současná globální strategie totiž pochází z roku 2003, kdy bylo bezpečnostní prostředí za hranicemi Unie velmi odlišné.

„Evropa nikdy nebyla tak prosperující, tak bezpečná ani tak svobodná.“ Tak začínají slova strategie z roku 2003, upozornila šéfka unijní diplomacie během debaty.

Dnes však Evropa musí řešit celou řadu problémů, jako je migrační krize, teroristické útoky v evropských městech a před nedávnem Evropou hýbala i krize ekonomická, spojená hlavně s finančními problémy Řecka. Podle Mogheriniové je ale zapotřebí se ze současných problémů ponaučit.

„Žijeme v jedné z nejobtížnějších dob v historii, ale když se na to díváme optimisticky, je to pro nás velká výzva. Díky nim můžeme růst a můžeme nalézt odpovědi na naše problémy,“ tvrdí vysoká představitelka.

Jaké jsou hlavní výzvy do budoucna?

Mezi klíčové hrozby definované strategií z roku 2003 patřil například terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, organizovaný zločin nebo regionální konflikty a rozpadlé státy za hranicemi Unie.

Dá se očekávat, že terorismus bude klíčové téma i nově vznikající strategie. Kromě teroristické hrozby se EU v nové strategii zřejmě zaměří také na obrannou politiku, energetiku a změnu klimatu, migraci, kybernetickou bezpečnost nebo ekonomickou prosperitu nejen evropských občanů, ale lidí na celé planetě.

TERORISMUS v EU – historický přehled

Podle českého ministra zahraničí je pro bezpečnost Evropy v budoucnu důležité zaměřit se hlavně na ochranu vnější hranice Unie. Vzniknout by podle jeho slov měla také evropská zpravodajská služba, o které se na evropské úrovni už delší dobu hovoří. Pro bezpečnost je podle něj zásadní i fungující bojové skupiny EU (EU battle groups), které budou v případě nutnosti schopné rychle zasáhnout.

Zaorálek zároveň odsoudil myšlenku vytváření vnitřních hranic schengenského prostoru, která se stala ožehavým tématem v souvislosti s migrační krizí. „Pokud budeme chránit vnitřní hranice, nebudeme mít sílu na kolektivní ochranu EU. Pro nás by mělo být zásadní to, že jsme se rozhodli pro kolektivní ochranu v rámci Unie a Severoatlantické aliance, a měli bychom proto myslet na to, jak jí zajistit,“ uvedl během debaty.

Vyjednávání české pozice je konstruktivní

Probíraným tématům se nevyhnula ani problematika příchodu migrantů do EU. Ministr zahraničí si postěžoval, že přestože jsou na evropské úrovni podnikány kroky k omezení příchodu migrantů, situace stále není uspokojivá.

„Sice byla přijata některá rozhodnutí, vedou se rozhovory s Tureckem, ale všichni víte, že se proud těch, kteří k nám přichází, stále příliš nezmenšuje,“ řekl během debaty.

Vysoká představitelka Českou republiku naopak pochválila za její „konstruktivní a zodpovědné vyjednávání vlastní pozice“, která „zdůrazňuje jednotnost EU jako nejdůležitější faktor k tomu, aby Unie byla schopná vyřešit problémy“ dnešní doby.

Podle europoslance a prvního místopředsedy ODS Jana Zahradila má však pochvala české vlády od Mogheriniové hořkou pachuť.

„Zdá se, že je to hlavně pochvala za to, že česká vláda při jednáních moc nezlobila, poslušně prohrála hlasování o kvótách a dál se jim už nebrání,“ komentoval slova Vysoké představitelky Zahradil. Kromě relokace 40 tisíc uprchlíků ministři vnitra totiž v září odhlasovali i přerozdělení dalších 120 tisíc lidí z Řecka a Itálie, a to navzdory nesouhlasu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska.

„Potvrzují se tak spekulace, že tato vláda se vědomě distancuje od ostatních členů V4 – Slovenska, Maďarska, Polska – kteří zaujali razantnější pozici. To je krátkozraké, strategicky chybné a oslabuje to postavení ČR,“ dodal Zahradil.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA