EU v roce 2017: Zahraniční politika

Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
EU ve světě
© European Union, 2016

Rozhodnutí, která padnou

Evropský fond pro obranu: víc muziky za stejné peníze
Fond
propojí výdaje členských zemí v oblasti obrany. Bude součástí Akčního plánu pro evropskou obranu, který má podle Evropské komise posílit postavení EU jako globálního hráče. Díky spolupráci při nákupech vojenské techniky by měly mít členské země možnost využít dostupné finance efektivněji. Mohou totiž například díky společnému nákupu žádat nižší ceny. Kromě zvyšování způsobilosti evropských armád má fond podpořit také vojenský výzkum. Už na letošní rok navrhla Komise v rozpočtu EU vyčlenit na tuto položku 25 milionů eur. Po roce 2020 se ale počítá se specializovaným výzkumným programem s ročním rozpočtem ve výši až 500 milionů eur. To bude muset schválit Rada EU a Parlament.

Budoucnost Sýrie
V prvním čtvrtletí 2017 má šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová představit Strategii EU pro Sýrii. „Řešení“ syrského konfliktu se v posledních měsících scvrklo téměř výhradně na ofenzivu syrských vládních jednotek mohutně podporovaných Ruskem. Nová strategie má zmírnit skepsi z toho, že se EU v dostatečné míře nepodílí na hledání alternativního řešení. S vojenským angažmá se však nepočítá. Po skončení bojů se chce EU podílet na poválečné obnově Sýrie, prosazování pluralitní demokracie a podporu občanské společnosti. Současné sankce vůči syrskému režimu, včetně ropného embarga, potrvají minimálně do června 2017.

„Marshallův plán“ pro Afriku
Navrhovaný Evropský plán vnějších investic má řešit prvotní příčiny migrace ze sousedství EU a subsaharské Afriky. Jedná se o balíček několika legislativních návrhů, které Evropská komise představila v polovině září a nyní je projednávají členské země a europoslanci. Do destabilizovaných oblastí proudí celosvětově jen 6 % z celkového objemu přímých zahraničních investic do rozvojových zemí. Kromě oficiální rozvojové pomoci tam teď chce EU po vzoru Evropského fondu pro strategické investice nasměrovat peníze například na podporu zaměstnanosti. Nastartování afrických ekonomik má pak případné migranty odradit od cesty do Evropy. Zamýšlený Evropský fond pro trvale udržitelný rozvoj (EFSD) má za 3,35 miliardy z evropského rozpočtu zmobilizovat investice ve výši až 44 miliard eur. Maltské předsednictví v Radě EU by chtělo dosáhnout dohody mezi členskými zeměmi ještě před podzimním summitem EU-Afrika.

Diskuze, které se vyplatí sledovat

Trumpova éra
V souvislosti s překvapivým výsledkem amerických prezidentských voleb bude zajímavé sledovat, jak se Evropa dále vyrovná s působením zahraniční propagandy. Před cílenými dezinformacemi varoval na konci listopadu Evropský parlament. Navrhnul také posílení evropské pracovní skupiny pro strategickou komunikaci (East StratCom). V Česku začalo s novým rokem působit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH), jehož vznik nespokojená část politického spektra zpochybnila. Před federálními volbami v Německu panuje obava z podobných kybernetických útoků, jaké v amerických volbách nahrávaly Donaldu Trumpovi. V roce 2017 se bude řešit i to, že sociální sítě a vyhledávače mají tendenci utvrzovat lidi v zažitých a někdy nesprávných představách. Na problematiku takzvaných internetových filtračních bublin upozorňuje i německá kancléřka Angela Merkelová.

Evropská armáda: nechtěné dítě
V minulém roce podnítily úvahy o evropské armádě dva momenty – brexit a Trumpovo zpochybňování závazků kolektivní obrany v rámci NATO. Navzdory podpoře francouzsko-německého tandemu narazila větší vojenská emancipace starého kontinentu na odmítavý postoj Skandinávie, baltských zemí nebo Polska. S odchodem Británie jako země s největšími obrannými kapacitami vzroste potřeba využívat existující útvary, kterými jsou bojové jednotky EU Battlegroups. K desátému výročí svého uvedení do plné provozuschopnosti dostanou letos nové velitelství v Bruselu.

Východní partnerství: pokus o oživení
Na konci roku 2017 se po více než dvou letech uskuteční summit Východního partnerství. Jeho úlohou bude najít východisko pro stagnující politiku, která se už oficiálně rozdělila do dvou rychlostí. Během slovenského předsednictví v Radě EU se podařilo dohodnout mechanismus, který otevřel cestu k bezvízovému styku pro Ukrajinu a Gruzii. Tyto dvě země se tak připojí k Moldavsku, které už bezvízový styk s EU mají. Zbylé státy – Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko – mají zájem pouze o sektorovou spolupráci.

Přehled zpracovala slovenská redakce EurActivu. Přeložila Adéla Denková.

REKLAMA
REKLAMA