Bolivijci chtějí do EU bez víz, větší spolupráce s Jižní Amerikou se přímo nabízí

Jižní Amerika je rostoucí a perspektivní region, který se pomalu začíná vydávat cestou evropské integrace. Mnoho tamních států si s Bruselem již vyjednalo bezvízovou povinnost. Podobným směrem jdou i Bolivijci, kteří v rámci EU míří především do Španělska.
bolivia
La Paz, Bolívie © Shutterstock / saiko3p

Bolívie pro své občany žádá bezvízový styk s Evropskou unií. Alespoň tomu napovídají slova tamní ministryně Carmen Almendrasové.

Ta v jednom z interview uvedla, že její země bude „pokračovat ve vzájemných rozhovorech do doby, dokud nebude dosaženo dohody“. Bolívie podle ní trvá na tom, že „přijímá potřebné reformy, které Evropané požadují“.

Almendrasová také zdůraznila, že Bolívie chce výrazně proměnit svůj klasický konzulární přístup v mezinárodních vztazích směrem k větší ochraně lidských práv Bolivijců, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí.

Situace se výrazně změnila

Mimo svou rodnou zemi v současnosti žije kolem dvou milionů Bolivijců. Ti pobývají převážně v Argentině, Brazílii, ve Spojených státech a také ve Španělsku.

Právě Španělsko zná Almendrasová velice dobře, jelikož zde v letech 2007 až 2015 působila jako bolívijská velvyslankyně. Podle ní se situace Bolivijců ve Španělsku v posledních letech výrazně zlepšila. Ještě kolem roku 2007 jich ve Španělsku pobývalo nelegálně 80 %. Nyní se jedná pouze o jednu desetinu.

Sílící hlasy ze strany Bolívie jsou pochopitelné. Řada zemí Jižní Ameriky už bezvízový styk má.

Ministryně přiznává, že před deseti lety byl s velkou mírou neregistrovaných pracovníků a přistěhovalců problém. Nyní se však podle jejího názoru situace výrazně změnila.

Důvodů pro zavedení bezvízové povinnosti pro Bolivijce cestující do EU však Almendrasová vidí více. Připomíná například velký počet bilaterálních smluv podepsaných mezi Madridem a vládou v La Paz. Ty zahrnují i reciproční dohody ohledně hlasování v komunálních volbách, uznávání řidičských průkazů či penzijních příspěvků.

Almendrasová také uvedla, že byla překvapená rostoucím počtem žádostí o pracovní víza ze strany Španělů i jiných Evropanů, kteří míří za prací do Bolívie. Podle ní je to „znak toho, že vzájemné vztahy jsou na dobré úrovni“.

Sílící hlasy ze strany Bolívie jsou v tomto ohledu pochopitelné. Občané Argentiny, Brazílie, Chile, Paraguaye, Peru, Uruguaye a Venezuely při svých cestách do EU totiž vízovou povinnost nemají, a to na základě bilaterálních smluv uzavřených mezi Bruselem a vládami těchto zemích. Po podobné dvoustranné dohodě nyní volají i politici v La Paz.

Integrace Jižní Ameriky

Latinská Amerika je silným a perspektivním světovým regionem, což si uvědomují i představitelé EU.

Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v únoru prozradila, že po úspěšném vyjednání dohody o volném obchodu s Kanadou je na řadě větší liberalizace vzájemných obchodních vztahů s Mexikem a se státy jihoamerického sdružení MERCOSUR, které tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a nově také Venezuela.

Důkazem, že to Jižní Amerika myslí s užší integrací vážně, je i vytvoření Unie jihoamerických národů.

Tento sub-regionální celek je nejen zónou volného obchodu, ale také celní unií. Společně s další jihoamerickou celní unií, Andským společenstvím, které tvoří Bolívie, Kolumbie, Ekvádor a Peru, se jedná o pokračující integrační snahy jihoamerického kontinentu.

Důkazem, že to Jižní Amerika myslí s užší integrací vážně, je i vytvoření Unie jihoamerických národů (Union of the South American Nations, UNASUR), který spojuje obě zmíněné celní unie, Chile, Guyanu a Surinam.

Cílem zakladatelů je budoucí vytvoření měnové unie, umožnění volného pohybu osob i efektivní fungování společného jihoamerického parlamentu. Úsilí Evropské unie o větší spolupráci s Jižní Amerikou nejen v oblasti obchodu má tedy svou logiku i z tohoto důvodu.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA