Albánie a Bosna se dočkaly zrušení víz, EU na ně ale bude dohlížet

Evropská unie včera (8. listopadu) zrušila vízovou povinnost pro další dvě balkánské země – Bosnu a Hercegovinu a Albánii. Západní Balkán však zároveň zůstane i nadále pod drobnohledem Unie. Pokud totiž nebude plnit nastavené podmínky, hrozí, že se pro obyvatele těchto států víza znovu zavedou.

Občané Bosny a Albánie budou moci cestovat do evropského schengenského prostoru, aniž by před tím museli žádat o víza. Nové opatření, které začne platit od poloviny prosince, se však bude týkat pouze majitelů biometrických pasů. O liberalizaci víz pro tyto dva balkánské státy rozhodli včera v Bruselu ministři vnitra evropské sedmadvacítky.

Bosna a Albánie se tak díky jejich rozhodnutí připojily ke skupině zemí západního Balkánu (jedná se o Srbsko, Makedonii a Černou Horu), jejichž obyvatelé mohou volně cestovat do EU od prosince roku 2009 (EurActiv 1.12.2009).

EU zvedá varovný prst

Spuštění bezvízového režimu v tomto regionu však nemělo pouze pozitivní dopady. Po roce fungování vízové liberalizace začaly švédské, belgické a německé imigrační úřady hlásit strmý nárůst v počtu žadatelů o azyl, kteří pocházejí právě ze zemí balkánského poloostrova. Ve většině případů se jedná o osoby romského a albánského původu, jež přicházejí ze Srbska a Makedonie.

Evropská unie si proto současně s uvolněním vízové povinnosti pro Bosnu a Albánii chce pojistit, že se podobná situace již nebude opakovat. Z toho důvodu ministři v Bruselu schválili mechanismus, jehož prostřednictvím budou příliv přistěhovalců z Balkánu kontrolovat a také sledovat, zda balkánské země plní všechny povinnosti, které z bezvízového režimu vyplývají. Pokud se tak nestane, Evropská unie si vyčlenila právo vízovou povinnost zpětně zavést.

Kontrolní mechanismus se bude vztahovat jednak na vízové nováčky, tedy Bosnu a Albánii, ale může být dodatečně zaveden i pro Makedonii, Černou Horu a Srbsko. Hlavní úlohu v tomto systému bude hrát Evropská komise, která bude pravidelně podávat zprávy o fungování bezvízového režimu Evropskému parlamentu i Radě. V případě, že liberalizace víz nebude vykazovat hladký průběh, bude ji moci Komise pozastavit.

Francouzský obrat

Francie, která ještě v uplynulých měsících úmysl EU usnadnit vycestování Albánců a občanů Bosny a Hercegoiny za brány Schengenu ostře kritizovala, svůj postoj na společné schůzi ministrů vnitra přehodnotila a proti návrhu nehlasovala.

Francie totiž v minulosti argumentovala tím, že uvolnění víz představuje pouze politický krok, při němž si Brusel neuvědomuje, že se zároveň týká i otázky bezpečnosti (EurAtiv 5.10.2010).

Po skončení včerejšího jednání Rady však francouzský ministr pro přistěhovalectví Eric Besson přiznal, že Francie nemůže přehlížet fakt, že Bosna i Albánie v současnosti splňují všechny nutné podmínky pro zrušení vízové povinnosti. Dodal také, že ačkoliv se jeho země k vízové liberalizaci staví kladně, musí se mít Evropa na pozoru, aby přistěhovalci nepřicházeli v tak velkých vlnách, jako tomu bylo v minulých měsících.

Podle Bessona si tak za současného stavu Francie nemůže dovolit říct: „Prosím omluvte nás, ale vy budete muset pykat za chování zemí, kterým byla víza zrušena před vámi (Srbsko a Makedonie), a kteří nás zklamali“.

Problémy na řecké hranici

Ministři na svém včerejším setkání hovořili i o současné situaci, která panuje na řecko-turecké hranici, zejména v oblasti kolem řeky Evros. Na tomto místě se totiž shlukují tisíce nelegálních uprchlíků, kteří chtějí vstoupit do Evropské unie (EurActiv 1.11.2010).

Podle informací francouzských úředníků, kteří místo, kde se buduje provizorní stanové tábořiště, navštívili, chtěli někteří přistěhovalci zamířit na území Francie.

S uprchlíky, kteří míří do Řecka přes Turecko, je spojená i otázka budoucího členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru. Pokud by se tak stalo (příznivé odhady počítají se začátkem roku 2011), otevřela by se imigrantům další východní brána do Evropy.

Na dotaz EurActivu, zda bude Francie blokovat vstup těchto zemí do Schengenu, Besson odpověděl, že své stanovisko Francie oznámí, až přijde čas, ale že zůstane v otázce přistěhovalectví velmi ostražitá. 

REKLAMA

REKLAMA