Zvýšení klimatických závazků EU po Paříži na stole není

Nová klimatická dohoda z Paříže podle některých názorů znamená, že EU není se svou klimatickou politikou osamocena, a mohla by tak přijmout vyšší cíle pro snižování emisí, rozvoj obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti. Odpovídalo by to prý i snaze o udržení globálního oteplování na 1,5 stupni Celsia. Evropská komise však takový krok neplánuje a podle některých politiků by to ani nebylo rozumné.

Emise CO2
zdroj: Shutterstock; autor: Tatiana Grozetskaya

Evropská unie by měla v reakci na pařížskou klimatickou dohodu zvýšit své klimaticko-energetické cíle pro rok 2030, vyzývají evropské nevládní ekologické organizace.

V sobotu se v Paříži téměř dvě stovky zemí světa dohodly, že do konce století udrží globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Budou se přitom snažit přiblížit ještě nižší hranici 1,5 stupně Celsia.

Co znamená pařížská dohoda pro EU? Přečtěte si náš další ČLÁNEK.

Evropské závazky dohodnuté loni v říjnu, jsou nastavené na udržení dvoustupňového cíle. „EU dosud cílila na spodní limit plánovaného snížení emisí skleníkových plynů o 80 až 95 procent do roku 2050, které doporučuje Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Měla by ale cílit na horní hranici,“ citoval server ENDS šéfa evropské ekologické sítě Climate Action Network Wendela Tria

„Cíle dohodnuté v Paříži podtrhují nedostatečnost evropských závazků pro snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti,“ řekl médiím také Stefan Krug z německé pobočky organizace Greenpeace.

Do roku 2030 víc

Nevládní organizace například v minulosti tvrdily, že EU by se měla do roku 2030 snažit o snížení svých emisí o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, namísto plánovaných 40 procent.

„EU by měla na zasedání Evropské rady v březnu přenastavit své klimatické závazky. Především bychom očekávali zvýšení cíle pro redukci emisí výrazně nad 40 % a zlepšení cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost a skoncování s dotacemi pro fosilní paliva,“ řekl Trio.

K ambicióznější klimatické politice vyzývají Unii i některé firmy. V pondělí vydaly tři desítky německých podniků společné prohlášení, ve kterém žádají například navýšení cíle pro energetickou účinnost na 40 procent z plánovaných 27. Do roku 2050 by podle nich měly evropské emise klesnout o 95 procent ve srovnání s rokem 1990.

Mezi firmami, které se k prohlášení připojily, jsou například Adidas, Aldi, Commerzbank, Puma nebo průmyslová skupina Otto Fuchs.

Zvýšení cílů není na stole

Zvýšení nedávno dohodnutých evropských závazků však na obzoru není, říkají zprávy z Bruselu. Legislativa vycházející z klimaticko-energetického balíčku pro rok 2030 už je ve fázi projednávání, nebo alespoň příprav. Jedinou možností tak zůstává, že by výsledné předpisy tlačily na vyšší ambice a některé země by například přijaté cíle přesáhly.

„Evropská unie je jednoznačně lídr v boji s klimatickými změnami a přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. S rozvojem technologií i příslušné legislativy je podle mě pravděpodobně, že se budou nároky dále zvyšovat,“ myslí si český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Evropská rada na svém zasedání loni v říjnu naznačila, že pokud bude v Paříži dosaženo dohody, je EU připravena některé své závazky zvýšit, připomněl.

„Jistěže by bylo žádoucí dosavadní cíle přesáhnout, ale o tom nyní diskuse neběží,“ domnívá se jeho stranický kolega Pavel Poc, který je v Evropském parlamentu místopředsedou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

„Klíčové je podle mě spíše to, že i ze strany samotného průmyslu zazněly na konferenci jasné signály, že klimatickou změnu chápe jako hrozbu, rozumí požadavkům na její řešení a chce je podporovat,“ řekl redakci.

Závazky nám stačí

Europoslanec ODS (v Evropském parlamentu frakce ECR) Evžen Tošenovský z výboru ITRE však očekává, že v Evropském parlamentu se ozve řada hlasů, které budou po navýšení evropských závazků volat. On prý mezi nimi nebude.

„Minimálně v Evropském parlamentu bude určitě snaha zvyšovat ambicióznost cílů. Toho jsme ostatně svědky v každém materiálu – viz zprávu k energetické unii. Z mého pohledu to není žádoucí a je to velmi nerozumné,“ myslí si.

Dosavadní cíle jsou dostatečné i podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM, GUE/NGL), která je členkou ENVI. „I bez zvyšování cílů bude EU stále zdaleka nejambicióznější uskupení světa,“ řekla redakci.

Úkol pro příští Komisi

Navyšování cílů pro rok 2030 nemá v plánu ani současná Evropská komise. O případné změně by měla rozhodnout až ta následující, která přijde po roce 2019. V pondělí to na tiskové konferenci uvedl komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

Zatím se podle něj EU bude soustředit na implementaci dosavadní politiky. „Pracujeme jednoznačně s cílem 2 stupňů Celsia. Své úsilí musíme zvýšit. Cíle 2 stupňů a 1,5 stupně Celsia však platí pro konec století, ne pro zítřek,“ řekl novinářům s tím, že 40procentní cíl je součástí strategie pro snížení emisí o 80 až 95 procent do roku 2050.

„Komise v současné podobě a složení se mi jeví jako výrazně proprůmyslová. Nemůže tedy z politického hlediska v podstatě tvrdit nic jiného,“ hodnotí tento postoj europoslanec Poc.

Jedním ze základů pařížské dohody je i pravidelné přehodnocování závazků, které jednotlivé země světa předložily. Dosavadní plány totiž k dosažení dvoustupňového cíle nestačí. Mechanismus počítá s tím, že se k vyhodnocování přistoupí vždy po pěti letech.

První – dobrovolný – přezkum je plánován na rok 2018. Povinně by pak měl proběhnout v roce 2023. To by byly podle některých názorů příležitosti k tomu, aby i EU přišla s novými cíli.

Stále ambicióznější EU?

Ještě vzdálenější budoucností jsou evropské cíle pro období po roce 2030. Měla by Unie pokračovat ve své snaze o ambiciózní klimatickou politiku a být v této oblasti světovým lídrem?

„Jsem přesvědčen, že tímto směrem by se EU ubírat neměla,“ myslí si europoslanec Tošenovský.

Jaké jsou závazky EU do roku 2030? Podívejte se na náš PŘEHLED.

„Co by měla udělat, je více se zaměřit na vědu a výzkum zejména v oblasti akumulace energie. Jako zásadní vidím hledání technologie pro skladování a uchovávání energie ve velkém objemu. Je také nutné se zaměřit na to, aby výsledky byly rychle převedeny do reálné výroby,“ naznačuje ideální vývoj.

„Energie z obnovitelných zdrojů proudí nahodile v mohutných nárazech a dochází k nerovnováze mezi časem výroby a spotřeby, což může vést k plošným výpadkům elektřiny,“ vysvětluje.

Podle europoslankyně Konečné by se zase měla EU starat o to, aby se na ochranu klimatu zaměřily i další státy. „Měla by využít toho, že je průkopníkem a lídrem v klimatické politice k tomu, aby účinně apelovala na další státy, aby se připojily. EU dnes už zdaleka nenese největší odpovědnost za vypouštění CO2. Domnívám se, že dnešním hlavním úkolem EU je sjednotit svět v odpovědnosti za klima a ne si na sebe jednostranně brát další a další závazky,“ říká.

Není jiná volba

V budoucnu by tomu měla napomoci právě pařížská dohoda, myslí si europoslanec Poche. Důležité podle něj je, že se k ní připojily i Spojené státy nebo Čína. „Například problém úniku uhlíku (označení pro scénář, podle kterého by mohl průmysl kvůli přísnějším předpisům na ochranu klimatu odcházet mimo EU – pozn. red.) by mohl být mnohem menší než je tomu nyní, kdy EU má velmi přísná pravidla, kdežto Čína a USA nikoliv,“ řekl redakci.

Podle europoslance Poce ovšem EU nemá jinou volbu, než mít silnou klimatickou politiku.

„Jsme na dovozu fosilních paliv a dalších zdrojů obecně silně závislí. Je zkrátka potřeba na to reagovat. Klimatická změna bude nevyhnutelně eskalovat. Je to dáno povahou již aktivních zpětnovazebních jevů, jako je uvolňování metanu z mořského dna nebo z tajícího permafrostu. To si v oblasti klimatické politiky vynutí další kroky,“ říká.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com

REKLAMA

REKLAMA