Zařídit si vlastní elektrárnu má být jednodušší, stejně jako prodávat přebytky energie

Majitelé elektráren na obnovitelné zdroje, kteří si vyrábějí pro vlastní spotřebu, by měli mít do budoucna výhodnější postavení. Navrhuje to evropská směrnice, kterou teď projednávají členské země EU a europoslanci.
vlastní výroba elektřiny
© Shutterstock / only_kim

Pro vyřízení formalit potřebných k pořízení solární elektrárny, výstavbě větrné turbíny nebo jiného zdroje obnovitelné energie by mohla během několika let začít fungovat jednotná kontaktní místa podobná Czech Pointu.

Ten, kdo bude chtít vyrábět čistou energii z vlastního zdroje, už by tak na rozdíl od dnešní situace nemusel komunikovat s různými institucemi, jako je provozovatel distribuční soustavy, městský úřad nebo stavební úřad. Vše potřebné by bylo možné vyřídit právě v jednotném kontaktním místě, které komunikaci se všemi úřady obstará.

„Zásadní je to zejména pro domácnosti nebo drobné podnikatele. Když si chcete pořídit obnovitelný zdroj k rodinnému domku nebo bytovce, nemáte čas běhat po úřadech a zjišťovat detaily,“ říká k tomu předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) Štěpán Chalupa.

Chalupa: Kontaktní místa pomohou hlavně domácnostem a malým podnikatelům.

Se zřízením takového zeleného „pointu“ počítá návrh evropské směrnice, který právě projednávají členské země EU a poslanci Evropského parlamentu. Evropská komise ho představila před rokem jako součást velkého legislativního balíčku zaměřeného na čistou energii (takzvaný zimní balíček). Pokud bude směrnice schválena, mohla by jednotná kontaktní místa začít fungovat od začátku roku 2021.

Platit by také mělo, že povolovací proces pro zřízení nového zdroje obnovitelné energie by neměl trvat déle než tři roky. U malých projektů (které nepřesahují 50 kW) a u demonstračních zařízení se navíc počítá se zjednodušeným řízením. Zjednodušit a zrychlit se má i modernizace stávajících zdrojů.

Boj o cíle

Rozvoj malých zdrojů, které si budou pořizovat přímo spotřebitelé, by mohl zemím EU pomoci s přechodem na zelenou energetiku, který je jedním z cílů zmíněného balíčku.

Komise navrhla, aby se obnovitelné zdroje v roce 2030 podílely na hrubé konečné spotřebě energie 27 procenty. Státy si mají ve vlastních plánech pro rozvoj zelené energetiky stanovit, jaký podíl by měly mít OZE v jejich energetickém mixu. Komise pak může navrhnout další opatření, kdyby se ukázalo, že tyto národní příspěvky ke splnění evropského cíle nestačí.

Europoslanci budou pravděpodobně žádat vyšší cíle.

Evropský parlament přitom na členské země bude s největší pravděpodobností tlačit, aby přijaly ambicióznější závazky.

Klíčový výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) bude svou zprávu ke směrnici schvalovat už za dva týdny. Španělský sociální demokrat José Blanco López, který má zprávu na starost, žádá 35procentní cíl, který by se navíc mezi státy rozdělil v podobě závazných národních cílů. Pro Česko například navrhuje, aby podíl OZE v roce 2030 dosáhl 26 procent (v roce 2015 to bylo přibližně 15 procent).

Malí místo velkých

Evropský parlament také dlouhodobě vyzývá, aby EU podpořila právě spotřebitele, kteří si chtějí energii vyrábět sami. Jedním z jeho požadavků ještě před tím, než Komise navrhla směrnici o OZE, bylo právě zřízení jednotných kontaktních míst.

Na spotřebitele klade důraz i Komise. Podle jejího místopředsedy odpovědného za energetickou unii Maroše Šefčoviče je balíček přelomový právě díky posílení role spotřebitele na trhu s energií.

Maňák: Jde o součást strategie podpory OZE a nahrazování velkých výrobců lokálními alternativami.

„Pokud zimní balíček projde evropským legislativním procesem a bude náležitě transponován do vnitrostátního práva, můžeme se dočkat zcela nových subjektů na trhu s elektřinou,“ komentuje tento vývoj ve své analýze Martin Maňák z právnické firmy Frank Bold Advokáti.

„Jde o součást strategie podpory OZE a nahrazování velkých výrobců lokálními alternativami. Účelem zimního balíčku je garantovat takovým subjektům určité zvláštní postavení, aby byly schopny na trhu s elektřinou obstát,“ dodává.

Nové podmínky

I když už samospotřebitelé – tedy ti, kdo si vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu – v dnešní době fakticky existují, zimní balíček by je ukotvil do evropské legislativy. Vedle směrnice o OZE má postavení samospotřebitelů definovat směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, která je také součástí zimního balíčku.

Samospotřebitelé nemusí být jen jednotlivci nebo domácnosti, ale třeba školy, nemocnice, malé a střední podniky nebo obchodní centra. Výroba elektřiny u nich ale nesmí probíhat jako profesionální činnost.

Tito malí hráči na trhu s elektřinou by měli mít možnost prodávat své přebytky do sítě, aniž by byli vnímání jako dodavatelé elektřiny. „To znamená, že by nemuseli mít licenci pro výrobu elektřiny, vést účetnictví a podobně,“ vysvětluje Chalupa z Komory OZE.

Domácnosti by takto mohly prodat ročně až 10 MWh přebytků do sítě, a na právnické osoby by se vztahoval limit 500 MWh ročně. Zároveň by měli samospotřebitelé nárok na to, aby za takto prodanou elektřinu obdrželi odměnu, která bude odrážet tržní cenu.

REKLAMA
REKLAMA