Vláda nepodpoří protest střední Evropy proti Nord Streamu 2

Vláda dnes rozhodla, že ministr průmyslu Mládek nepodepíše dopis svých sedmi kolegů ze střední Evropy, kteří protestují proti rozšíření plynovodu Nord Stream. Proti tomu, aby Česká republika iniciativu středoevropských zemí podpořila, se podle informací EurActivu stavěli někteří ministři hnutí ANO.

Mládek
zdroj: www.mladek.eu

Vládní Výbor pro EU dnes dopoledne rozhodl, že se Česká republika nepřipojí k dopisu sedmi ministrů středoevropských zemí, který Evropskou komisi upozorňuje na údajná rizika rozšíření plynovodu Nord Stream.

Proti tomu, aby Česká republika iniciativu středoevropských zemí podpořila, se podle jednoho ze zdrojů EurActivu stavěli někteří ministři hnutí ANO. Během hlasování se čtyři členové ANO zdrželi a vzhledem k nízké účasti na dnešním zasedání už zbylé hlasy na schválení mandátu nestačily. ČSSD a KDU-ČSL se přitom k dopisu připojit chtěly.

Středoevropský protest

Dokument v pondělí odeslali ministři Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska odpovědní za energetiku. Adresován byl místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi, který má na starost budování energetické unie.

Podle tiskového mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Františka Kotrby byl Mládek slovenským ministrem hospodářství požádán, aby dokument podepsal také. Protože takový krok by prý přesahoval kompetence MPO, rozhodl se předložit téma k projednání na vládní úrovni.

O obsahu dopisu informuje na svých stránkách polské ministerstvo hospodářství. Ministři v něm tvrdí, že uskutečnění projektu by mohlo oslabit energetickou bezpečnost střední Evropy i celé EU a mohlo by vést k další destabilizaci Ukrajiny.

Výstavba druhé a třetí větve plynovodu, který vede pod Baltským mořem z Ruska do Německa, je totiž součástí ruského plánu, podle kterého už nemá plyn do Evropy od roku 2019 plynout přes ukrajinské území. Země by tak podle některých názorů přišla nejen o poplatky za tranzit, ale také o valný díl svého strategického významu.  

„Důsledkem by bylo snížení přepravních cest ruského zemního plynu do EU, a tudíž i energetické bezpečnosti České republiky, zemí středoevropského regionu a zemí Balkánu,“ dodal v tiskovém prohlášení Mládek.

Projekt, na kterém se v září ruský Gazprom dohodl s německými a dalšími západoevropskými společnostmi, chtějí podepsaní ministři prodiskutovat na prosincovém summitu EU v Bruselu. Unie by podle nich měla v otázkách energetiky mluvit jedním hlasem.

Po Komisi ministři žádají, aby přísně posoudila, zda projekt odpovídá pravidlům třetího liberalizačního balíčku a byl by k němu umožněn přístup i dalším firmám podle principu přístupu třetích stran.

Dopady na Česko

I když Mládek ministerský dopis nepodepíše, podporuje podle svých slov zachování tranzitu přes Ukrajinu.

„Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Věc je však podle Mládka potřeba vnímat v širším kontextu. Česká republika je totiž na Nord Stream napojena.

„Realizace projektu Nord Stream 2 by měla pro Českou republiku i určitá pozitiva. Mohla by znamenat zvýšení současného využití tuzemské přepravní soustavy, posílení postavení ČR mezi významnými tranzitními zeměmi a minimalizaci rizika přenesení značné míry provozních nákladů přepravní soustavy do cen za přepravu pro tuzemské zákazníky,“ ministr.

MPO dosud vnímalo plánované rozšíření Nord Streamu především jako komerční, nikoliv politický projekt s tím, že proti jeho realizaci se nehodlá stavět, pokud vyhoví všem pravidlům evropského trhu.  Takovou pozici například prezentovala minulý týden na Středoevropské energetické konferenci CEEC v Bratislavě nastupující Mládkova náměstkyně pro energetiku Lenka Kovačovská.    

Podle zdrojů EurActivu však před dnešním jednáním kabinetu docházelo k výměnám názorů mezi ministerstvem a Úřadem vlády, který trval na tom, že Česko by se mělo připojit ke středoevropskému protestu.

Věc solidarity

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy jde také o otázku solidarity.

„Pokud se na Nord Stream 2 podíváme optikou České republiky, z ekonomického hlediska nepředstavuje žádnou tragédii,“ přiznává ve svém komentáři pro týdeník Euro.

„Nicméně jako země, která si prošla více než 40 lety ve východním bloku a která zažila okupaci v roce 1968, nehodláme povyšovat ryze ekonomické zájmy nad základní evropský princip solidarity a obětovat jim vzájemnou důvěru mezi klíčovými spojenci,“ dodává.

Některým středoevropským partnerům České republiky je Nord Stream 2 skutečně trnem v oku. A nejde jen o Ukrajinu. V čele iniciativy stojí Varšava a Bratislava. Při obejití Ukrajiny totiž přijde i Slovensko o stovky milionů eur za přepravy plynu. Nord Stream také obchází území Polska, které se dlouhodobě staví proti zvyšování přítomnosti ruského plynu v EU.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA