V4 plánuje propojit své trhy s plynem, státy ale nemají jasno, čeho chtějí dosáhnout

Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
LNG
LNG terminál ve Svinoústí © Polskie LNG SA

Trhy se zemním plynem procházejí ve střední Evropě proměnou. „Po dlouhá léta byla situace stejná. V regionu nefungovalo tržní prostředí, k dispozici byl jen ruský plyn, ceny byly vysoké, energetická bezpečnost nízká a dodávky směřovaly z východu na západ. Teď je situace velmi dynamická a stará klišé už nejsou pravdivá,“ řekl na začátku prosince na Středoevropské energetické konferenci (CEEC) v Bratislavě ředitel pro obchodní a regulatorní záležitosti společnosti Eustream Milan Sedláček.

Důkazem je podle něj například to, že velkoobchodní cena plynu se už v regionu častěji odvíjí od situace na plynovém trhu, než aby byla navázána na cenu ropy. Některé těžkosti ale ve střední Evropě přetrvávají. Řada zemí zatím například do velké míry závisí na jednom dodavateli suroviny – Rusku.

Země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) už několik let debatují o propojení svých trhů, které by mělo posílit obchodování se surovinou a snížit ceny, zajistit využití plynovodů a zvýšit energetickou bezpečnost.

Každá z visegrádských zemí chápe integraci trhu odlišně a má jinou představu o společném postupu.

Myšlenky na společný trh se objevily po plynové krizi v roce 2009 a integrační projekt zahájila čtyřka pod vedením Polska, které skupině předsedalo ve druhé polovině roku 2012 a první polovině roku 2013. Od té doby ale příliš velký pokrok nenastal.

Celý projekt se totiž vyznačuje tím, že každá z visegrádských zemí chápe integraci trhu odlišně a má jinou představu o společném postupu, konstatují odborníci z Masarykovy univerzity v Brně, kteří v první polovině letošního roku zkoumali postoje důležitých hráčů ve všech čtyř zemích a svá zjištění shrnuli ve výzkumné zprávě.

Kdo si co myslí

Z postojů visegrádských ministerstev zahraničí, rezortů odpovědných za energetiku, regulačních úřadů a provozovatelů přepravní soustavy podle ní vychází, že v Česku se debata točí hlavně okolo různého stupně liberalizace na jednotlivých trzích a zapojení státu. Harmonizace tak bude podle českých účastníků celého procesu složitá, a navíc k ní prý chybí politická vůle.

Tyto obavy podle studie sdílejí i stakeholdeři v Maďarsku a Slovensku. Diskuze se tam ale týká hlavně infrastruktury. Maďaři prý vidí propojování trhů hlavně jako příležitost k využití stávajících plynovodů a výstavbu nových. Slováky zase zajímá budoucnost tranzitních toků přes jejich robustní síť, která dosud sloužila ruskému plynu mířícímu dále na západ.

„Hlavní otázkou bude pro Slovensko v budoucnu flexibilita, protože k nám bude plyn přicházet ze všech směrů,“ řekl na bratislavské konferenci Sedláček.

Právě Eustream, který provozuje slovenskou soustavu, podle brněnské studie prosazuje, aby si jednotlivé země ponechaly při případné integraci kontrolu nad přepravními tarify.

V4 trh s plynem

Debata o zemním plynu na Středoevropské energetické konferenci © CEEC, 2016

V Polsku se zainteresované strany zabývají hlavně otázkou, jak diverzifikovat dodávky plynu do země. Integraci vidí polští stakeholdeři jako příležitost k přilákání nových dodavatelů, což by jednak snížilo ceny a také zvýšilo bezpečnost dodávek. Proto se mimo jiné plánuje výstavba nové infrastruktury.

„Náš projekt Severní brány se skládá z nového terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Svinoústí a přímého spojení s norským kontinentálním šelfem díky využití stávající soustavy Norska a Dánska a výstavbě nového podmořského plynovodu přes Balt,“ uvedl na konferenci šéf bruselské kanceláře polského provozovatele plynové soustavy Gaz-System Piotr Kuś.

Cesta k novým zdrojům podle něj může přinést pozitiva i ostatním zemím regionu. Problém ovšem představuje nedostatečné propojení Polska se sousedními státy. Proto Poláci v současné době pracují na propojení s Českem a Slovenskem, ale také s Litvou a Ukrajinou.

Více infrastruktury – více nákladů

Ředitel pro strategii českého provozovatele plynové soustavy Net4Gas Michael Kehr na konferenci zdůraznil, že nové přepravní trasy musí v regionu zajišťovat flexibilitu.

„V případě, že se infrastruktura buduje na míru daného trhu podle jeho poptávky, přetrvává závislost na určitém zdroji plynu. Pro zajištění flexibility by bylo třeba vybudovat dodatečné kapacity, které budou k dispozici pro chvíle potřeby,“ řekl.

S napojením na dva nebo tři různé zdroje se podle něj země může zbavit závislosti, ale aby tato nezávislost byla úplná, je potřeba mít k dispozici dodatečnou kapacitu, která může potenciálně pokrýt 100 % poptávky.

Kehr: Když se infrastruktura buduje na míru daného trhu podle jeho poptávky, přetrvává závislost na určitém zdroji plynu. Pro zajištění flexibility by bylo třeba vybudovat dodatečné kapacity.

„Pokud například v Polsku ministerstvo energetiky navrhuje, že od roku 2023 bude země dovážet maximálně 33 % plynu z jednoho zdroje, musí se soustava připravit na možnost přepravy plynu ze tří různých externích zdrojů,“ řekl Kehr.

„To ovšem samozřejmě znamená rostoucí náklady na výstavbu, které je potřeba spravedlivě rozdělit nejen v rámci daného státu, ale také napříč hranicemi těch členských zemí, kterým bude infrastruktura sloužit,“ dodal.

Novýma očima

Integrace trhů však nespočívá jen v budování infrastruktury, ale také v harmonizaci tržních pravidel, upozorňují autoři brněnské studie. Ta může být značně komplikovaná, a tak je podle odborníků potřebná proaktivní spolupráce všech zemí a vědomí jasného cíle. Ten prý v současné chvíli není příliš jasný a měl by být znovu zformulován, a to i s ohledem na přínos visegrádského projektu k integraci celoevropského trhu s plynem.

Pokud mají státy V4 v propojování svých trhů pokročit, budou ovšem muset podle expertů opustit snahu o vytvoření přísně konsenzuálního postupu. Problém však může spočívat v tom, že každá ze zemí bude prosazovat, aby se integrace řídila právě jejími národními pravidly.

REKLAMA
REKLAMA