V energetické unii má místo i jádro, trvá na svém Česko

Mají evropské státy z veřejných peněz podporovat výstavbu jaderných elektráren, nebo je výroba energie z jádra technologií, která do 21. století nepatří? Na tom se střetli ministři členských zemí, kteří jednali o projektu energetické unie. Jádro je pro Českou republiku priorita. Prosazovat ji bude i na summitu EU, který se v Bruselu koná už tento týden.
Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany; zdroj: Shutterstock; autor: zhangyang13576997233

Jádro je v současnosti nejvýznamnějším nízkouhlíkovým zdrojem energie, tvrdí české ministerstvo průmyslu. „Efektivní využití jaderné energetiky je českou prioritou,“ sdělil médiím ministr Jan Mládek.

Od toho se odvíjí i český pohled na vznikající energetickou unii EU, o které budou už tento týden v Bruselu jednat prezidenti a premiéři členských zemí. Jedním z jejích pilířů je právě přechod k nízkouhlíkové ekonomice a Česko si chce pohlídat, že se za tímto cílem nebude skrývat závazek pro využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Je nutné ponechat otevřené všechny možnosti, včetně té jaderné, tvrdí Česko.

Není v tom samo. Také Polsko, Slovensko a Maďarsko požadují, aby mezi nízkouhlíkovou ekonomikou a obnovitelnou energií nebylo rovnítko. Vyplývá to z připomínek Visegrádské skupiny k předběžných závěrům blížícího se summitu EU, které má EurActiv.cz k dispozici.

Všechny možnosti otevřené

Visegrádské země dlouhodobě žádají, aby evropská energetická a klimatická politika respektovala právo členských států na vlastní složení energetického mixu. Zdůrazňují také technologickou neutralitu, která má zajistit, že žádný zdroj energie nebude preferován na úkor jiných.

O právu členských zemí na výběr energetického mixu mluvil také náměstek ministra Pavel Šolc, který vystoupil předminulý týden v Bruselu na zasedání unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

„V naplňování dekarbonizačních cílů EU není možné preferovat pouze vybrané zdroje, naopak je nutné ponechat otevřené všechny možnosti, včetně té jaderné,“ prohlásil při prvním jednání členských zemí po představení projektu energetické unie.

Podpora? Nesmysl

Na jaderné energii se ale členské státy střetly. Vznikl totiž spor, zda má mít jádro nárok na podporu z veřejných peněz. „Z našeho pohledu je to vyloučené,“ řekl novinářům v Bruselu německý spolkový ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel. „Není to žádná nová technologie,“ dodal.

Německo se v roce 2011 rozhodlo jadernou energii ze svého energetického mixu zcela vypustit. Všechny jaderné elektrárny by měly být z provozu vyřazeny do roku 2022.

„Jádro je nejdražší způsob, jak vyrábět energii. Nevidím důvod, proč bychom měli podporovat energii, která je drahá, a navíc s sebou přináší velká rizika“ řekl ještě německý ministr.

Takový pohled vyhovuje i zastáncům rozvoje decentralizované energetiky a výrobcům obnovitelné energie v Česku.

„Vize energetické unie je jasný signál, že čas uhelných dolů nebo obřích atomových projektů skončil. 21. století přináší energetickou revoluci poháněnou obnovitelnými zdroji a inovacemi v podobě vysoce účinných spotřebičů nebo elektromobilů,“ vzkázal  českému ministerstvu ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Jádro jede dál

Komise hodlá suverenitu národních energetických mixů ctít, řekl po jednání unijních ministrů místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který za vytváření energetické unie odpovídá.

„Ve využívání jaderné energie chce do budoucna pokračovat čtrnáct členských států. Jde o rozhodnutí každé země, jakým způsobem toho dosáhne. Z pohledu Komise je důležité to, aby výroba této energie odpovídala nejvyšším environmentálním a bezpečnostním standardům EU,“ řekl na tiskové konferenci.

Bezpečnost dodávek

V souvislosti s bezpečností dodávek se ale Komise dívá na jádro opatrně. „EU je vysoce závislá na dovozu jaderného paliva a souvisejících služeb do těch členských států, v nichž je součástí skladby zdrojů energie jaderná energie. Diverzifikace dodávek je důležitá pro zajištění bezpečnosti dodávek,“ píše se v návrhu energetické unie.

Podporovat jádro? Nepředstavitelné, říká Německo.

Na nutnost diverzifikovat zdroje upozorňovala Komise už minulý rok, když vypracovala strategii energetické bezpečnosti v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Bylo by podle ní dobré, aby palivo pro jaderné reaktory ruské výroby VVER vyráběly i západní společnosti. Zatím je jedinou takovou firmou americko-japonský Westinghouse.

Reaktory typu VVER jsou přitom i v české jaderné elektrárně Temelín, které smlouva na dodávky jaderného paliva od ruské společnosti TVEL vyprší v roce 2020. O dodavateli pro další desetiletí by se mohlo již brzy rozhodovat v novém tendru.

Autor: Adéla Denková

Podívejte se také na náš týdenní speciál věnovaný energetické unii.

REKLAMA
REKLAMA