Solární energetika v ČR zabrzdila, jak to bude v příštích letech?

Česká republika je mezi devíti zeměmi EU, které už splnily svůj cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v energetice. Podle zastánců OZE se ukazuje, že byl český závazek nastaven moc nízko. Nové zdroje v Česku nepřibývají. Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů je prý potřebná hlavně stabilita. Jak se bude k OZE přistupovat v příštím desetiletí v rámci EU?

Solární panely
zdroj: Shutterstock; autor: zstock

Česká republika je mezi devíti zeměmi EU, které už splnily svůj národní cíl pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na konečné spotřebě energie pro rok 2020. Ukázaly to statistiky za rok 2014, které minulý týden zveřejnil Eurostat.

Národní cíle jsou součástí celoevropského závazku dosáhnout do konce desetiletí 20% podílu OZE na konečné spotřebě. Vedle Česka splnilo svůj individuální cíl Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko.

Třetí místo mezi novými energetickými zdroji patřilo uhlí, zároveň ale byly uhelné elektrárny nejvíce odstavovaným zdrojem.

Podíl OZE v Česku měl do roku 2020 dosáhnout 13 %. Už v roce 2014 to ale bylo 13,4 %. Jedním z důvodů je nižší spotřeba energie, díky které se zdá podíl OZE „opticky“ vyšší.

V příštích letech by měla procenta obnovitelné energie dále růst. Vláda nedávno schválila novou verzi národního akčního plánu, ve které cíl do roku 2020 navýšila na 15,3 %. 

Podle zastánců rychlejšího rozvoje OZE to ukazuje, že český závazek byl původně nastaven příliš nízko. V rámci celé evropské osmadvacítky byl třetí nejnižší a zaostával prý za reálnými možnostmi České republiky.

„Náš cíl jsme proto splnili i přes naprostý chaos v legislativě, a to především díky růstu solárních elektráren již před šesti lety a následně bioplynových stanic. Oba tyto perspektivní zdroje však v posledních letech stagnují,“ komentuje to výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Přírůstky zdrojů v Evropě

V solárních projektech přibylo v Česku v minulém roce podle údajů Energetického regulačního úřadu 5 megawatt instalovaného výkonu. V Evropě to přitom celkově bylo 8,5 gigawatt. Sluneční elektrárny tak v roce 2015 zaujaly v EU druhou příčku mezi novými energetickými zdroji. 

Celkově se loni v Evropě postavilo 29 GW nových výrobních kapacit. Slunce předběhl vítr – v nových větrných turbínách přibylo 12,8 GW instalovaného výkonu. V Česku nepřibyl ani jeden větrný projekt.

Třetí místo mezi novými energetickými zdroji patřilo uhlí – přibylo 4,7 GW. Zároveň ale byly uhelné elektrárny nejvíce odstavovaným zdrojem a více než 8 GW v uhlí ze sítě zmizelo.

„Sluneční nebo větrné elektrárny se stávají synonymem pro energetiku jednadvacátého století. Moderní obnovitelné zdroje mohou výrazně snížit spotřebu fosilních paliv a pomoci zachovat krajinu nepoškozenou povrchovými doly na uhlí,“ myslí si Sedlák.

V Česku prý může dalšímu rozvoji OZE pomoci loni zavedená podpora v rámci programu Nová zelená úsporám, díky které je možné získat peníze na instalaci solárních technologií v rodinných a brzy i bytových domech.

„Pokud růst neohrozí návrh nové tarifní struktury, který v dosavadní podobě znevýhodňuje šetření elektřinou i vlastní výrobu, pak by do roku 2020 mohlo přibýt na střechách domů přes 50 tisíc nových instalací o průměrném výkonu 5 kilowattů,“ uvádí Aliance pro energetickou soběstačnost ve společné tiskové zprávě se Solární asociací.

Ta loni spočítala, že výhledový potenciál solární energetiky na střechách domů dosahuje v Česku až 74 000 gigawatthodin ročně.

„Vedle ekologicky šetrné elektřiny jsou přínosem také nová pracovní místa. Celkem mohou instalace solárních panelů na střechy vytvořit až tisíc nových pracovních míst,“ řekla k tomu ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková.

Hlavně stabilitu

Podle řady názorů je však v Česku potřeba nejprve obnovit v sektoru OZE stabilitu. Obě asociace tak například prosazují vytvoření postu vládního zmocněnce pro obnovitelné zdroje, který zodpovídal za koordinaci vládních strategií, zkoumání vhodných modelů podpory nebo mapování bariér provozu a výstavby OZE.

Podle asociací OZE by měl být 27% cíl vnímán jako pouhé minimum.

Po lepší předvídatelnosti a vyšší stabilitě ovšem volají asociace obnovitelných zdrojů i v jiných evropských zemích.

„Retroaktivní změny na klíčových evropských trzích a nedostatečná předvídatelnost pro období po roce 2020 kazí pověst EU jako místa bezpečného pro investice, zatímco rozvíjející se ekonomiky se prezentují jako atraktivní alternativa,“ píší evropské asociace ve společné pozici k nově připravované směrnici EU pro obnovitelné zdroje. 

Ta má v příštích desetiletí nahradit aktuální směrnici pro OZE, která platí v rámci současného klimaticko-energetického balíčku pro rok 2020. Do minulého týdne měly všechny zainteresované strany možnost zapojit se do veřejné konzultace, na základě které má Evropská komise do konce roku připravit legislativní návrh.

Nová evropská směrnice

Vycházet přitom bude z dohody členských zemí z října 2014, podle které by měl podíl OZE na konečné spotřebě energie v EU dosáhnout minimálně 27 %. Cíl je ovšem závazný jen na evropské úrovni a na rozdíl od závazku pro rok 2020 by se tak neměly stanovovat konkrétní cíle pro jednotlivé členské státy.

Podle asociací OZE by však mělo být 27 % vnímáno jako pouhé minimum a na základě nové globální klimatické dohody z Paříže by měla Komise motivovat členské země k vyššímu cíli.

Zároveň by prý měla představit jednotnou a závaznou šablonu pro národní klimatické a energetické plány, které by umožnily postup členských států koordinovat, a zajistit tak splnění cíle.  

Členské země by ovšem měly mít v plnění cíle dostatečnou flexibilitu, píše ve svém příspěvku do veřejné konzultace polostátní energetická firma ČEZ. Pro investory je podle ní klíčové zejména strategické plánování v příslušném členském státě.

OZE po celé Evropě

Jedním z klíčových bodů směrnice je nastavení podpůrných schémat pro rozvoj OZE v EU. Podle ČEZ by měla být tato schémata na evropské úrovni sjednocena nebo harmonizována, aby zajistila jasné a stabilní investiční prostředí.

„Naopak co se týká výše podpory OZE v jednotlivých zemích, ta by měla být ponechána na rozhodnutí členských států, které by měly zároveň i nadále nastavovat národní plány rozvoje OZE s ohledem na geografické a přírodní podmínky, stejně jako na úroveň ekonomického rozvoje,“ píše firma.

S tím ve své pozici souhlasí také Svaz průmyslu a dopravy ČR. S ČEZ se shodné i v tom, že OZE by se neměly rozvíjet jen v regionech s výhodnými klimatickými podmínkami.

„Přílišná koncentrace těchto zdrojů s nepravidelnou a obtížně předvídatelnou dodávkou by mohla ještě více ohrozit stabilitu přenosové sítě. Je proto třeba umístění obnovitelných zdrojů rozložit co nejrovnoměrněji,“ vysvětluje Svaz.

K tomu by prý mohl přispět regionální přístup k rozvoji OZE, ke kterému by se mohly členské země dobrovolně připojovat.

Zelená pro samovýrobu

Podpora OZE by se měla podle ČEZ zakládat na tržním základě a měla by být přidělována prostřednictvím aukcí.

Také evropské asociace OZE souhlasí s tím, aby byla v případě velkých projektů podpora poskytována například v podobě výkupních prémií přidělovaných prostřednictvím tržních nástrojů.

Malé a střední projekty by však prý měly mít z tohoto přístupu výjimku a měly by mít nadále zajištěnou podporu prostřednictvím výkupních cen. Možnost vyrábět vlastní elektřinu by totiž měly mít i jednotlivé domácnosti.

Nová směrnice by prý proto měla zajistit odstranění veškerých bariér pro samovýrobu a vlastní spotřebu a zjednodušení připojování těchto zdrojů.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA