Seznam projektů pro Junckerův balíček vláda má, teď ho bude proškrtávat

Na začátku příštího roku už mají být známa přesná pravidla, podle kterých se budou vybírat projekty do investičního plánu Evropské komise. Česká vláda má zatím předběžný seznam, teď bude muset vybrat priority. Například v energetice chce ale zatím podpořit řadu investic, které by do Junckerova plánu patřit neměly, upozorňuje nevládní organizace.
Sobotka TK summit
zdroj: Tiskové centrum Rady EU

Už v pondělí má vláda poprvé jednat o prioritních projektech, které bude chtít v průběhu příštích tří let podpořit prostřednictvím takzvaného Junckerova investičního balíčku, který včera dostal posvěcení od evropských prezidentů a premiérů. Vláda se tak chystá přehodnotit pracovní seznam, který byl představen minulý týden.

V rámci prvního nástřelu pro celou EU totiž připravila pracovní skupina odborníků soupis asi dvou tisíc projektů, které by mohly mít na podporu z evropského investičního plánu nárok. V celkovém výsledku by plán podle představy Komise mohl přinést až 315 miliard eur.

Teď má ale Evropská komise připravit konkrétní pravidla, na základě kterých se projekty finálně vyberou. Na začátku příštího roku by měla představit legislativu, kterou pak budou schvalovat členské země i Evropský parlament.

Připravené projekty

Pro Českou republiku mají hlavní význam projekty na výstavbu energetické, dopravní a digitální infrastruktury, připomněl v Bruselu premiér Bohuslav Sobotka. Ocenil také, že se lídři členských zemí mohli během summitu o konkrétní podobě balíčku pobavit přímo s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem Evropské investiční banky Wernerem Hoyerem.

Doma chce vláda priority balíčku projednávat mimo jiné na tripartitě. Podle Sobotky budou mít přednost hlavně projekty, které budou v dostatečné fázi přípravy, aby se tak při realizaci investičního plánu neztrácel čas.

„Budeme muset provést audit připravenosti těch projektů, které jsou zatím součástí balíčku, který Česká republika předběžně připravila. To čeká všechny státy,“ řekl premiér novinářům.

Proškrtat

Ministerstva, která mají jednotlivé prioritní oblasti na starost, při přípravě seznamu oslovily české firmy, aby ze svých připravovaných investic vybraly ty, které by podle nich mohly do balíčku pasovat.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu nás letos vyzvalo k předložení seznamu projektů, jejichž realizace by mohla být zahájena před rokem 2018 a kterým nyní brání určité překážky – ať už ekonomické nebo regulatorní,“ řekla EurActivu například mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Ministerstvo financí pak předběžný seznam odevzdalo Komisi. Aby však Junckerův tým podpořil i české finální návrhy, bude se vláda muset nad projekty ještě pořádně zamyslet, tvrdí nevládní organizace CEE Bankwatch Network. Konkrétně zmiňuje projekty v energetice.

Ta je jednou z hlavních oblastí, které má Junckerův balíček podpořit. Základním cílem je přitom tvoření energetické unie, která má zajistit lepší propojení a spolupráci členských zemí. Jako priority přitom Komise zmiňuje budování infrastruktury, zvyšování energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných zdrojů.

Méně ČEZ, více úspor

V České republice se v souvislosti s balíčkem hovoří hlavně o infrastruktuře. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy věnuje Česko pozornost i zlepšování energetické účinnosti své ekonomiky.

Projekty, které zvyšují účinnost, ale dají v seznamu dohromady hodnotu pouze 20 miliard korun, upozornil EurActiv Ondřej Pašek z CEE Bankwatch Network. „Zato pochybných projektů energetické infrastruktury je víc než dost,“ dodává.

Organizace ve své zprávě zmiňuje navržené investice v hodnotě asi 63 miliard, které by podle ní evropskou podporu dostat neměly.  

„Česko požaduje finance na novou paroplynovou elektrárnu ČEZ v Mělníce. Již dokončený paroplynový blok v Počeradech přitom stále nevyrábí a investici v Mělníce firma odložila, elektřina z plynových zdrojů není konkurenceschopná,“ tvrdí nevládní organizace.

Zmiňuje také vedení vysokého napětí pro vyvedení výkonu nových bloků Temelína na Vysočinu a vyvedení výkonu nových uhelných a plynových elektráren v severních Čechách. To jsou projekty, na které Česko žádá také o podporu z Nástroje pro propojení Evropy a evropských fondů.

„Ani jeden z projektů ale nezapadá do strategie nové energetické unie, kde jsou prioritou mezinárodní propojení přenosových sítí a zapojení obnovitelných zdrojů,“ upozorňuje CEE Bankwatch Network.

„Nemůžeme čekat, že Komise podpoří pochybné, nerentabilní projekty. Očekávám, že nám řadu projektů neschválí,“ komentuje to Pašek.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA