Rozšíření Nord Streamu: bezpečnostní riziko je pro střední Evropu minimální

Země střední Evropy upozorňují na možná rizika plynoucí z rozšíření plynovodu Nord Stream, které podle nich neodpovídá evropským zájmům. Chtějí proto využít veškeré dostupné nástroje, které by realizaci projektu znemožnily. Zemní plyn ale nemá smysl politizovat, tvrdí odborníci z Masarykovy univerzity. Liberalizovaný evropský trh podle nich bezpečnostní rizika Nord Streamu 2 minimalizuje.

Putin
zdroj: Shutterstock; autor: Evgeny Sribnyjj

Evropská unie vykročila na cestu, na jejímž konci by už dodávky zemního plynu neměly sloužit jako prostředek pro politický nátlak. Unijní země by se neměly obracet nazpátek, myslí si odborníci z Masarykovy univerzity.

Pokud Nord Stream přivede plyn do Německa, dostává se do prostředí liberalizovaného západoevropského trhu.

„Odpolitizování“ plynu by mělo v první řadě sloužit zemím na východě EU, které se snaží vymanit z historické závislosti na dodávkách z Ruska. Právě středoevropské země teď ale z plynu znovu dělají politickou otázku, upozorňují Filip Černoch a Jan Osička, kteří působí ve středisku Center for Energy Studies.

Středoevropské dopisy

Sedm zemí střední Evropy v pondělí odeslalo dopis místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi podepsaný ministry odpovědnými za energetiku. Věnují se v něm rozšíření plynovodu Nord Stream, který vede plyn pod Baltským mořem z Ruska do Německa. Projekt podle nich ohrožuje energetickou bezpečnost regionu i celé EU a také stabilitu Ukrajiny, kterou obchází. Od roku 2019 už přes ni Rusko nechce plyn vyvážet.

Česká republika dopis po včerejším rozhodnutí vlády nepodepíše. Premiér Bohuslav Sobotka však připojil svůj podpis k obecněji laděnému listu ministerských předsedů Visegrádské čtyřky, kteří chtějí, aby se blížící se prosincový summit EU zabýval otázkami energetické bezpečnosti. Z dopisu nepřímo vyplývá, že jedním z témat by mohl být na Evropské radě i Nord Stream.

Z hlediska bezpečnosti jsou však podle expertů z Masarykovy univerzity rizika projektu minimální. Pokud totiž Nord Stream přivede surovinu do Německa, dostává se do prostředí liberalizovaného západoevropského trhu. To prý přináší řadu výhod.

„Liberalizovaný trh je jako velký bazén, ve kterém se shromažďuje plyn od nejrůznějších dodavatelů. Nakupovat ho může každý, kdo je do trhu zapojen, ať už na základě dlouhodobého kontraktu nebo na spotovém trhu,“ nabízí zjednodušené vysvětlení Černoch. Tento princip dodavatelům zabraňuje, aby na odběratele vyvíjeli politický nátlak, protože už nejsou závislí na konkrétních dodávkách.

Bezpečnost ve střední Evropě

Ani Slovensku nebo Maďarsku, které jsou mezi signatáři ministerského dopisu, by prý z hlediska energetické bezpečnosti nehrozilo nebezpečí, pokud by plyn proudil do Evropy přes Německo, a ne přes Ukrajinu. Obě země by totiž dosáhly na plyn z Nord Streamu díky propojení přes Českou republiku nebo Rakousko.

Slovensko by sice přišlo o stovky milionů eur za tranzit plynu proudícího skrz Ukrajinu dále do EU. Tento problém ovšem plánuje řešit vybudováním nového propojovacího plynovodu Eastring, za který jménem slovensko-české společnosti Eustream lobbuje i bývalý premiér Mirek Topolánek.

Maďarsko se podle Osičky obává, že kvůli Nord Streamu by jeho propojení se Slovenskem a Rakouskem ztratilo význam. Stavělo je totiž s úmyslem vytvořit cesty pro diverzifikaci dodávek za účelem snížení závislosti na ruském plynu přicházejícím přes ukrajinské území. Takto by jimi ale proudil právě plyn z Ruska, cesta přes Ukrajinu by byla ztracena a k diverzifikaci by nedošlo.

„Pokud by ovšem Rusko někdy v budoucnu snížilo dodávky skrz Nord Stream a plynovody vedoucí do Maďarska přes Slovensko a Rakousko by byly prázdné, nakoupí na trhu plyn od jiného dodavatele nebo obchodníka, který plyn koupí od Ruska a obratem ho přeprodá dál. Cílený výpadek tak nebude možný,“ vysvětluje Osička, proč by to z hlediska bezpečnosti nebyl problém.

Od července 2016 má v rámci evropských síťových kódů platit na denním trhu s plynem parametr use-it-or-lose-it, na základě kterého si dodavatelé nebudou moci rezervovat kapacitu, kterou nakonec nevyužijí, a tak plynovody blokovat. „Pokud by Rusko mělo zarezervovanou kapacitu, ale plyn nedodalo, operátoři trhu nabídnou kapacitu někomu jinému,“ vysvětluje Osička.   

Jak pomoci Ukrajině?

Debata o Nord Streamu má však také „ukrajinský rozměr“. Pokud by Ukrajina ztratila roli tranzitní země, snížilo by to podle řady názorů její význam pro Evropu a vůči Rusku by ještě více oslabila.

„Pokud chtějí evropské země Ukrajinu podpořit, existují pro to lepší cesty než uměle udržovat klesající tranzit,“ myslí si ale Černoch. Východní soused EU prý potřebuje především podporu v reformách a dobře mířenou finanční pomoc.

„Zkušenosti posledních let neukázaly, že by Ukrajině postavení tranzitní země nějak výrazně prospívalo,“ říká Černoch.

„Zkušenosti posledních let neukázaly, že by Ukrajině postavení tranzitní země nějak výrazně prospívalo a přinášelo stabilitu,“ zdůraznil.  Pokud chce navíc Rusko tranzit přes Ukrajinu ukončit, EU mu v tom může těžko zabránit, dodává.

Pokud jde o energetickou bezpečnost, Ukrajině podle odborníků v posledním období nejvíce pomohlo zprovoznění zpětného toku plynu ze Západu. A právě napojení na evropský trh „z druhé strany“ by prý mohlo mít pozitivní vliv i do budoucna.

Podle evropských pravidel

Ministři energetiky ve svém dopise žádají, aby bylo rozšíření Nord Streamu podrobeno všem pravidlům třetího liberalizačního balíčku v energetice a aby se na něj vztahoval princip přístupu třetích stran, který by umožnil využívání plynovodu ze strany dalších dodavatelů.

To by mělo uskutečnění projektu znemožnit, pokud by jeho cílem bylo narušovat fungování evropského trhu.

Podle Osičky není pravděpodobné, že by mohl Nord Stream 2 získat z evropských pravidel výjimku. Připomíná příklad plynovodu Opal, který na Nord Stream navazuje a vede plyn dále do Německa. Polovina jeho kapacity musí být k dispozici jiným dodavatelům. Protože ale tuto polovinu nikdo nevyužívá, usiloval Gazprom o udělení výjimky, aby mohl plynovod využívat v plné míře. To se mu ale nepovedlo. 

Samotná Komise dává najevo, že druhá a třetí větev rusko-německého plynovodu bude muset evropským pravidlům plně odpovídat.

„Musíme se seznámit se všemi detaily projektu, ale je naprosto jasné, že na Nord Stream 2 se budou vztahovat všechny odpovídající předpisy EU,“ řekl ve včerejším rozhovoru pro bruselský EurActiv místopředseda Šefčovič.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA