Přístup Komise velkou šanci na přežití trhu s elektřinou nedává, zní kritika

Komise nedokáže vynutit, aby se země platící výrobcům elektřiny za udržování záložní kapacity řídily evropskými pravidly pro státní pomoc. Podle kritiků to alespoň ukazuje průběžná zpráva o odvětvovém šetření, která zjišťuje, jak státy postupují při zavádění kapacitních mechanismů, které mohou narušovat hospodářskou soutěž.
trh s elektřinou
© Pixabay.com
http://euractiv.cz

Trhu s elektřinou odzvonilo a budoucnost bude patřit kapacitním mechanismům a dalším formám veřejné podpory, obávají se někteří hráči české energetiky.

Důkazem je podle nich „slabá“ zpráva Evropské komise o dosavadním průběhu sektorového šetření zaměřeného právě na kapacitní mechanismy, prostřednictvím kterých mohou státy platit firmám za udržování pohotovostní kapacity pro výrobu elektřiny. Dokument Komise představila před dvěma týdny.

Hlaváč (ČEZ): „Energy-only market je fakticky pohřbená záležitost.“

„Pojďme si zvykat, že energy-only market je fakticky pohřbená záležitost,“ řekl minulý týden na Pražském evropském energetickém fóru Ivo Hlaváč z představenstva společnosti ČEZ.

„Zpráva musí být zklamáním pro každého, kdo doufal, že se Evropská komise pokusí trh nějakým způsobem zachránit,“ myslí si také ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Dvě cesty evropské energetiky

Cesta k čistě energetickému trhu (energy-only market) zbaveného deformací (například ve formě dotací) se aktuálně chápe jako jedno z možných řešení současné situace, kdy se v EU kvůli nízké ceně silové elektřiny nevyplatí investovat do nových zdrojů pro zajištění stabilní výroby energie v budoucích letech.

Kapacitní platby představují druhou cestu, a řada členských zemí už ji testuje. Komise pracovala s 11 státy a celkově přišla na 28 mechanismů, které již fungují nebo mají být zavedeny.

Nejrozšířenější formu představují strategické rezervy. Do nich mohou být umístěny elektrárny, které se neúčastní velkoobchodního trhu a jsou k dispozici pro nouzové situace. Obdobou jsou takzvané „režimy přerušitelnosti“, kdy se potřebná kapacita vytvoří na žádost provozovatele sítě díky řízenému snížení poptávky ze strany průmyslových odběratelů.

Některé země vidí v kapacitních mechanismech záruku bezpečných dodávek elektřiny v době, kdy bude potřebná.

Podle kritiků jsou ovšem hrozbou pro hospodářskou soutěž a přeshraniční obchod s elektřinou. Stát totiž může podporovat jen určité typy zdrojů nebo vyloučit výrobce z okolních zemí, kteří by do dané země mohli energii dodávat. I v tom vidí jedno z rizik Česká republika, která má zatím výrobních zdrojů dostatek a je sedmým největším vývozcem elektřiny na světě.

Pokud nejsou kapacitní mechanismy nastaveny efektivně, mohou také vést k prodražování energie.

Pravidla pro státní pomoc

Na tyto problémy se zaměřuje právě odvětvové šetření Komise, které je první podobnou akcí v EU. Tvoří součást přípravy nového modelu trhu s elektřinou, o kterém se v EU jedná od léta minulého roku.

Prostřednictvím dotazů kladených úřadům, provozovatelům sítí i firmám v jednotlivých zemích například Komise zjišťovala, jestli je zavádění kapacitních plateb nezbytné, jaké typy mechanismů jsou vhodné a jestli mohou doplňovat vnitřní trh s energií, aniž by narušovaly jeho fungování.

Komise: „Kapacitní mechanismy musí odpovídat pravidlům pro státní pomoc.“

Do šetření ale nezahrnula třeba kapacitní trh ve Velké Británii, který se setkává s kritikou za to, že podporuje staré a znečisťující zdroje namísto čistějších technologií.

Podle Hlaváče je také chyba, že do přípravy dokumentu nezapojila exportní země, jako je Česko. Ty by prý mohly vnést svůj názor například na výpočet výrobní přiměřenosti, který má zajistit, že při zajišťování bezpečných dodávek budou efektivně využity dostupné – třeba  i zahraniční – zdroje.

Ve sledování výrobní přiměřenosti spočívá podle Komise klíč k tomu, aby mohly státy správně posoudit, jestli kapacitní mechanismy potřebují. Metody pro její výpočet se však napříč Evropou liší a některé země výrobu z ostatních zemí nezohledňují.

„Je potřeba najít celoevropské řešení,“ řekl na výroční konferenci Zbyněk Boldiš z představenstva společnosti ČEPS, která provozuje českou přenosovou soustavu. Společně s provozovateli sítí z dalších zemí prý na vypracování společné metodiky pracují.

„Chceme, abychom měli v celé Evropě srovnatelná data, a zabránit tomu, že bude každý používat svůj výpočetní model a hodnoty budou nesouměřitelné,“ uvedl.

Bezzubá Komise

Celoevropská metoda pro výpočet výrobní přiměřenosti by pak měla být podle Komise základem pro posuzování kapacitních mechanismů podle unijních pravidel pro státní pomoc.

Právě vodítka pro poskytování státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky prý zajišťují, že kapacitní mechanismy se v EU nebudou zavádět předčasně a nesmyslně.

„Kapacitní mechanismy musí odpovídat těmto pravidlům,“ zdůraznil na energetickém fóru Kai Tullius z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.

„Nesmí být založeny čistě na národním základě, jinak by se vytvářel přebytek kapacit a systém by nebyl efektivní. Kapacitní mechanismy tedy musí být přeshraniční. Také nesmí zahrnovat pouze tradiční výrobu, ale musí být otevřeny alternativám, jako je například reakce na straně poptávky,“ dodal.

Hájek (Teplárenské sdružení): „Komise pravidla veřejné podpory bohužel vůbec nevynucuje.“

Jenže podle průběžné zprávy většina zemí zahraničním kapacitám do svých mechanismů přístup neumožňuje.

A Komise s tím prý těžko něco udělá. „Pravidla pro státní pomoc pro nás jako společnost bohužel po zkušenostech posledních let nejsou zárukou, že dojde ke korektnímu a na datech založenému posouzení, které nepřipustí anomálie na trhu,“ řekl na konferenci Hlaváč.

„Komise pravidla veřejné podpory bohužel vůbec nevynucuje. Zpráva je jednoznačným dokladem toho, že řada států nemá zavedení kapacitních mechanismů dostatečně zdůvodněné,“ myslí si také Hájek.

Podle Hlaváče se tak ukazuje, že vůle Komise zabránit rozpadu trhu na jednotlivé národní celky je příliš malá.

Tlak tady bude

Konečná zpráva ze sektorového šetření však bude představena až na konci letošního roku. Do 6. července k ní mohou všichni zainteresovaní hráči posílat své připomínky, které chce Komise do dokumentu zapracovat.

Podle europoslance Pavla Teličky (ANO/ALDE) se navíc ukazuje, že Komise není zavádění kapacitních plateb nakloněna.

„Reakcí zástupců Komise při jednání našeho výboru jsem byl spíše pozitivně překvapen. Cítím zatím celkem silnou obranu právě vůči kapacitním mechanismům,“ řekl Telička, který je ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku stínovým zpravodajem ke zprávě zaměřené na model trhu s elektřinou.

Materiál má představit předběžnou pozici Evropského parlamentu k nové podobě uspořádání trhu, kterou má Komise navrhnout také na konci roku. V pozměňovacích návrzích podávaných europoslanci se přitom podle Teličky otázka kapacitních mechanismů poměrně často objevuje.

„Počítejme s tím, že ten tlak tady bude a kapacitní mechanismy se stanou jednou z absolutně klíčových otázek spojených s budoucností energetického trhu,“ uzavřel europoslanec.

Článek vznikl u příležitosti konání Pražského evropského energetického fóra 2016, které pořádala společnost Euroffice Praha – Brusel.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA