Přinese jaderná energie skutečně nízké ceny elektřiny?

Jedním z hlavních principů navrhované Státní energetické koncepce je zvýšení podílu jaderné energie v českém energetickém mixu. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je atom stabilním zdrojem, který zajistí levnou elektřinu. Kritici ale poukazují na to, že výstavba jaderných elektráren tak výhodná není.

Temelín
Jaderná elektrárna Temelín; zdroj: ČEZ

Pro Českou republiku jsou jaderné zdroje nejracionálnější cestou k nízkoemisní energii, uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba při představování návrhu nové Státní energetické koncepce (SEK), která by měla určit směr české energetiky do roku 2040 (EurActiv 1.8.2012).

Jedním z hlavních rysů této strategie je právě zvýšená podpora jádra. Zatímco nyní se atom na celkové výrobě energie podílí 16 procenty, do roku 2040 by to mělo být 30 až 35 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto počítá s realizací plánované výstavby nových dvou bloků v Temelíně. Později by měla nový blok dostat i elektrárna Dukovany. Počítá se také s hledáním nových lokalit pro výstavbu dalších reaktorů.

Podle MPO je hlavním důvodem stabilita jaderných zdrojů a jejich ekonomická výhodnost. Na rozdíl od obnovitelných zdrojů energie (OZE) má prý navíc Česko pro využívání atomové energie ideální podmínky, protože se mimo jiné nachází v seismicky klidné oblasti.

Vyšší využívání jádra by podle SEK mělo vést ke stabilním dodávkám a také nízké ceně elektřiny a zároveň Česku umožní splnit klimatické závazky. S tímto pohledem souhlasí například elektrárenská a plynárenská společnost RWE, která zvýšení podílu atomové energie na výrobě považuje za rozumný krok.  

„Současný dokument přinesl nový přístup, který si na jedné straně uvědomuje nereálnost předcházejících jaderných plánů a na druhé straně se snaží české energetice nabídnout modernizační vizi pro nadcházející desetiletí. Oceňujeme také snahu o vyvážený energetický mix, který poskytne dostatek prostoru čistým a moderním formám energetiky a zároveň nebude celkově vychýlen na žádnou stranu,“ sdělil EurActivu za RWE Martin Chalupský.  

Dotace jádra ne

Plánované nasměrování české energetiky má však také své kritiky. Řadě nevládních organizací proto vadí, že MPO vypracovalo návrh koncepce pouze v jedné variantě a nevytvořilo i bezjaderné alternativy, aby bylo možné jednotlivé dokumenty porovnat (EurActiv 15.8.2012). Kritizují mimo jiné to, že koncepce v případě jaderné energie uvažuje o zavedení dotačních mechanismů, zatímco podporu OZE chce výrazně snížit.

„V SEK to není zmíněno přímo, ale pouze naznačeno. Z předchozích vyjádření ČEZ však vyplývá, že jedna z podoby by mohla být garantovaná cena po stanovenou dobu. Není však důvod znovu začít podporovat jádro, protože jde podle slov atomových firem o vyspělou technologii. Jaderná energetika dostala značné částky během svého vývoje v 50. a 60 letech. Obdobně dnes získávají podporu obnovitelné zdroje,“ řekl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Připomněl, že debata o možném dotování atomu běží také ve Velké Británii. Odborníci City Bank přitom prý přišli s odhadem, že forma podpory jaderné elektřiny z nových reaktorů může výrazně zatížit rodinné rozpočty.

„Dobré je také si uvědomit, že v době, kdy by se měl projekt dalších reaktorů v Temelíně dostavět (tedy po roce 2025), budou obnovitelné zdroje levnější než elektřina z těchto reaktorů,“ dodal.  

Kritika ministerstva financí

K finanční podpoře jádra se podle zdrojů EurActivu ve svých připomínkách ke koncepci odmítavě postavilo také ministerstvo financí. Nesouhlasí například s bodem, který navrhuje rozšíření zákona o podporovaných zdrojích energie o kompenzační mechanismus pro jaderné technologie.

Další námitky má ministerstvo vůči návrhu na zavedení kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb pro bezuhlíkové zdroje. Snahou MPO je přitom prosadit jádro jako bezuhlíkovou technologii, která může být podporována v politice jednotlivých členských zemí EU. Návrh by pak umožnil kompenzovat právě investice do výstavby jaderných elektráren.

„S tímto návrhem nemůžeme souhlasit, neboť není uveden zdroj krytí tohoto cenového rozdílu a vzhledem k velikosti plánované zakázky na dostavbu Temelína mohou kompenzace v případě poklesu tržní ceny elektřiny silně zatížit výdajovou stranu státního rozpočtu,“ uvedlo ministerstvo financí s tím, že riziko by bylo přenášeno na daňové poplatníky.

REKLAMA
REKLAMA