Polsko se postavilo proti dohodě Komise s Gazpromem, Česko může být poměrně spokojené

Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Gazprom EU dohoda
© Shutterstock / QiuJu Song

Komise v polovině března zveřejnila závazky Gazpromu, které mají ukončit vyšetřování a uchránit firmu před pokutou za údajné narušení hospodářské soutěže na trzích osmi členských států střední a východní Evropy – Bulharska, České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska a Slovenska.

Na zneužívání dominantního tržního postavení ze strany Gazpromu původně upozornila Litva. Po téměř šesti letech se Komise s ruskou firmou dohodla na odstranění přímých i nepřímých omezení týkajících se přeshraničního prodeje plynu. Do té doby nebylo možné takový obchod na bilaterální úrovni provádět. Například smlouvy Gazpromu s Bulharskem a Řeckem bránily propojení trhů s plynem mezi oběma zeměmi.

Ruský exportér se mimo jiné zavázal přijmout opatření, která zákazníkům umožní požadovat úpravy ceny plynu každé dva roky.

Komise navrhne závaznou dohodu až poté, co bude mít k dispozici vyjádření všech zainteresovaných stran, které o to projeví zájem. Státy a firmy na to mají sedm týdnů. Pokud Gazprom své závazky poruší, Komise může v budoucnu uvalit pokutu ve výši až 10 % jeho celosvětového obratu.

Polsko

Komise vyslovila podezření, že ruský dovozce izoloval polský trh s plynem a uvalil na Polsko příliš vysoké ceny v porovnání s cenami v západoevropských plynárenských uzlech.

Polské úřady ovšem považují navrženou dohodu mezi Bruselem a Gazpromem za velmi mírnou. Podle polského EurActivu se kritika snáší zejména na vágnost dohody, například pokud jde o ceny plynu, které zemi přímo ovlivňují. Komise podle kritiků nebude moci Gazprom dotlačit k tomu, aby dodržoval skutečný smysl dohody.

Polsko není nadšeno ani tím, jak dohoda Komise řeší možnost volného přeshraničního toku plynu. Polská ropná a plynárenská společnost PGNiG má totiž podobnou doložku ve smlouvě s Gazpromem, kterou uzavřela před pěti lety.

Další otázkou zůstává vliv dohody na zpřístupnění infrastruktury pro přepravu plynu. Hlavní polský plynovod Jamal je totiž předmětem mezivládní dohody mezi Varšavou a Moskvou. Jako takový bude spadat pod speciální legislativu o mezivládních dohodách, kterou projednávají členské země.

Ředitel PGNiG Piotr Woźniak plánuje zaslat Bruselu podrobné připomínky. Domnívá se zvláště, že i přes novou dohodu existuje možnost opětovného zneužití středo- a východoevropských trhů s plynem.

Ani polská veřejnost není příliš nakloněna dohodě. Podle nich buď Komise příliš věří Gazpromu, nebo vědomě nerespektuje zájmy Polska.

Česká republika

I v případě České republiky vyslovila Komise podezření vůči praktikám Gazpromu, které by izolovaly trh a omezily volný přeshraniční tok plynu.

Nabídka ruské společnosti na zrušení klauzulí o segmentaci trhu ve středoevropském prostoru by byla výhodná i pro české zákazníky. Umožní jim bez omezení dovážet a vyvážet plyn po EU i mimo ni.

„Přiznanými závazky se Gazprom přibližuje k modelu, který používá na západoevropských trzích,řekl EurActivu Martin Jirušek z Centra pro energetická studia Masarykovy univerzity. Zákazníkům Gazpromu v regionu to podle něj dává do rukou argumentační nástroje pro případ, že Gazprom bude své postavení dále zneužívat.

„Ústupky jsou důležité z dlouhodobého hlediska a s ohledem na to, jak se bude trh s plynem ve střední Evropě dále vyvíjet. Z tohoto pohledu je to pro ČR jednoznačně pozitivní vývoj, byť ten dopad nemusí být z krátkodobého hlediska příliš znát a Evropská komise by mohla být obecně důraznější,“ hodnotí Jirušek.

Hlavní principy liberalizace trhu s plynem, k nimž se Gazprom svými ústupky hlásí, se ale v Česku začaly projevovat už dříve. Dopad proto nebude tak zřejmý jako na více izolovaných trzích, říká Jirušek.

Také Komise uznává, že fungování českého trhu se zemním plynem se v posledních letech zlepšilo. Od roku 2012 je lépe propojen se západoevropskými trhy a umožňuje zpětné toky plynu ze západní Evropy do ČR.

„To znamená, že čeští zákazníci Gazpromu získali přístup k západoevropským likvidním a konkurenčním plynárenským uzlům. Otevření tohoto alternativního zdroje plynu přimělo Gazprom k úpravě cen a jejich navázání na ceny v plynárenských uzlech, čímž se znovu dostaly na úroveň konkurenčních cen v západní Evropě.“ Právě proto Komise v Česku ceny plynu na rozdíl od jiných zemí řešit nemusela.

Pokud jde územní omezení, ta v Česku navíc nejsou prakticky v platnosti, protože smlouva mezi ruskou společností a českou RWE byla od 1. března 2014 oběma stranami pozastavena. Komise přesto dodává, že v případě obnovy smlouvy by se ústupky Gazpromu vztahovaly i na ni.

Slovensko

I v případě Slovenska Komise podezřívá Gazprom z izolování trhu s plynem tím, že zabránil volnému přeshraničnímu toku.

Navzdory tomu, že Brusel v posledních letech oceňuje zlepšení fungování slovenského trhu, Gazprom je na něm stále dominantním hráčem.

Ruský plynárenský gigant nabízí Slovensku dvě opatření, aby situaci urovnal. Prvním z nich je závazek trvalého odstranění doložek rozdělujících trh. Druhým pak možnost slovenských zákazníků odprodat plyn do baltských zemí či Bulharska prostřednictvím virtuální výměny.

Slovenské ministerstvo hospodářství, odpovědné za energetiku, i Slovenský plynárenský průmysl (SPP), který je největším slovenským zákazníkem Gazpromu, na dotaz slovenského EurActivu odpověděli, že zváží potřebu vyjádřit se k návrhu závazků Gazpromu během stanovené doby (sedmi týdnů).

Ministerstvo navíc zdůraznilo, že „vítá veškeré kroky, které mohou přispět k posílení energetické bezpečnosti Slovenska“.

SPP se domnívá, že dohoda „přispěje k dalšímu rozvoji plynárenského trhu ve východní a jihovýchodní Evropě i k rostoucí energetické bezpečnosti.“ SPP dále poznamenal, že „pokud jde o Slovensko, několik prostředků již bylo implementováno do praxe.“ Například klauzule rozdělující trhy už prý byly ze smlouvy s Gazpromem odstraněny.

Podle SPP by pokračující vyjednávání vedla k „výhodnému řešení pro obě strany, které lépe reflektuje situaci na evropském plynárenském trhu, a to i v případě stanovování cen.“

Výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu Ján Klepáč potvrdil slovenskému EurActivu, že došlo k odstranění doložky rozdělující trh i k částečnému zohlednění cen na uzlech ve slovenských kontraktech.

Expert na energetiku Karel Hirman považuje dohodu Komise s ruskou plynárenskou společností za šanci, jak vyrovnat podmínky zákazníků z nových členských států s podmínkami zákazníků ze západní části EU.

Pro EurActiv.sk dodává, že „pravomoc Komise nahlédnout do těchto smluv je zárukou, že se stanovené podmínky budou v praxi skutečně plnit“. To bude podle Hirmana dobrá zpráva, protože přispějí ke konkurenci, férovému zacházení a transparentnosti na trhu.

Hirman poznamenává, že „tento případ je přesvědčivým důkazem, že jednotný trh funguje, že EU a Komise mají relevantní pozici ve vyjednávání s našimi nejvýznamnějšími partnery, a že jako členské státy si můžeme za pomoci hlavních unijních institucí prosadit lepší podmínky“.

Bulharsko

Podobně jako v předchozích případech, i u Bulharska měl Gazprom podle Komise izolovat plynárenský trh a účtovat neúměrně vysoké ceny ve srovnání s těmi západoevropskými.

Bulharsko, které je z celé EU nejvíce závislé na Rusku nejen v dodávkách plynu, ale i ostatních energiích včetně jaderné, bylo zasaženo dohodou s Gazpromem v době kampaně pro březnové parlamentní volby.

Malé středopravicové politické strany, které ve volbách využívají protiruských nálad u části voličů, chtějí po Gazpromu kvůli zneužití dominantního postavení, aby Bulharsko odškodnil. Trajčo Trajkov, bývalý ministr pro energetiku a jeden z lídrů stany Nová republika, se vyjádřil, že ceny Gazpromu by měly být zrušeny. Strana však získala ve volbách pouze 2,48 procent hlasů, a nedosáhla na čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Bulharský týdeník Capital napsal, že navržená dohoda Komise může Bulharsku způsobit další ztráty. Na jednu stranu prý není možné v dohledné době očekávat změny v cenách plynu. Nové přepravní trasy plynu naopak mohou zvýšit cenu bulharským zákazníkům.

Capital se také domnívá, že součástí dohody mezi Komisí a Gazpromem bude i to, že Brusel nebude klást překážky plynovodu Nord Stream 2.

Rusko plánuje vybudovat plynovod Nord Stream 2 a zcela zastavit přepravu plynu přes Ukrajinu. V současné době Bulharsko dováží ruský plyn právě přes Ukrajinu a část z něho přepravuje dále do Turecka. Nord Stream 2 by nejen připravil Bulharsko o tranzitní poplatky, ale v budoucnu by Sofii donutil nakupovat plyn z Turecka. Rusko plánuje vybudovat plynovod „Turkish Stream“ (nebo také „Turkstream“) vedoucí pod Černým mořem, který by vyústil na tureckém pobřeží.

Bulharsko si vyhradilo právo zaslat Komisi své připomínky k finální verzi závazků Gazpromu.

anglického originálu přeložila Pavla Hosnedlová.

REKLAMA
REKLAMA