Pohledy na zvyšování cíle pro energetickou účinnost se liší, ukázaly neshody v Parlamentu

Měla by si EU předepsat výraznější zvyšování energetické efektivity? Ano, odhlasovali europoslanci ve výboru pro průmysl, vývoj a energetiku. Ne všichni s tím ale souhlasí. EU by podle nich měla být více realistická. O zprávě, která hodnotí plnění směrnice o energetické účinnosti, bude plenární zasedání hlasovat v červenci.
Evropský parlament
zdroj: Evropský parlament

Evropská unie by si měla do budoucna předsevzít, že bude výrazněji zvyšovat energetickou účinnost, a šetřit tak energií. V úterý to odhlasovali europoslanci ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Do roku 2020 si EU předepsala, že zvýší energetickou účinnost o 20 % oproti tomu, čeho by dosáhla s dosavadní politikou. Zároveň se už dolaďují klimaticko-energetické závazky pro další desetiletí, jejichž součástí je i orientační cíl pro zvýšení energetické účinnosti o 27 %.

V říjnu 2014 se na tom shodli prezidenti a premiéři členských států. Jenže od té doby, co byla loni v prosinci přijata Pařížská klimatická dohoda, sílí tlak na zvýšení cíle.

Už na konci roku někteří europoslanci vyzývali Evropskou komisi, aby pamatovala na to, že energetická účinnost má být základem energetické unie, na jejímž vytvoření EU aktuálně pracuje.

Vedle pozitivních dopadů na klima a peněženky totiž energetická efektivita podle svých populizátorů pomáhá snižovat závislost na dovozu energií a díky investicím do úsporných opatření oživuje ekonomiku.

„Jsem přesvědčen, že současně nastavený cíl na úrovni 27 procent je zcela nedostačující. Jsem si jist, že evropské státy jsou schopné udělat mnohem více pro změnu klimatu naší planety,“ řekl EurActivu český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který v ITRE zasedá.

Roztržka ve výboru

Výbor se ke zvýšení cíle vyjádřil v rámci schvalování zprávy o plnění směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED) z roku 2012.

Podle většiny hlasujících v ITRE by se měl cíl zvýšit na 40 % a být závazný, ne pouze orientační. Za takový požadavek se postavil i Poche jako stínový zpravodaj za sociálnědemokratickou frakci. Podporuje ho navíc i výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), který ke zprávě připravoval své stanovisko.

Rozhodnutí přivítala například také Evropská environmentální kancelář, která sdružuje občanské organizace pro ochranu životního prostředí.

„Hlasování v ITRE dnes dalo jasný signál. Očekáváme, že ho v červenci potvrdí i plenární zasedání Parlamentu,“ řekl médiím její představitel Roland Jöbstl.

Hlavní zpravodaj Markus Pieper z Evropské lidové strany (EPP) se na to ale tak pozitivně nedívá. Požadavek na zvýšení cíle byl totiž prosazen navzdory jeho vůli i vůli jeho stranických kolegů ve výboru.  Proti byli také europoslanci ze Skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Podle Piepera je návrh nerealistický a omezuje země, které chtějí ekonomicky růst. „V energetických úsporách byl v EU učiněn výrazný pokrok. Musíme být ale opatrní, abychom nedrželi prapor tak vysoko, že ztratíme pevnou zem pod nohama,“ myslí si.

Jak se plní směrnice

Pokud jde o samotné plnění EED, zpráva ITRE členským zemím vyčítá, že řada z nich směrnici dosud náležitě neprovedla. Nezvládly navíc implementovat ani starší směrnici o energetické náročnosti budov z roku 2010.

Cíl do roku se ovšem Unii daří plnit. Podle Piepera za tím stojí aktivita občanů i podniků, kteří mají na nižší potřebě energie a úsporách nákladů zájem.

Česko má zatím s plněním cíle problém, protože se teprve pomalu rozbíhá čerpání z evropských fondů a investice podpořené z těchto prostředků mají být hlavním nástrojem pro jeho dosažení.

S implementací směrnice na tom ale podle Pocheho špatně není. „Dle hodnocení Evropské komise patří Česko mezi úspěšnější země v rámci EU,“ říká.

„Velmi se mi líbí aktivní podpora prostřednictvím Nové zelené úsporám. Zde také vidím největší prostor pro vylepšení. Kdyby se obdobný program uplatnil v průmyslu, vznikl by zde značný prostor pro lepší uplatnění energetické účinnosti,“ dodává europoslanec.

Překrývání cílů

Do budoucna zpráva ITRE volá po lepší koordinaci národních opatření, jako jsou rozhodnutí o ukončování těžby uhlí, systémech podpor pro obnovitelné zdroje nebo zavádění kapacitních trhů. Vnitrostátní politiky se prý totiž mohou dostat do rozporu s tou evropskou.

Lépe je podle zprávy potřeba sladit i unijní závazky. Kromě cíle pro energetickou účinnost má EU do roku 2020 stanoven i cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na konečně spotřebě energie ve výši 20 %. Do roku 2030 by to mělo být 27 %. Základ klimaticko-energetického balíčku do roku 2020 tvoří cíl pro snížení emisí skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Do konce příštího desetiletí pak má EU dosáhnout 40% snížení.

Dohromady to prý ale příliš nefunguje. Předpisy pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje mají totiž podle zprávy přímé i nepřímé dopady na množství emisí skleníkových plynů, a tím pádem i na evropský systém emisního obchodování EU ETS. Ten pokrývá evropskou energetiku a průmysl a měl by podniky tlačit ke snižování emisí. Povolenek pro jejich vypuštění je však přebytek a vlivem energetických úspor a využívání obnovitelné energie se prý tento problém ještě zhoršuje.

„Evropská komise by se měla více starat o to, aby si jednotlivé evropské a národní cíle nebraly vzájemně vítr z plachet,“ říká k tomu Pieper.

Poche si ale nemyslí, že by jednotlivé předpisy byly v rozporu. „Když si vezmeme například podporu obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, tak tyto dva právní předpisy sledují stejné cíle – tedy snížení produkce skleníkových plynů, posílení konkurenceschopnosti zemí EU a snížení fosilních paliv,“ řekl redakci.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA