Pobaltský Černobyl skončil, Litevce to zabolí

Jaderná elektrárna Ignalina, která se svou konstrukcí podobala nechvalně proslulému Černobylu, s koncem loňského roku přestala dodávat elektřinu do sítě. Litva se k uzavření kontroverzní elektrárny zavázala při vstupu do Evropské unie.

V roce 1986 se v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl stala jedna z největších katastrof v dějinách, která ovlivnila životy milionů lidí po celé Evropě. Unie si proto jako jednu z hlavních podmínek pro vstup Litvy do řad tehdejší patnáctky stanovila, že tato pobaltská země postupně odstaví oba reaktory jaderné elektrárny Ignalina, která je podobná té černobylské. První skončil už na konci roku 2004, druhý pět let poté – 31. prosince 2009. (Jedenáct zbylých reaktorů černobylského typu je stále v provozu na území Ruska.)

Pozorovatelé předpokládají, že odstavení Ignaliny přijde Litevce pěkně draho: Ceny elektřiny vyletí vzhůru a zasáhnou už tak těžce zkoušenou ekonomiku, která se navíc stane závislejší na nevyzpytatelném "ruském medvědovi".

Litevský premiér Andrius Kubilius se však snaží svůj národ uklidnit: „Nenastane žádná katastrofa. Jsme schopni zajistit tolik elektřiny, kolik bude potřeba,“ uvedl pro agenturu Reuters s tím, že jako „slušní Evropané“ museli Litevci řádně a včas dostát svým závazkům.

Faktem ovšem zůstává, že Litva byla až do uzavření své kontroverzní atomové elektrárny zemí s druhým největším podílem jádra na výrobě elektřiny v Evropě hned po Francii. Ignalina uspokojovala skoro tři čtvrtiny veškeré domácí poptávky a bude tudíž Litevcům hodně chybět.

Litevský ministr energetiky Arvydas Sekmokas se sice dušuje, že výpadek Ignaliny bude nahrazen uhelnou elektrárnou Elektrenai a dovozy ze sousedního Lotyšska a Estonska (počítá se ale také s Ukrajinou a Ruskem), faktem ovšem zůstává, že to se řádně prodraží. Jen letos mají ceny elektřiny v Litvě vzrůst o třetinu, což určitě nepovzbudí ekonomiku, která se letos propadla zhruba o 15 %.

Litva bude (v důsledku uzavření Ignaliny) muset nevyhnutelně navýšit své importy zemního plynu z Ruska, což prohloubí její závislost na zemích bývalého Sovětského svazu. Je sice pravda, že dodávky energetických surovin z Ruska do všech pobaltských zemí probíhají zatím bez problémů, zakopaný pes může ovšem být v tranzitních zemích – v případě Pobaltí hlavně v Bělorusku (viz mapa – plynovody červeně, ropovody zeleně).

Analytici předpokládají, že kompletní odstavení Ignaliny bude mít viditelný dopad na základní makroekonomické veličiny: prý způsobí propad litevského HDP asi o 1,0-1,5 % a navýšení inflace o jedno procento. „Domácí produkce elektřiny se sníží a její ceny porostou, a proto bude návrat ekonomického růstu ještě obtížnější. Pro některé firmy tohle může být poslední rána,“ konstatuje studie banky Swedbank.

Otázkou tedy zůstává, jak z tohoto problému ven. Litva plánuje v rámci společného projektu s Lotyšskem, Estonskem a Polskem výstavbu nové jaderné elektrárny v areálu odstavené Ignaliny, která by se měla dokončovat mezi lety 2018 a 2020.

Háček je ovšem v tom, že má stát odhadem tři až pět miliard eur, přitom státní pokladny pobaltských zemí zejí prázdnotou – konkrétně v případě Litvy se veřejné finance letos propadnou asi do 10% deficitu. Navíc likvidace nynějších bloků Ignaliny vyjde (i po započtení příspěvku Unie a dalších mezinárodních institucí) Litvu na další stovky milionů eur.

(Tento článek vznikl za podpory agentury Reuters.)

REKLAMA
REKLAMA