Obnovitelné zdroje zlevňují. V EU by se z nich brzy mohla vyrábět polovina elektřiny

EU by podle propočtů neměla mít velký problém se splněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, i když ho členské země a europoslanci teprve projednávají. Parlament by mohl tlačit na vyšší závazek – argumentem může být mimo jiné padající cena technologií.
solární elektrárny ČR
© Pixabay

Téměř polovina elektřiny vyrobené v EU by v roce 2030 měla pocházet z obnovitelných zdrojů (OZE). A to i bez výrazného posilování aktivit na tomto poli. Už v současné době se ostatně podíl obnovitelné elektřiny přibližuje v Unii k jedné třetině.

Ministři unijních zemí i europoslanci se v posledních dnech zabývali návrhem evropské směrnice o OZE, kterou Evropská komise navrhla v listopadu jako součást velkého zimního energetického balíčku.

Počítá se v něm s tím, že v roce 2030 budou mít OZE v evropské energetice celkově podíl 27 %. Už dříve se na tom cíli shodli šéfové členských států. Přímo v elektřině by to podle modelů Komise mělo znamenat 47% podíl. Při současném tempu se přitom Unii podaří na konci příštího desetiletí z OZE vyrábět 43 % elektřiny, ukazuje referenční scénář EU zveřejněný přibližně před rokem.

Sedlák: Pro Česko znamená evropský cíl v podstatě naplnění Státní energetické koncepce.

„Cíl 27 % lze vnímat jako určité udržení trajektorie růstu,“ vysvětlil ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák během debaty u kulatého stolu, kterou pořádaly Aktuálně.cz a EurActiv.cz.

Cíl platí pro EU jako celek a jednotlivé země si mají podíl obnovitelné energie stanovit samy po konzultaci s Evropskou komisí a okolními státy.

„Konkrétně pro Českou republiku by evropský závazek 27 % znamenal v podstatě naplnění aktualizované Státní energetické koncepce z roku 2015 (SEK). Neznamená to tedy, že bychom museli dělat něco víc, než navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO),“ řekl Sedlák.

SEK počítá s tím, že do roku 2040 se v Česku bude z OZE (a druhotných zdrojů) vyrábět 18 až 25 % elektřiny.

Dáme to na střechy

Evropský cíl pro jednotlivé členské země není závazný. Dá se očekávat, že některé státy podle svých přírodních podmínek nebo politických priorit půjdou ještě dál. „V případě Německa, Dánska nebo Portugalska lze čekat, že jejich vlastní závazky budou velmi ambiciózní,“ říká Sedlák.

Česko má naopak podle ministerstva průmyslu pro rozvoj OZE omezené možnosti – konkrétně pokud jde o větrnou a solární energii.

„Oblasti s pravidelným, dostatečně silným a stabilním větrem jsou relativně omezené a nacházejí se spíše v horských přírodních i chráněných oblastech,“ připomíná MPO v energetické koncepci.

S využitím sluneční energie pak do budoucna počítá hlavně v podobě solárních panelů na budovách. Dosavadní rozvoj fotovoltaiky, který často probíhal formou výstavby velkých elektráren, totiž podle MPO narazil na ochranu zemědělské půdy.

větrné elektrárny ČR

© Pixabay

Podle studie Solární asociace z roku 2015 solární elektrárny na budovách nabízejí poměrně velký potenciál. V roce 2045 by mohly vyrábět 7,3 terawatthodin ročně (pro srovnání – v roce 2016 dosáhla spotřeba elektřiny v ČR téměř 61 terawatthodin).

Analýza Komory OZE z roku 2015 zase ukazuje, že v budoucnu by mohly větrné elektrárny v Česku pokrýt celou jednu třetinu spotřeby elektřiny. V současné době je to 0,7 % spotřeby.

„Realistický podíl větrných elektráren na výrobě a spotřebě elektřiny bude asi ležet někde mezi těmito hodnotami, stojí však za to přistupovat k větrné energetice racionálně a bez předsudků,“ tvrdí Komora OZE.

Bez dotace

Návrhem evropské směrnice se europoslanci ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku zabývali minulý týden. Španělský socialista José Blanco López, který za tuto legislativu v Parlamentu zodpovídá, chce cíl zvýšit na 35 %.

Upozorňuje na to, že šéfové unijních zemí se na 27% cíli shodli ještě před podpisem Pařížské dohody o změně klimatu, kterou zastánci ambicióznější klimatické politiky EU chápou jako záruku, že EU ve svém snažení není sama.

„Navíc celkový cíl ve výši 27 % se výrazně neodchyluje od základního scénáře (zmíněný referenční scénář z roku 2016 – pozn. red.), v jehož rámci by v roce 2030 bylo dosaženo 24,3 %,“ píše zpravodaj. Znamená to, že EU může velkou část cíle splnit bez toho, aby se tempo rozvoje OZE zrychlovalo oproti dosavadní politice.

Mořské větrné elektrárny v Německu žádají v aukcích nulové dotace.

Tento scénář přitom nebere v úvahu pravděpodobný pokles nákladů v souvislosti s vyspělejšími technologiemi obnovitelných zdrojů energie, upozorňuje zpravodaj.

Nedávný vývoj přitom dává naději, že obnovitelným zdrojům se daří překonávat hranici, kdy už do budoucna nebudou potřebovat finanční podporu.

„V Německu v dubnu proběhla aukce pro výstavbu větrných elektráren na moři, které mají být v provozu v roce 2025. Uspěly v ní čtyři projekty a tři z nich se spokojily s tržní cenou. Stačí jim tedy nulová dotace. Čtvrtý projekt požadoval 60 eur za vyrobenou megawatthodinu, což je také velmi levné,“ vysvětlil během debaty u kulatého stolu hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy ve společnosti ČEZ Pavel Řežábek.

Vedle nákladů na samotnou výstavbu elektrárny je zapotřebí počítat i s náklady na vyvedení výkonu ve výši kolem 15 eur za megawatthodinu. I to je ale podle Řežábka akceptovatelná cena za čistou energii.

„U solárních parků se v Německu pohybuje cena z posledních aukcí kolem 50 eur za megawatthodinu. To je důkaz, že podpora potřebná k nastartování trhu s OZE postupně zabírá,“ dodal Sedlák.

REKLAMA
REKLAMA