Nové cíle a baterky: co čeká obnovitelné zdroje v ČR a EU

Česko má za sebou notifikaci podpory obnovitelných zdrojů. Jaká témata bude řešit dál? A co se v oblasti OZE chystá na evropské úrovni?
OZE EU
© Shutterstock / Vaclav Volrab

Podpora obnovitelných zdrojů

Situaci v české energetice minulý rok poznamenal závod s časem o získání notifikačního rozhodnutí pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu v letech 2006 až 2012, kterým Energetický regulační úřad bez rozhodnutí Evropské komise odmítal vypsat podporu.

Na konci listopadu se Česku podařilo získat rozhodnutí o tom, že podpora těchto zdrojů neodporuje evropským pravidlům pro státní pomoc. Ministerstvo průmyslu a obchodu si tak odškrtlo nejproblematičtější část ze série žádostí o notifikaci pro různé druhy podpory energetických zdrojů.

Teď MPO zbývá získat rozhodnutí pro podporu kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotné zdroje. Ani od řešení podpory OZE se ale ještě úplně odstřihnout nemůže.

Česko se totiž v rámci rychlého dojednání notifikace dobrovolně zavázalo, že provede vyhodnocení návratnosti těch projektů, u kterých se sešla investiční i provozní podpora, aniž by některá z nich byla krácena. Má se tak zjistit, jestli některé z nich nedostaly podporu přesahující míru stanovenou evropskými pravidly.

První posouzení překompenzace má proběhnout do února 2019.

„První posouzení má proběhnout do února 2019. To je poměrně velký úspěch, protože došlo k posunu. Podle prvotního požadavku měl první přezkum proběhnout po deseti letech provozu zdrojů – což bylo v podstatě loni,“ uvedl na nedávné konferenci o obnovitelné energetice ředitel odboru elektroenergetiky na MPO Ladislav Havel.

„Zatím není jasné, jak má mechanismus přezkumu konkrétně vypadat. Protože je to formulováno jako závazek České republiky, předpokládáme, že by v tom v měla mít jasno a že se brzy dozvíme, jak bude mechanismus vytvořen,“ řekl Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti.

„Zamýšlíme se nad tím, jakým způsobem upravíme zákon – pravděpodobně zákon o podporovaných zdrojích energie – abychom pravidla kontrolního mechanismu zavedli,“ informoval na konferenci Havel.

Stabilita sektoru

V souvislosti s podporou OZE se v Česku upírá pozornost hlavně na solární elektrárny. Rozhodnutí Evropské komise ukázalo, že v solární energetice v Česku problém s nadměrnou podporou není, zdůrazňují zástupci odvětví. Zmíněný souběh provozní a investiční podpory se většinou netýká solárních instalací, dodávají.

„Pokud by vůbec v solární energetice existovala překompenzace podpory, je již podle Bruselu vyřešena solárním odvodem,“ říká k tomu předseda představenstva Solární asociace Tomáš Buzrla s odkazem na změny v legislativě, které měly v minulosti snížit platby na podporu OZE.

IEA: Podpora OZE musí být v budoucnu udržitelná a nákladově efektivní, politika vlády však také musí být předvídatelná.

„Jak ve fotovoltaice, tak u ostatních OZE docházelo v minulosti k retroaktivním krokům. Notifikace teď situaci svým způsobem vyřešila, protože Komise uznala, že schéma podpory OZE je v souladu s vnitřním trhem,“ řekl na konferenci Jan Jašek z UniCredit Bank.

Pro banky i investory je podle něj důležité, aby se už sektor do budoucna vyvíjel stabilně a legislativní prostředí bylo stálé.

Česku to doporučuje i Mezinárodní energetická agentura, která loni provedla hloubkový přezkum české energetiky. Její šéf Fatih Birol při své prosincové návštěvě Prahy řekl, že podpora OZE musí být v budoucnu udržitelná a nákladově efektivní, politika vlády však také musí být předvídatelná.

„V průběhu uplynulých deseti let jsme čtyřicet nebo padesát procent své kapacity museli věnovat nejistotě kolem nás. Jestli po něčem voláme, tak je to finální vyřešení podpory, abychom věděli s čím počítat a mohli energii vložit do něčeho smysluplného,“ souhlasí Jarmil Šeba, předseda představenstva společnosti Decci, která se ve fotovoltaice pohybuje od roku 2006.

obnovitelné zdroje EU

Konference Česká moderní energetika © Solární asociace

Ukládání elektřiny

Smysluplným nasměrováním energie prý firma myslí hlavně zájem o akumulaci elektřiny. „Zabýváme se velkými úložišti a k ukládání elektřiny jdeme postupnou cestou,“ řekl Šeba.

„Jedním z produktů, na kterých jsme se podíleli, je mobilní kontejner pro výrobu elektřiny, který může dodávat energii například na místě živelné katastrofy. Je zajímavý i pro vojenský sektor,“ dodal.

Také podle Jaška závisí budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů do značné míry na vývoji baterií, které umožní elektřinu využívat i v době, kdy například nesvítí slunce a nefouká vítr.

Jedním ze slibných projektů může být v Česku i technologie vanadových redoxních průtočných baterií, na níž pracuje tým vědců Západočeské univerzity v Plzni a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Nová evropská legislativa

Obnovitelné zdroje ovšem také čeká nová evropská legislativa. Loni v listopadu totiž Komise představila rozsáhlý balíček návrhů, který se věnuje i zelené energetice.

Podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavla Zámyslického bude zásadní nařízení o správě energetické unie nazývané „governance“. Počítá se v něm s vytvořením integrovaných plánů pro energetiku a klima, do kterých mají členské země promítnout svou představu o budoucnosti svých energetik.

Systém governance vzniká mimo jiné proto, že na rozdíl od současné situace by už po roce 2020 jednotlivé členské státy neměly mít určené cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie.  V EU by měl ale jejich podíl dohromady dosáhnout 27 % v roce 2030. Národní plány mají udělat jasno v tom, jestli Unie jako celek tohoto závazku dosáhne. Dokumenty se pak mají vedle dalších oblastí věnovat i úsporám energie.

Komise počítá s vytvořením celoevropského fondu pro podporu OZE, do kterého budou státy přispívat, jestli se unijní cíl nebude plnit.

„Komise by chtěla návrhy těchto plánů už na začátku příštího roku. Většina členských zemí si myslí, že to je ambiciózní představa,“ uvedl Zámyslický. Například v Česku totiž vytvoření plánu znamená skloubení Státní energetické koncepce (SEK) s dalšími koncepčními dokumenty a jejich projednání s Evropskou komisí, všemi sousedními státy i veřejností.

Česko si zatím do roku 2020 stanovilo cíl pro OZE ve výši 15,3 % hrubé konečné spotřeby energie. „Je otázkou, jak se bude cíl vyvíjet dál. Podle SEK by to mohlo být 21,3 % na primárních energetických zdrojích nebo 18 % na výrobě elektřiny do roku 2030,“ řekl Zámyslický.

Upozornil také, že pokud individuální cíle jednotlivých zemí se dohromady nevyrovnají evropskému cíli, počítá Komise s vytvořením celoevropského fondu pro podporu OZE. Členské státy by pak do něj musely přispívat. Počítá s tím směrnice o OZE, která je také součástí balíčku.

Podle informací EurActivu Česko vytvoření takového fondu nepodporuje. Pokud by ale vznikl, chce mít kontrolu nad tím, že státy s menším potenciálem pro rozvoj OZE nebudou muset doplácet na výstavbu zdrojů ve vhodnějších zemích.

REKLAMA
REKLAMA