Na Gazprom si stěžovala Litva, tlačil prý na ni kvůli liberalizačnímu balíčku

Nově zahájené vyšetřování Evropské komise vůči Gazpromu vychází mimo jiné z oficiální stížnosti litevské vlády. Potvrdila to Komise i Vilnius. Gazprom prý na zemi vyvíjel tlak kvůli implementaci evropské energetické politiky, která se snaží snížit závislost na plynu z Ruska. S ruským tlakem se údajně setkávají i další evropské země.

Sekmokas (lit. min. energetiky)
Arvydas Sekmokas, litevský ministr energetiky; zdroj: Rada EU

Evropská komise v úterý (4. září) zahájila vyšetřování vůči ruské energetické společnosti Gazprom kvůli podezření na porušování pravidel hospodářské soutěže (více informací ve včerejším článku).

Komise Gazprom podezřívá například z toho, že brání toku zemního plynu mezi jednotlivými členskými státy, a tak rozděluje evropské trhy. Neférovým způsobem prý také ovlivňuje ceny energie tím, že ceny svého plynu váže na světové ceny ropy, které v posledních letech stoupají. Exekutiva bude také vyšetřovat, zda se Gazprom nesnaží bránit diverzifikaci dodávek plynu do evropských zemí.

„Zkoumáme obchodní praktiky Gazpromu, které by mohly bránit diverzifikaci zdrojů. Týká se to i infrastruktury, ať existující nebo budoucí. Není to spojeno s konkrétním projektem, odpověděl mluvčí Evropské komise pro hospodářskou soutěž  Antoine Colombani na otázku, zda se bude vyšetřování týkat i případného tlaku Gazpromu na země, které mají být zapojeny do výstavby plynovodu Nabucco. Ten EU považuje za jednu z hlavních cest, jak snížit svou dovozní závislost na Rusku.  

Mluvčí také prozradil, že vyšetřování bylo zahájeno na základě oficiální stížnosti Litvy a informací od zainteresovaných hráčů.

Litva pod tlakem

Litevská vláda již vydala oficiální vyjádření, ve kterém kroky Komise přivítala. „Potvrzujeme, že Litva se obrátila na Evropskou komisi, a to již na jaře roku 2011,“ uvedl premiér Andrius Kubilius. Zahájení vyšetřování podle něj potvrzuje, že skutečně docházelo k záležitostem, na které země upozornila.

„Neférové ceny plynu, ekonomický a politický tlak, porušování pravidel hospodářské soutěže. To vše jsme zažili proto, že jsme byli první zemí, která začala implementovat evropskou energetickou politiku. Za to jsme byli potrestáni nejvyššími cenami plynu v Evropě,“ prohlásil litevský ministr energetiky Arvydas Sekmokas.

Jak EurActivu vysvětlil profesor univerzity ve Vilniusu Arūnas Molis, Gazprom dal Litvě najevo, že může počítat s „postihy“, pokud začne implementovat tzv. třetí energetický balíček přijatý v roce 2009. Ten mimo jiné požaduje po energetických společnostech, aby vlastnicky oddělily výrobu a distribuci energií.    

„Gazprom měl velké obavy ze ztráty kontroly nad litevskými plynovody, protože by to mohlo dlouhodobě vést ke ztrátě monopolní pozice na litevském trhu s plynem a následně i ke ztrátě pozice v regionu střední a východní Evropy,“ řekl Molis.  

Podle jeho slov tak Gazprom například vyhrožoval zastavením dodávek. Na rozdíl od zemí, které implementaci balíčku pozdržely, byly pro Litvu nastaveny také vyšší ceny za plyn. Ruská společnost prý také podporovala „přátelské“ politické strany a média.  

Bulharský případ

S problematickým jednáním ze strany ruské společnosti se setkaly i další země střední a východní Evropy, které se však nerozhodly kvůli tomu obrátit na Evropskou komisi.

Bulharská vláda například s Gazpromem letos v létě předběžně uzavřela dohodu, která Sofii zavázala k účasti na výstavbě nového ruského plynovodu South Stream, který je považován za konkurenční projekt plynovodu Nabucco. Společně s touto dohodou má Bulharsko v listopadu podepsat i novou smlouvu o cenách dodávek ruského plynu.

Například bývalý bulharský ministr energetiky Traicho Traikov v rozhovoru pro server Mediapool uvedl, že s propojením dohody o výstavbě South Streamu a smlouvy o ceně plynu nesouhlasí.

REKLAMA

REKLAMA