Mládek: Nord Stream by se mohl rozšířit, kdyby padla dohoda o zachování ukrajinské cesty

Česká republika podporuje kompromisní řešení sporu o rozšiřování Nord Streamu. Pokud by se projekt realizoval, měla by zároveň existovat dohoda o zachování tranzitní cesty přes ukrajinské území, myslí si ministr průmyslu Mládek. Proti výstavbě další dvou větví plynovodu vystupuje především Slovensko, které by mohlo přijít o tranzitní poplatky. Spekuluje se o možném podání žaloby, podle premiéra Fica však o dalším postupu není rozhodnuto.

Mládek
zdroj: www.mladek.eu

Rozšíření plynovodu Nord Stream by bylo možné, pokud by byl zároveň zachován tranzit plynu do EU přes území Ukrajiny, myslí si český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, kterého tento týden citovala agentura Reuters.

„Byli bychom rádi, aby to, že Německo podporuje vybudování Nord Streamu 2, bylo do určité míry kompenzováno dohodou, na základě které by byla významná část plynu i v budoucnu tranzitována přes Ukrajinu,“ řekl Mládek také během dnešní tiskové konference.

Nord Stream není pro energetickou bezpečnost riziko, říkají experti. Přečtěte si náš ČLÁNEK.

„Platí vládní politika, že chceme dobré sousedské vztahy se všemi našimi sousedy,“ dodal s tím, že si vláda nepřeje, aby byl Nord Stream 2 vnímán jako hra s nulovým součtem.

Na vybudování třetí a čtvrté větve plynovodu, který už dnes vede zemní plyn z Ruska pod Baltským mořem do Německa, se v září dohodl ruský Gazprom s několika německými a dalšími západoevropskými firmami.

Středoevropský odpor

Proti projektu ostře vystoupily některé země střední Evropy, podle kterých jde o ohrožení energetické bezpečnosti regionu i celé EU a pokus o poškození Ukrajiny. Ta je v současné době hlavní tranzitní zemí pro ruský plyn do Unie a na tranzitních poplatcích by mohla každý rok ztratit až dvě miliardy eur.

Plán na rozšíření Nord Streamu kritizuje především Slovensko, kterého by se ztráta tranzitu také týkala. Mohlo by přijít až o 400 milionů eur ročně.

Bratislava by mohla dokonce uvažovat o podání žaloby u Soudního dvora EU, uvádějí slovenské Hospodárske noviny. Žaloba by mohla stavět například na nesouladu plánovaného projektu s evropskou energetickou legislativou. Podle analytiků by však Slovensko slavilo větší úspěch spíše s diplomatickým řešením.

Slovenský premiér Robert Fico novinám řekl, že v současné chvíli ještě o dalším postupu rozhodnuto není. „Čeká se na to, jakým způsobem německý regulační úřad uplatní evropské právo a až na základě toho se budeme rozhodovat,“ uvedl.

S kritikou Nord Streamu 2 vystoupilo také Polsko, které na podzim vyzvalo Evropskou komisi, aby využila všechny dostupné prostředky k zastavení projektu. Výstavba dalších dvou větví plynovodu jde podle něj proti duchu evropských snah o vytváření jednotného a liberalizovaného trhu se zemním plynem.

Spoléhání na pravidla

Na žádost zemí Visegrádské čtyřky a Rumunska se Nord Streamem zabýval i poslední loňský summit EU. V závěrech Evropské rady se zmínka o projektu přímo neobjevuje, prezidenti a premiéři se však shodli, že výstavba jakékoliv energetické infrastruktury by měla být v souladu s evropskými pravidly. Odpůrci rozšiřování Nord Streamu přitom doufají, že právě na této podmínce projekt zkrachuje, podobně jako se to stalo v případě ruského plynovodu South Stream.

Na přelomu listopadu a prosince napsalo sedm středoevropských ministrů odpovědných za energetiku dopis, ve kterém upozornili na rizika rozšíření Nord Streamu pro EU i Ukrajinu a vyzvali Evropskou komisi, aby posoudila, zda je projekt v souladu se třetím energetickým balíčkem i dalšími evropskými předpisy.

Ministr Mládek tehdy dopis kvůli nejednotnému vládnímu postoji nepodepsal. Zachování tranzitu přes Ukrajinu však podpořil, i když samotné rozšíření Nord Streamu může být pro Českou republiku výhodné. Zvýšilo by totiž díky napojení na Německo využití české tranzitní soustavy.  

„I v českém zájmu je to, abychom neměli jen jednu cestu [, kterou k nám bude přicházet plyn], ale dvě cesty. Když se [cesta před Ukrajinu] zavře, tranzit bude malý, nebude dostatek peněz na udržování a úpravy, a tak se [tato přepravní možnost] může uzavřít samovolně, aniž to bude někdo chtít,“ řekl dnes ministr.

LNG jako trumf v rukávu

Plyn z Ruska prý bude EU v každém případě potřebovat, uvedl po dnešním jednání s hlavním ekonomem Mezinárodní energetické agentury (IEA) Laszlem Varro.

„Předpověď IEA je taková, že se do Evropy bude dovážet americký břidlicový plyn, ale že by to zhruba nahradilo pokles těžby plynu v holandských, norských a britských nalezištích. To, co dnes Evropa bere ze Severního moře, by tak brala ze Spojených států a podíl Ruska by zůstal zachován,“ řekl ministr.

Vyjednávací pozice Unie vůči Moskvě se však podle něj posiluje právě díky budování terminálů pro příjem zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA nebo jiných částí světa. Jejich provoz podle ministra není v současné době příliš ekonomicky výhodný, protože přeprava plynovody je levnější. Otevírají však Evropě novou cestu

„Dodavatel plynu, tedy Gazprom, ví, že když plyn nedodá, tak existují LNG terminály, plyn doveze někdo jiný a Rusko o trh přijde,“ řekl Mládek.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA