Ministři zahájí jednání členských států o klimaticko-energetických cílech 2030

Ministři životního prostředí a průmyslu se zítra (23. dubna) scházejí v Dublinu, aby jednali o návrhu klimaticko-energetických cílů EU pro rok 2030. Prozatím není jasné, kolik cílů bude a zda budou právně závazné. Komisařka pro oblast klimatu je každopádně přesvědčená, že Evropa by měla mít jasno před rokem 2015.

Žárovka - otazník
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs

Zítra se v Dublinu sejdou evropští ministři životního prostředí a průmyslu, aby prodiskutovali své postoje ke klimaticko-energetickým cílům do roku 2030. Během svého neformálního setkání v irské metropoli se budou zabývat zelenou knihou, kterou k této problematice nedávno vydala Evropská komise (EurActiv 27.3.2013).

Podle předběžné představy Komise by měla Evropa do roku 2030 usilovat o 40% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Ve hře je také cíl pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na 30 %. Některé státy jsou také zastánci cíle pro energetickou účinnost, návrh Komise s ním však prozatím nepočítá (EurActiv 20.2.2013).

Jak nedávno na setkání stakeholderů prohlásila evropská komisařka pro oblast klimatu Connie Hedegaardová, Evropa by měla cíle schválit ještě před rokem 2015. Tehdy se totiž očekává klíčové vyjednávání o globální klimatické smlouvě. EU by měla mít podle komisařky jasnou představu o tom, co bude prosazovat.

Evropští lídři však musí tyto cíle nejdříve potvrdit. Členské státy se také budou muset dohodnout, jestli budou cíle platit na celoevropské nebo národní úrovni a jestli budou právně závazné.  

Polsko a ostatní

Podle dostupných informací zatím cíle pro všechny tři oblasti podporují Belgie, Dánsko, Německo, Rakousko, Slovensko a Švédsko. Česká republika, Francie a Velká Británie se pak staví proti cíli pro obnovitelné zdroje energie, Maďarsku se prý nezamlouvá možný cíl pro energetickou účinnost.

Irská vláda podle prohlášení ministra životního prostředí Phila Hogana nemá se zelenou knihou Komise „žádný větší problém“. Právě Irsko přitom jako předsednická země v Radě EU současná jednání o klimaticko-energetických cílech povede. Podle Hogana Evropa potřebuje nové cíle co nejdříve. Mělo by to prý přinést potřebnou jistotu pro investice do nových energetických zdrojů.

„Je to první příležitost, kdy mohou dát členské státy najevo, v čem spatřují pozitiva, a na čem je podle nich potřeba ještě pracovat,“ řekl ministr. Vyjednávání by přitom podle něj neměl ovlivnit neúspěch při jednání o klimaticko-energetické cestovní mapě do roku 2050.  

Jednání o cestovní mapě minulý rok zablokovalo Polsko, které dlouhodobě oponuje hlavnímu proudu evropské energetické politiky (EurActiv 8.3.2012). Podle všeho lze nyní očekávat, že se bude stavět také proti návrhům na cíle do roku 2030.

Otázkou zůstává, zda se k němu připojí některá z dalších nových členských zemí. Zástupci Visegrádské čtyřky se přitom spolu s ministry z Rumunska a Bulharska sešli minulý týden nedaleko Varšavy, aby koordinovali své postoje před jednáním v Dublinu.

Podle jejich společného prohlášení by se mělo při debatě nad cíli pro rok 2030 pamatovat na specifické podmínky jednotlivých členských států a také jednotlivých sektorů. Nové cíle by se podle nich měly zakládat na důkladném zhodnocení toho, jaké dopady mají na státy závazky pro rok 2020 a jak se zemím daří tyto cíle plnit.

REKLAMA
REKLAMA