Maďarsko-ruská dohoda o jaderné elektrárně: jedna část Komise ji vyšetřovala, druhá mohla Budapešti pomáhat

Dohodu mezi Budapeští a Moskvou o výstavbě jaderné elektrárny Paks II bez tendru posuzovalo generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Úředníci odpovědní za energetiku však mohli Maďarům pomáhat s argumentací, zjistila bruselská redakce EurActivu.
Maďarsko Paks II
© Shutterstock / 360b

Evropská komise v polovině listopadu uzavřela řízení vedené vůči Maďarsku kvůli dohodě s Ruskem o výstavbě jaderné elektrárny Paks II.

Podřízení komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové zkoumali, jestli Budapešť neporušila evropské předpisy pro zadávání veřejných zakázek, když projekt přiklepla ruskému Rosatomu bez vyhlášení veřejného tendru.

V listopadu došla Komise v závěru, že Maďarsko veřejnou soutěž vyhlašovat nemuselo a dohoda nejde proti evropskému právu.

Informace, které získala bruselská redakce EurActivu však naznačují, že původní argumenty Budapešti na obhajobu dohody byly příliš slabé na to, aby Komisi přesvědčily.

Šéf bruselského generálního ředitelství pro energetiku Dominique Ristori se podle jednoho z interních dokumentů Komise sešel loni v únoru se státním tajemníkem maďarského úřadu vlády Balazsem Sonkodim. Z materiálu vyplývá, že argumenty obhajující postup Budapešti označil Ristori za neplatné, píše bruselský EurActiv.

Jávor: Vtipné je, že na tyto argumenty přišla maďarská vláda až na samém konci celého procesu. Celá léta si neuvědomovali, že nikdo jiný nemůže maďarským standardům vyhovět.

O tři měsíce později cestoval současný komisař pro digitální agendu – který mezi lety 2010 až 2014 odpovídal v Komisi za energetiku – Günther Oettinger do Budapešti soukromým letadlem německého lobbisty Klause Mangolda. Ten přitom pracoval pro maďarskou vládu jako poradce právě v otázce Paks II a má dobré konexe v Rusku.

V srpnu pak Komise informovala maďarského zeleného europoslance Benedeka Jávora o tom, že se chystá šetření uzavřít. Jávor stál za stížností, na jejímž základě se Komise začala případem zabývat.

„V srpnu jsem od Komise dostal dopis naznačující možnou dohodu s Maďarskem, který už k případu přistupoval zcela jinak,“ řekl europoslanec v nedávném rozhovoru pro EurActiv.cz.

Historie případu

Dohoda mezi maďarskou vládou a Rosatomem padla už v lednu 2014. Rusové a Maďaři se tehdy dohodli, že novou jadernou elektrárnu bude stavět právě ruská firma a ruská strana zafinancuje 80 % projektu – tedy náklady ve výši asi 10 miliard eur.

Řízení kvůli chybějícímu tendru pak Komise vyhlásila v listopadu 2015. „V ohlašovacím dopise konstatovala, že Paks II spadá pod evropské předpisy upravující veřejné zakázky a že by měla být vyhlášena mezinárodní soutěž,“ říká Jávor.

V únoru 2016 na schůzce Ristoriho se Sondokim se podle informací EurActivu hovořilo mimo jiné o případu francouzské jaderné elektrárny Flamanville. Francouzská vláda totiž dokázala obhájit, že na tento projekt nevypsala veřejnou soutěž a že ho získala francouzská společnost Areva.

Bylo to díky výjimce v zákoně o veřejných zakázkách, která umožňuje obejít tendr v případě, že technické podmínky neumožňují, aby mohly projekt realizovat různé firmy.

Günther Oettinger Paks II

Komisař Günther Oettinger © European Union, 2014

K argumentaci odvolávající se na technologickou exkluzivitu se nakonec uchýlila i maďarská vláda, podle které zvládne národním regulacím vyhovět jen Rosatom.

„Vtipné je, že na tyto argumenty přišla maďarská vláda až na samém konci celého procesu. Celá léta si neuvědomovali, že nikdo jiný nemůže maďarským standardům vyhovět, a že proto nemohou vyhlásit veřejný tendr,“ říká k tomu Jávor.

„Minimálně tedy používali úplně jiná zdůvodnění a s technologickou exkluzivitou přišli až poté, co Komise ostatní argumenty odmítla. Pak si po dvou letech od doby, kdy dali projekt Rusům, vzpomněli, že jen Rosatom může maďarským předpisům vyhovět,“ dodává.

Celý rozhovor s Benedekem Jávorem si můžete přečíst zde >>>>

Bruselský EurActiv ze svých informací vyvozuje, že někdo z úředníků generálního ředitelství pro energetiku mohl být připraven Maďarsku s argumentací na podporu Paks II pomoci.

Mluvčí maďarského zastoupení v Bruselu ovšem odmítl, že by se únorová schůzka Ristoriho a Sonkodiho zabývala jinými projekty nebo regulacemi, které spadají pod působnost jiných součástí Komise. Věnovala se prý jen politice v oblasti jaderné energie a jejím souvislostem s Paks II.

Podle mluvčí Komise Anny-Kaisy Itkonenové bylo setkání součástí „širšího dialogu zaměřeného na plný soulad a odpovídající transpozici evropské legislativy do maďarského práva“.

Itkonenová také odmítla uvést, kdy maďarská vláda zahrnula do své argumentace technologickou exkluzivitu. Údaje spojené s podobnými šetřeními jsou totiž podle ní důvěrné.

Mluvčí maďarského zastoupení v Bruselu odmítl, že by se schůzka Ristoriho a Sonkodiho zabývala jinými projekty nebo regulacemi, které spadají pod působnost jiných součástí Komise.

Oettiho aféra

Celý případ je zajímavý také díky jménu komisaře Oettingera, který má na svém kontě několik škraloupů – například kvůli svým nekorektním výrokům na adresu žen.

Právě Oettinger má přitom převzít agendu, které se dosud věnovala místopředsedkyně Komise Kristalina Georgievová pro rozpočet a lidské zdroje. Ta se rozhodla z Komise odejít kvůli nové funkci ve Světové bance.

Dnes večer předstoupí Oettinger před výbory Evropského parlamentu pro rozpočet, rozpočtovou kontrolu a právní záležitosti, aby europoslancům představil své plány a odpovídal na jejich dotazy.

Otázka na jeho roli v případu Paks II by mohla také padnout. Předseda Parlamentu Martin Schulz dal však najevo, že slyšení by se mělo věnovat hlavně tématům spojeným s novým portfoliem, které Oettinger převezme. Kontroverzí kolem jaderné elektrárny by se podle něj měli na své schůzce zabývat předsedové parlamentních frakcí.

REKLAMA
REKLAMA