LEAK – Návrh energetické unie: Šefčovič plánuje jednotného evropského regulátora

Dostávat do EU zemní plyn z více zdrojů a za menší peníze. Napravit nepravosti na trhu s elektřinou. A zavést celoevropský energetický regulační úřad. I to plánuje Evropská komise, která už ve středu představí návrh energetické unie. EurActiv.cz má k dispozici uniklou předběžnou verzi dokumentu a přináší přehled vybraných bodů, které se mohou v návrhu objevit.

Maroš Šéfovič
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič; zdroj: Evropská komise

Ve středu představí místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič všeobjímající plán, na jehož konci má stát evropská energetická unie. Je to projekt, který má vyřešit všechny problémy, se kterými se EU v energetice potýká.

Jakou má Šefčovič vizi?

Energetická unie má napříč celou Evropou vytvořit systém, ve kterém bude energie volně proudit přes hranice národních států, ve kterém bude fungovat hospodářská soutěž a kde se budou využívat ty nejvhodnější energetické zdroje.

V takovém prostředí by neměly trpět ani podniky, ani běžní spotřebitelé. Firmy mají podle představ Komise těžit z nejmodernějších technologií, čistá energie mi jim ale neměla podrážet nohy příliš vysokými cenami. Domácnosti by zase měly mít možnost snižovat své účty za energii a případně vyrábět energii vlastní. 

Celá energetická unie má Evropě zajistit větší energetickou bezpečnost. Nejde ale jen o nové plynovody. V jádru celé myšlenky má pevné místo snižování emisí skleníkových plynů a ambice stát se jedničkou ve využívání obnovitelných zdrojů energie.

Před vším ostatním by navíc měly státy vždycky přemýšlet o tom, jestli nemohou své potíže vyřešit snižováním spotřeby, zdůrazňuje Komise, která dává energetické účinnosti prioritu.

K tomu bude během příštích let potřebná řada legislativních kroků, ale také spousta investic. EurActiv vybral pro zjednodušení několik zásadních bodů, které vyplývají z uniklého návrhu energetické unie:

1. Levnější plyn ihned po ruce

Rusko je pro EU hlavní dodavatel plynu, Ukrajina významnou tranzitní zemí. Ve chvíli, kdy jsou spolu tyto země ve válce, Unie logicky řeší, jak se do budoucna závislosti na ruském plynu zbavit. Komise do budoucna počítá s plynem ze Střední Asie, který by měl přitékat Jižním plynovým koridorem. V celé EU by navíc měla vznikat místa, kde bude možné obchodovat se zkapalněným zemním plynem (LNG) z celého světa.

Nejde jen o Rusko. Evropa bude chtít reagovat na globální změny na trhu s plynem. Ty charakterizuje právě rozvoj LNG. V současnosti je zkapalněný plyn dražší než ten z plynovodů. Růst obchodu ale může ceny snížit. Komise proto chystá obsáhlou strategii pro LNG, která má zajistit, že evropský trh s touto surovinou poroste. Bude to zahrnovat i výstavbu potřebné infrastruktury. Peníze mohou jít třeba z takzvaného Junckerova balíčku.     

Ve hře zůstává i možnost společného nákupu plynu. Účast v takovém projektu by ale měla být čistě dobrovolná a měla by být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a evropskými pravidly pro hospodářskou soutěž. Evropskou pozici vůči dodavatelům by ale mohlo posílit i další opatření. Komise chce mít kontrolu nad smlouvami, které členské státy uzavírají se třetími zeměmi, zejména s Ruskem. To by mělo ztratit prostor pro vytváření nátlaku na jednotlivé členy Unie.

2. Aby trh s elektřinou fungoval

Evropská energetika se mění. Tradiční zdroje musely přenechat kus prostoru těm obnovitelným. Na trhu s elektřinou to vyvolalo bouřlivé reakce. Obnovitelné zdroje tlačí dolů ceny silové elektřiny, ale kvůli státní podpoře zvyšují účty konečným spotřebitelům. Na modernější energetiku nestačí přenosová síť, která se potýká s přeshraničními přetoky elektřiny a která musí reagovat na to, že některé domácnosti si umí energii vyrábět samy.

Komise proto už na přelomu let 2015 a 2016 vytvoří legislativu, která trh s elektřinou ještě víc promění. Jejími hlavními hesly budou: zapojení nových zdrojů; chytré spotřebiče v domácnostech a chytré sítě, které dovedou reagovat na aktuální poptávku; větší integrace trhů a více přeshraničního obchodování.   

Do budoucna chce Komise zabránit také tomu, aby na trhu vznikaly překážky kvůli rozdílným přístupům ke státní pomoci. Veškerá podpora obnovitelným zdrojům by se měla řídit pravidly pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. To by se mělo vztahovat i na platby za udržování výrobní kapacity a další mechanismy. Řada zemí by navíc měla dohnat svůj dluh a deregulovat ceny energie na svém území.

3. Evropský regulátor

Celá energetika by kromě toho měla být jednoduše „evropštější“. Nejde jen o koordinaci ve vztazích s dodavateli surovin. Měly by se také rozšířit pravomoci a zároveň posílit celoevropská spolupráce provozovatelů přenosových sítí a energetických regulátorů.

Provozovatelé soustav už nyní spolupracují v rámci Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny a plynu (ENTSO-E/G). Její role by se měla posílit. Vznikat by měla také regionální operační centra, která budou plánovat a řídit přeshraniční toky elektřiny a plynu.

Velkou novinkou by mohlo být vytvoření jednotného evropského regulačního úřadu. V současnosti v Evropě funguje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která od roku 2011 pomáhá národním regulátorům s přeshraničními otázkami. Aktuálně jim může poskytovat pouze doporučení a má velmi omezené rozhodovací pravomoci – rozhodovat vlastně může jen v případě, že si to národní regulátoři přejí.

To by se mělo změnit. ACER by měla získat nové pravomoci a měla by být schopna jednat nezávisle. Jednotný trh s energiemi by tak dostal vlastního – celoevropského – regulátora, podobně jako k tomu došlo ve finanční a bankovní oblasti. K přezkumu dosavadních pravomocí ACER by se měla Komise dostat už na konci letošního roku.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA