EU uzavírá klimaticko-energetický balíček

Rada ministrů včera schválila konečnou verzi legislativy obsažené v klimaticko-energetickém balíčku, na němž se členské země dohodly v prosinci 2008.

Souvislosti:

Na prosincovém summitu se členským zemím pod vedením francouzského předsednictví podařilo dohodnout na podobě energeticko-klimatického balíčku. Ten převádí do legislativní podoby ambiciózní cíle pro rok 2020 – snížení emisí oxidu uhličitého a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu na 20%.

Jedním z cílů balíčku je také snížit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv a nastartovat „novou globální průmyslovou revoluci“.

Témata:

S pomocí nové legislativy by Evropská unie měla do roku 2020 omezit emise skleníkových plynů o 20% v porovnání s rokem 1990 a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20%.

Balíček tvoří šest opatření. V roce 2013 má dojít ke změně v evropském systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Elektrárny si od tohoto data budou všechny emisní povolenky muset kupovat v aukcích, čímž by se měl odstranit jeden z nedostatků původního systému, v němž výrobci elektřiny dostávali povolenky zdarma a do klína jim tak spadly velké zisky.

V dalších sektorech zahrnutých do systému obchodování s povolenkami se aukce budou zavádět postupně. V roce 2013 si velké energeticky náročné provozy budou muset kupovat 20% emisních povolenek a v roce 2020 70%. K plnému „aukcionování“ povolenek by mělo dojít nejdříve v roce 2027. Členské země, které jsou silně závislé na výrobě elektřiny z uhlí (mezi něž patří Česká republika nebo Polsko) si navíc vymohly rozsáhlé výjimky pro odvětví, která by mohla být ohrožena ztrátou konkurenceschopnosti a následným přesunem provozů do zemí mimo EU, kde není legislativa tak přísná.

V případě sektorů, které nejsou součástí ETS (například doprava nebo zemědělství), balíček obsahuje rozhodnutí o „sdílení úsilí“ ke snižování emisí CO2. Rozhodnutí každé členské zemi stanovuje v návaznosti na její možnosti jasný cíl, který udává o kolik by měla emise snížit tak, aby do roku 2020 celkové emise poklesly o 10%.

Balíček dále zavádí právní rámec pro podporu technologie, s jejíž pomocí je možné oxid uhličitý zachycovat a ukládat pod zemí (CCS). Unie hodlá rozvoj této technologie podporovat do doby, než bude konkurenceschopná.

Součástí balíčku je také směrnice na podporu energie z obnovitelných zdrojů, která jednotlivým členským zemím stanovuje o kolik mají do roku 2020 zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů tak, aby se v celé EU obnovitelné zdroje podílely na výrobě energií z 20%.

Směrnice dále stanovuje, že by každá členská země měla dosáhnout 10% podílu obnovitelných zdrojů v dopravě a zavádí kritéria pro udržitelné využití biopaliv. Ke zbývajícím opatřením patří zpřísnění emisních limitů (CO2) u nových osobních automobilů a zavedení standardů pro kvalitu paliv.

Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 sníží své emise o 30% v případě, že se k ní připojí také další velcí světoví znečišťovatelé (především Spojené státy) a v mezinárodních jednáních o klimatických změnách si stanoví podobné cíle jako EU. Prosincová jednání o nové klimatické dohodě, která má nahradit Kjótský protokol, se ale pomalu blíží a zatím se nezdá, že by Spojené státy hodlaly přijít s takovými opatřeními, které by Unii uspokojily.

Návrh zákona, s nímž minulý týden přišla Sněmovna reprezentantů a který požaduje, aby Spojené státy snížily do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20% oproti úrovni z roku 2005 by v realitě znamenal pouze návrat na úroveň z roku 1990. Státy na Středozápadě, které jsou silně závislé na výrobě energie z uhlí, se navíc silně staví proti návrhům na zavádění systému obchodování s emisními povolenkami.

span>
REKLAMA
REKLAMA