EU stojí na rozcestí: čistě energetické trhy, nebo platby za kapacitu?

Velkoobchodní cena elektřiny je nízká a výrobci chtějí garance, že se jim investice do nových zdrojů vyplatí. Řešení nabízejí kapacitní platby. Alternativou je cesta čistého trhu bez regulací, na kterém jistotu pro investory zajistí ceny reagující na výkyvy v poptávce. Česko preferuje druhou možnost, záviset však bude na celoevropském vývoji, zaznělo na včerejší konferenci v Praze.

Elektřina
zdroj: Pixabay.com

Velkoobchodní cena elektřiny je dlouhodobě nízká. V prvních měsících letošního roku se v Česku pohybuje pod úrovní 24 eur za megawatthodinu, podobně jako v sousedním Německu nebo Rakousku. Z toho nemají radost výrobci elektřiny z klasických zdrojů, kteří by pro rozvoj vlastního byznysu potřebovali cenu řádově o několik desítek eur vyšší.

„Nízká cena elektřiny pokládá mnoho otazníků nad tím, co se bude dít v budoucnosti a jaké typy elektráren se budou stavět,“ řekl na včerejším Mezinárodním energetickém regulačním fóru ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Připomněl, že s tímto problémem se potýká i Česko, které počítá s výstavbou dvou až čtyř nových jaderných bloků.

„Je zde vyjádřena politická vůle stavět jaderné bloky, ale drobná potíž je v tom, že to zoufale ekonomicky nevychází,“ řekl ministr.

Ještě vyděláváme

„Nacházíme se v Údolí smrti cen energií,“ komentoval ve své přednášce současnou situaci místopředseda představenstva a finanční ředitel společnosti ČEZ Martin Novák. Za hlavní příčiny této situace považuje vedle poklesu cen uhlí a plynu nadbytek obchodovaných emisních povolenek, který podle něj odpovídá jejich roční spotřebě.

ČEZ pro letošek počítá s čistým ziskem 18 miliard korun, což by mělo být o deset miliard méně než v loňském roce.

„Když se ale podíváte na vývoj cen elektřiny, je až s podivem, že jsme vůbec v zisku. Naši konkurenti jsou všichni ve ztrátě a nedaří se jim,“ říká v dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny generální ředitel firmy Daniel Beneš.

„E.ON je v minusu téměř 190 miliard korun, Vattenfall 57 miliard a RWE přes pět miliard. A téměř nikdo nevyplácí, na rozdíl od nás, dividendy,“ dodává.

Že jsou na tom některé energetické firmy zejména v Německu hůře než ty české, zdůraznil na včerejším fóru také analytik BH Securities Petr Hlinomaz.

„Ze stávajících aktiv neplynou takové hotovostní toky jako dříve, což vede k tomu, že společnosti jsou nuceny velice masivně odepisovat. Za poslední čtyři roky nebo pět let jsou to desítky procent hodnoty stálých aktiv,“ řekl.

Firmy chtějí garance

V současné situaci není řada firem schopná investovat do tradičních výrobních zdrojů, které nezískávají přímou dotaci nebo jinou formu podpory ze strany vlády.  

Podle ministra Mládka bude pro Česko do budoucna zásadní, jak se bude vyvíjet evropská elektroenergetika.

„Jsme svědky úsilí některých členských států, které si chtějí zajistit předvídatelnou a spolehlivou výrobní kapacitu, nedůvěřují trhu a zavádějí řadu takzvaných kapacitních mechanismů,“ uvedl.  

Nástup kapacitních plateb, díky kterým by producenti dostávali od státu dohodnuté částky za udržování dostupné výrobní kapacity, je podle poradce ministra Mládka Pavla Šolce jednou ze dvou možných cest k vyřešení aktuální situace na trhu s elektřinou.

Opačný přístup představuje restart čistě energetických trhů, na kterých se budou až o několik řádů lišit ceny v energetických špičkách, kdy bude elektřiny nedostatek.

Česko kapacitní platby nechce

„Z dlouhodobého hlediska buďto nastolíme cestu takzvaného energy-only market a ceny budou generovat důvěru investorů – což ovšem znamená minimalizovat státní zásahy a mít bobříka nezavádění nových státních zásahů na mnoho let dopředu –, nebo se zavedou standardní kapacitní trhy,“ řekl Šolc, který z ministerstva aktuálně odchází do společnosti ČEZ Distribuce.

Připomněl také, že Česká republika dává přednost postupnému návratu k čistě energetickému trhu. Podobnou cestu podle něj preferuje i Německo. Jedná se podle něj o pragmatickou úvahu.

„Zavedení kapacitních trhů znamená, že se na účtu za elektřinou objeví položka za platu kapacity. Cena komodity tak sice zůstane na současných nízkých úrovních, ale položka za kapacitu za několik let naroste na 50 až 60 eur, aby pokryla náklady potřebné pro zachování výroby a dodávek elektřiny v takové struktuře, jakou zákazníci potřebují,“ řekl Šolc.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA