EU před bitvou o snižování emisí: „prezident“ z uhelného Polska a komisař z ropného průmyslu

V říjnu se má EU rozhodnout, jaké si předepíše cíle pro snižování emisí CO2. Některé země údajně tlačí na to, aby se dohoda uzavřela ještě před nástupem Poláka Tuska do čela Evropské rady. Se svým návrhem pak EU vstoupí do jednání o globální klimatické smlouvě. Z nové Evropské komise přitom mizí speciální portfolio pro ochranu klimatu. Energeticko-klimatickou politiku má mít nově na starost Španěl Cañete, na kterém si mohou europoslanci při grilování ještě smlsnout.

Cañete
Španělský kandidát na eurokomisaře Miguel Arias Cañete; zdroj: Evropský parlament

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na dnešek svolal do New Yorku mimořádný klimatický summit, který má světové lídry „nakopnout“ k akci před horkou fází globálních klimatických jednání.

Letos v prosinci se v peruánské Limě sejdou zástupci zemí, které podepsaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC). Bude to poslední velká schůzka před očekávanou konferencí smluvních stran UNFCCC v Paříži, kde se má v prosinci příštího roku podepisovat nová globální klimatická dohoda.

Francie a Německo prý tlačí na Van Rompuye, aby se jednání o evropské klimatické politice uzavřela ještě před nástupem Tuska.

Dohoda má navázat na Kjótský protokol z roku 1997, který stanovil závazné limity pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2012 a později byl prodloužen do roku 2020. Průlom ohledně nové dohody se očekával v roce 2009 na konferenci v Kodani, která ale skončila neúspěchem. V roce 2011 se státy na setkání v jihoafrickém Durbanu domluvily, že nová smlouva bude dojednána až v roce 2015. 

Tristní situace

Do března příštího roku mají státy navrhnout, jak se chtějí na boji se změnou klimatu po roce 2020 podílet. Země EU chtějí svůj návrh předložit společně. Očekává se, že Unie půjde do jednání s tím, že do roku 2030 sníží své emise CO2 o 40 % (ve srovnání s rokem 1990).

Na tom se většina členských zemí shodne. Větší problém mají některé státy, včetně Česka, s dalšími cíli navrženými pro klimaticko-energetický balíček EU do roku 2030. Evropská komise také navrhla, aby se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 27 % a o 30 % se zvýšila energetická účinnost (oproti roku 2005).

Na cílech se zatím členské země nedokázaly dohodnout také proto, že větší pozornost musely věnovat aktuálnímu dění na Ukrajině. Shodu by nyní mohly najít na říjnovém summitu EU.

„Je škoda, že se Evropská rada nevěnovala cílům do roku 2030 již na svém červnovém zasedání,“ komentuje to za společnost ČEZ mluvčí Barbora Půlpánová. „Současná situace v energetice je tristní a je potřeba co nejdříve stanovit jasný a pevný rámec,“ řekla EurActivu.

Čas tlačí, nastupuje Tusk

Energetickým společnostem se současná nejistota ohledně evropské politiky nelíbí. Neprospívá podle nich investicím. Jasná pozice prý navíc posílí hlas Unie v nadcházejících celosvětových jednáních.

S tím souhlasí i nevládní organizace. „Evropa by měla najít společnou řeč co nejdříve, a to nejen kvůli dlouhodobé stabilitě, ale zejména kvůli palčivé otázce dneška – závislosti EU na dovozech fosilních paliv z Ruska a dalších problematických zemí,“ zdůraznila Klára Sutlovičová z české pobočky Greenpeace.  

Podle informací bruselského EurActivu navíc Francie a Německo tlačí na předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye, aby se jednání o evropské klimatické politice skutečně uzavřela už v říjnu. V prosinci totiž Rompuye nahradí bývalý polský premiér Donald Tusk.

A právě Polsko je na evropské scéně nejproblematičtějším hráčem, pokud přijde řeč na emise CO2. Země vyrábí 90 % své elektřiny z uhlí a evropské cíle pro rok 2030 zatím odmítala. Obává se totiž dopadů na svou ekonomiku. Dříve také zablokovala jednání o evropské cestovní mapě pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Tři závazné cíle

Greenpeace si ovšem myslí, že návrh, který má zatím EU na stole, je moc slabý. „Má daleko k tomu, aby vyvolal důležitou transformační změnu energetiky, kterou Evropa potřebuje,“ řekla Sutlovičová redakci.

Greenpeace prosazuje, aby se členské státy dohodly na třech závazných cílech, a to 55% snížení emisí skleníkových plynů, 45% podílu obnovitelných zdrojů a 40% energetických úsporách.

To naopak velké evropské energetiky žádají, aby si EU schválila jen jeden cíl, a to právě ten pro snížení emisí CO2. „Cíle pro energetickou účinnost se totiž de facto překrývají s cíli pro dekarbonizaci a pro růst obnovitelných zdrojů,“ tvrdí ČEZ.

„Současně je žádoucí reforma EU ETS, která by měla vytvořit tržní stabilizační rezervu. Pro uzdravení trhu by bylo nejvhodnější vytvoření této rezervy ideálně již od roku 2017,“ dodala Půlpánová.

Střet zájmů

Před globálními klimatickými jednáními se z některých stran snesla kritika na budoucího šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, který ve svém týmu spojil portfolia pro energetiku a klimatickou politiku. V dosavadní Barossově Komisi se o tato témata starali dva komisaři. Teď je má mít na starost bývalý španělský ministr zemědělství Miguel Arias Cañete.

Energetické otázky mohou mít v Junckerově týmu větší váhu než ty klimatické.  

Ještě před zveřejněním jmen budoucích komisařů napsalo Junckerovi 25 europoslanců z různých politických skupin dopis, ve kterém vysvětlují, proč je takové spojení problematické.

„Rok před uzavřením nové globální klimatické dohody není správný čas na to, aby EU vysílala negativní signál a neměla zvláštního komisaře pro ochranu klimatu,“ píše se v něm. Podle europoslanců navíc může být nový komisař ve střetu zájmů, pokud bude rozhodovat o otázkách, ve kterých jsou zájmy energetiky a klimatu proti sobě.

Podle Thomase Spencera z pařížského výzkumného centra Institute for Sustanable Development and International Relations to ovšem může být i pozitivní změna. „Například ve Spojeném království mělo takové propojení obou rezortů pozitivní politické dopady,“ citovala ho bruselská redakce EurActivu.

„Toto rozhodnutí vnímáme jako logické vzhledem k tomu, že tato dvě portfolia se vzájemně prolínají. Ostatně v minulosti toto spojení fungovalo velmi dobře,“ říká také Půlpánová za ČEZ.

Energetika víc než klima

Nové složení Komise i řada diskuzí na evropské úrovni ale napovídají ještě něco dalšího. Kvůli ruské agresi na Ukrajině začala Evropa v posledních měsících věnovat větší pozornost energetické bezpečnosti. To se nemusí s klimatickou energetikou křížit. Nový cíl pro energetickou účinnost ostatně Komise navrhla právě pod tlakem ukrajinské krize.   

„Musíme si ale být jisti, co myslíme energetickou unií. Hrozí, že půjde více o infrastrukturu, než o energetickou transformaci,“ zdůraznil Spencer. Narážel tak na vznik postu místopředsedy Komise s odpovědností za vytváření energetické unie.

To podle něj naznačuje, že energetické otázky mohou mít v Junckerově týmu větší váhu než klimatické. Tomu nahrává i jmenování Tuska do čela Evropské rady. Právě Polsko totiž patří mezi hlavní zastánce vytvoření energetické unie zaměřené na bezpečnost.  

Kandidáti na ugrilování

Do křesla místopředsedy Komise pro energetickou unii má zasednout odcházející slovinská premiérka Alenka Bratušeková. Zajímavé je, že jak ona, tak Španěl Cañete jsou mezi kandidáty, o kterých se hovoří jako o horkých favoritech na „ugrilování“ v Evropském parlamentu.  

Například Cañete má totiž vlastnický podíl ve dvou ropných společnostech (Ducor SL and Petrologis Canarias SL). Ve vrcholných pozicích v těchto společnostech stojí členové jeho rodiny, která má své ekonomické zájmy také ve španělském zemědělství. Navíc by se při grilování mohl setkat s problémy kvůli svým údajně sexistickým výrokům.

„Cañete je překvapivá volba, když vezmeme v úvahu jeho vazby na ropný průmysl,“ komentovala to šéfová bruselské kanceláře Greenpeace Mahi Sideridouová. „Aby dokázal, že je mužem na pravém místě, bude muset vyřešit svůj střet zájmů a vylepšit svou pověst v roli ministra,“ řekla novinářům.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA