EU chce ropu a plyn z USA. Na Američany bude tlačit tento týden v Bruselu

Dnes (14. července) startuje další kolo rozhovorů o euro-americké dohodě o volném obchodu. Kvůli energetické závislosti na Rusku chtějí Evropané Američany mimo jiné tlačit k tomu, aby usnadnili vývozy ropy a plynu do EU. Mohlo by to ovšem zahýbat s cenami surovin na obou stranách, upozorňují čeští europoslanci. Česko prý navíc musí zvažovat, jaké dopady by to mělo na výrobu energie z jádra.

Břidlicový plyn značka
zdroj: Shutterstock; autor: Pincasso

V rámci jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) by chtěli evropští vyjednavači Američany přesvědčit, aby usnadnili vývoz ropy a zemního plynu do Evropské unie.

Informaci přinesl minulý týden americký deník Washington Post. Podle uniklého materiálu se o to mají evropští vyjednavači snažit už tento týden, kdy v Bruselu probíhá šesté kolo jednání o TTIP.

EU řeší svou závislost na ropě a plynu z Ruska, zatímco Spojené státy naopak zažívají energetickou revoluci díky těžbě z nekonvenčních ložisek, která zažila rozkvět v polovině minulého desetiletí. Aktuálně produkují USA nejvíce ropy i plynu na světě.

Jednoduchá logika vede k úvaze, že USA by mohly vyvážet své suroviny do Evropy. Situace ovšem není tak jednoduchá.

Zvýšení cen

Ve Spojených státech platí zákaz na vývoz surové ropy. Byl zaveden v roce 1975. Země za Atlantikem si tak chce pojistit dostatek zásob pro případné zavedení ropného embarga v arabských státech. Vede ji k tomu zkušenost s podobným embargem z roku 1973.   

Zemní plyn se ze Spojených států vyváží. Exportních terminálů je zatím ale omezené množství. Plyn navíc USA vyvážejí především do zemí, se kterými mají uzavřenou dohodu o volném obchodu.

„Nejsou dobudovány terminály na zkapalněný zemní plyn a pak je tu i otázka, zda bude dovoz zemního plynu loděmi cenově přijatelný,“ řekla k tomu EurActivu česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která zasedá v europoslaneckém výboru pro životní prostředí (ENVI).

Otázka ceny bude podle europoslance ODS Evžena Tošenovského důležitá i pro Spojené státy. „Vývoz by totiž mohl znamenat zdražení suroviny na jejich domácím trhu,“ řekl redakci europoslanec, který zasedá ve výboru pro průmysl a energetiku (ITRE).   

Podle jeho stranického kolegy Jana Zahradila budou muset konkrétní podmínky smlouvy zvažovat i evropské země. „Velmi obezřetně bychom toto uvolnění museli posuzovat například z hlediska výroby jaderné energie v České republice,“ řekl EurActivu.

Citlivá situace

Jednání o TTIP začala v létě loňského roku. Jejich výsledkem má být vznik největší zóny volného obchodu, která má pokrývat více než 40 % světového HDP.

Ze zemí bývalého Sovětského svazu dováží Evropská unie 42 % ropy, třetina dováženého plynu je z Ruska. O tom, že EU by se mohla se zajištěním části surovinových dodávek spolehnout na USA, se uvažuje již delší dobu. Naléhavost těmto úvahám dodala krize na Ukrajině, kterou ohrožuje ruská agrese a nepokoje proruských separatistů na východě země.

To dokládá i zmíněný uniklý dokument Rady EU z konce května, ve kterém stojí, že “krize na Ukrajině potvrzuje citlivou situaci, ve které se EU se svou energetickou závislostí nachází“.

Některé země EU uvažují o tom, že by potenciál nekonvenčních zásob zemního plynu nebo ropy mohly využívat samy. Těžba zatím v Evropě nezačala, do velké míry kvůli obavám z dopadů na životní prostředí.

Podle europoslance Tošenovského je „úsměvné“, když Evropa kritizuje těžbu nekonvenčního plynu kvůli zátěži životního prostředí a nechce povolit využití srovnatelných technologií v EU, i když s nadějí vzhlíží k dovozu surovin právě z USA.

Slovo europarlamentu

Nápad na usnadnění obchodu s ropou v rámci TTIP se ovšem nezamlouvá třeba environmentálním organizacím.

„Zrušením zákazu by se vytvořil zcela nový trh, na který by ropný průmysl mohl exportovat a zvyšovat své zisky. To znamená více peněz na další těžbu, produkci a spalování ropy,“ citoval Washington Post Ilanu Solomonovou z vlivné zelené organizace Sierra Club.

Ekologům se také nelíbí, že se dohoda vyjednává „za zavřenými dveřmi“. V této fázi o ní totiž jednají evropští a američtí diplomaté. Teprve o výsledku vyjednávání pak bude hlasovat Evropský parlament.

„Europoslanci schvalují každou obchodní nebo investiční dohodu. To je jasně vymezené evropskými smlouvami,“ vysvětlil redakci europoslanec Zahradil, který je v novém Parlamentu místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod.

„Byl bych rád, kdyby zejména levicoví poslanci přestali šířit v souvislosti s TTIP paniku. Jestli jim výsledek vyjednávání nebude připadat dostatečný, mohou hlasovat proti a smlouvu odmítnout,“ dodal.

Na to upozorňuje i sociálnědemokratický europoslanec Pavel Poc, který je místopředsedou výboru ENVI. „Pokud budou europoslanci proti, dohoda nebude moci vstoupit v platnost.“

Podle europoslankyně Konečné by měl mít ale Evropský parlament možnost ovlivňovat konečnou podobu smlouvy. „Budu usilovat o to, aby byl Parlament maximálně informován o průběhu vyjednávání,“ řekla také redakci. „V podobě, kterou znám, je smlouva pro mě nepřijatelná,“ dodala.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA

REKLAMA