EU chce pomoci uhelným regionům, začít se má na podzim

Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
těžba uhlí ČR
© Severní energetická

Vláda minulý týden schválila Surovinovou politiku ČR, která určuje nakládání s nerostnými surovinami v Česku pro příštích zhruba patnáct let.

Za schválení dokumentu si kabinet vysloužil částečnou pochvalu od ekologických nevládních organizací, které ocenily zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA v severních Čechách a požadavek na efektivní využití uhlí nacházející se před limity.

„Oproti snahám ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) prosadit opakované posuzování limitů těžby je tento přístup realističtější a navazuje na schválenou Státní energetickou koncepci. Ta říká, že roční spotřeba hnědého uhlí klesne během dvaceti let o 70 procent,“ hodnotí ve společném tiskovém prohlášení organizace Calla, Hnutí Duha a Zelený kruh.

„Vláda potvrdila postupný útlum uhlí, pro který se rozhodla už před rokem a půl. Éra uhlí pomalu končí a je dobře, že to vláda ještě jednou potvrdila,“ myslí si také předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Chalupa: Éra uhlí pomalu končí a je dobře, že to vláda ještě jednou potvrdila.

Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha předkládá surovinová politika v oblasti hnědého uhlí racionální plán.

„K jeho naplnění je však potřeba zavřít zastaralé uhelné elektrárny a vyměnit postupně všechny domácí kotle a kamna na uhlí za čisté zdroje. Zajistí to nejen plnění Surovinové politiky ČR, ale také zásadní snížení smogu,“ dodává Koželouh.

Hnědé uhlí však z české energetiky jen tak nezmizí. Mimo jiné i proto, že vláda vidí jeho využití jako zadní vrátka pro případ, že se nepodaří postavit nové jaderné bloky. To je jeden z důvodů, proč čerstvě schválený dokument označuje dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí jako nezbytnost.

Odchod musí být postupný

Osud hnědého uhlí má v tuzemsku zásadní význam především pro zmíněné severní Čechy.

„Problematiku je potřeba řešit postupně,“ uvedl na začátku června poradce ministra průmyslu Vladimír Vlk během debaty o budoucnosti Ústeckého kraje, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.

„Při pohledu do budoucnosti – s ohledem na nastavení legislativy a životnost zdrojů – vidíme, že po roce 2040 bude v regionu v provozu jediná uhelná elektrárna, a to nadkritický blok v Ledvicích,“ řekl Vlk. Zdůraznil však, že v současné době Česko vyrábí z uhlí 48 % elektřiny, a proto s odvětvím ještě nějakou dobu není možné skoncovat.

Otázka hnědého uhlí je také spojena s otázkou pracovních míst, což vedle Česka platí i pro sousední Německo nebo Polsko.

uhlí pracovní místa

Počet pracovníků v evropském uhelném průmyslu 2012 a 2015 – černé uhlí a hnědé uhlí © Euracoal

Podle viceprezidenta Evropské asociace pro uhlí a lignit Euracoal Vladimíra Budinského uhelný průmysl respektuje snahu o přechod k čisté energetice. I v rámci Evropské unie by se ale podle něj mělo pamatovat na to, že každá země má jiné výchozí podmínky.

„Francie a Belgie provedly odchod od uhlí v 50. a 60. letech minulého století. U nás a v Německu se s tím počítá okolo poloviny tohoto století. V Polsku proběhne do konce století,“ řekl v Ústí Budinský, který působí jako ředitel Úseku síťové služby ve společnosti ČEZ Distribuce.

Útlumem těžby a spalování uhlí ale příběh nekončí. Regiony, které dosud z uhelného průmyslu žily, potřebují často pomoc s restrukturalizací a oživením. To je problém, který se řeší i na evropské úrovni.

Iniciativa Evropské komise

Minulý rok vznikl v rámci Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) dokument s názvem „Domácí uhlí v kontextu energetické transformace EU“, který vypracovala Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI).

„Upozornila v něm na dopady energetické transformace EU na evropské uhelné regiony a na nutnost pomoci těmto regionům zvládat požadavky vyplývající z energetických a klimatických cílů EU,“ vysvětluje manažerka pro evropské záležitosti ve společnosti Severní energetická Renata Eisenvortová, která v CCMI působí a na zmíněném dokumentu pracovala jako spoluzpravodajka.

Při přípravě materiálu CCMI diskutovala i s Evropskou komisí, která v loňském roce dokončovala megabalíček legislativních opatření. Ten mimo jiné znovu přitvrdil v tlaku na odklon od uhlí. Zároveň se ale Komise při jeho představení zavázala k tomu, že regionům zasaženým útlumem těžby uhlí pomůže.

„Je velmi potěšitelné, že Evropská komise s touto myšlenkou ztotožnila a připravuje koncepční dokument týkající se evropských uhelných regionů a vytvoření platformy, kde by se zástupci těchto regionů setkávali,“ říká Eisenvortová.

EHSV: Evropské uhelné regiony potřebují pomoc se zvládáním klimaticko-energetických cílů.

Právě setkávání a sdílení zkušeností je základem iniciativy, kterou teď generální ředitelství Komise odpovídající za regionální rozvoj, zaměstnanost, energetiku, dopravu, vědu a výzkum i další oblasti rozpracovávají. Konkrétní výstupy se očekávají na podzim.

„Pracujeme na třech vzájemně se doplňujících projektech,“ vysvětlil během debaty v Ústí Václav Štěrba z Oddělení účinného využívání přírodních zdrojů Generálního sekretariátu Evropské komise – útvaru, který celou činnost koordinuje.

Jak zmiňuje Eisenvortová, měla by vzniknout trvalá platforma, která nahradí dosavadní výroční Dialogy o uhlí scházející se Bruselu. Tato platforma má poskytovat podporu při přechodu na nové technologie a hledání nových byznys modelů.

Komise chce dát dohromady i operativní týmy expertů, kteří mohou pomoci s řešením problémů přímo na místě ve spolupráci s místními představiteli, firmami i nevládními organizacemi.

„Chceme také sestavit koncepční dokument, který poskytne místním a krajským samosprávám lepší přehled o nástrojích a prostředích, které jsou v této oblasti k dispozici. Tento dokument by měl vzniknout v řádu příštích měsíců,“ uvedl Štěrba.

Peníze – budou?

Zjednodušeně řečeno se tedy chce Komise zaměřit na pomoc firmám a politickým reprezentacím při sdílení zkušeností potřebných například pro přípravu restrukturalizačních strategií a akčních plánů a také čerpání peněz z dostupných fondů.

V současnosti se na tuto problematiku zaměřuje například Evropský sociální fond, ve kterém je pro období 2014–2020 vyčleněno 1,1 miliardy eur na podporu vzdělání, rekvalifikace a tvorbu nových míst v sektorech svázaných s energetikou a životním prostředím.

„Pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledky velkých strukturálních změn, poskytuje pomoc také Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci,“ připomněl během debatního setkání europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který je členem výborů pro regionální rozvoj (REGI) a životní prostředí (ENVI).

„V období 2014–2020 je v rámci tohoto programu ročně k dispozici 150 milionů eur,“ dodal.

Po roce 2020 bude pro Česko důležitá příští podoba politiky soudržnosti, která má podporovat právě ekonomicky slabší regiony. Na její nastavení přijde řeč během jednání o příštím víceletém finančním rámci EU, která už se rozbíhají.

Zatím ovšem vrcholí jednání o reformě trhu s emisními povolenkami, které se také mohou stát zdrojem financí pro proměnu uhelných regionů. Evropský parlament například navrhnul vytvoření speciálního evropského fondu, do kterého by směřovala 2 % výnosů z aukcí povolenek. Peníze by se pak daly použít třeba právě na vytváření nových pracovních míst nebo rekvalifikaci.

Přátelsky se na to ale netváří některé členské země včetně Česka. Výnosy z povolenek totiž jinak mohou využívat samy státy – v Česku se z nich například financuje dotační program Nová zelená úsporám.

těžba uhlí EU

Uhlí v Evropě v roce 2016 – produkce hnědého uhlí, černého uhlí, dovozy (miliony tun) © Euracoal

Podle Eisenvortové by ovšem v iniciativě Komise neměla vedle sociálního a finančního aspektu chybět ani podpora vědy, výzkumu, inovací a rozvoje technologií, včetně čistých uhelných technologií.

„V EU máme dva typy uhelných regionů: regiony, ve kterých bude těžba uhlí z různých důvodů ukončena – například těžba černého uhlí v Německu v roce 2018, a kromě toho regiony, kde těžba uhlí bude pokračovat ještě několik desetiletí,“ řekla EurActivu.

„První typ regionů se proto zákonitě soustředí především na restrukturalizaci regionu a druhý kromě restrukturalizace i na ekologickou těžbu a užití uhlí,“ dodala Eisenvortová.

Těžba lithia

Při debatě o budoucnosti regionů, jako je Ústecký kraj, často zaznívá, že jeho politici, podnikatelé i obyvatelé musí táhnout za jeden provaz a vytvořit si jasnou vizi. S tím má v Česku pomoci Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který vláda schválila v lednu 2017, a navazující akční plán, který se právě dokončuje.

Podle některých názorů musí být startovacím bodem jasné rozhodnutí o zachování hnědouhelných těžebních limitů, ve kterém dosud nebylo jasno.

„Je velmi důležité, aby došlo k potvrzení toho, že se těžba dál nebude rozvíjet. Chápu, že na centrální úrovni panuje potřeba mít otevřená dvířka, ale na náš region to má zničující dopady, protože tu není možné plánovat. Proto se zatím transformace nedaří,“ myslí si ústecký zastupitel a podnikatel Martin Hausenblas (PRO Ústí).

Mezi návrhy na to, co s regionem dál, se zmiňuje rozvoj průmyslu 4.0, o němž nedávno v severních Čechách mluvil i ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD). Kraj by se podle některých názorů mohl částečně vrátit také k tradici drobného podnikání, sadařství a ovocnářství. Je jasné, že kraji by prospěl i důraz na kvalitní infrastrukturu a rozvoj univerzity, která by v regionu udržela mladé vzdělané lidi.

Kloz: Lithium nestačí vytěžit. Je potřeba komplexní projekt, který bude zahrnovat i finální výrobky.

Stále častěji se teď ale znovu skloňuje těžba – tentokrát těžba lithia, které se používá pro výrobu baterií. Tomu věnuje pozornost i ministerstvo průmyslu. „Nová surovinová politika se zaměřuje na nové moderní high-tech suroviny, bez nichž si nelze představit ekonomiku 21. století. Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high-tech surovinám je jednou z našich priorit,“ citovala ČTK ministra Havlíčka.

Právě v Krušných horách, kde se mohou investice do těžby lithia podle analytiků oslovených ČTK pohybovat v řádech miliard korun, by se těžební aktivity mohly rozběhnout během několika málo let.

„Příležitost pro kraj to bude v tom případě, že se zde lithium nejen vytěží, ale že půjde o komplexní projekt, který bude zahrnovat vedle těžby a zpracování také produkci finálních výrobků včetně souvisejícího aplikovaného výzkumu. Takové opatření je navrženo i v akčním plánu restrukturalizace,“ uvedl během debaty v Ústí expert ČSSD na energetiku a poradce premiéra Martin Kloz.

S tím souhlasí i Chalupa z Komory OZE. „V Česku se poslední dobou roztrhl pytel s inovacemi pro skladování energie. Byla by škoda stát se druhou latinskoamerickou velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům,“ řekl novinářům.

„V Česku navíc sídlí několik stovek strojírenských firem, které vyrábějí pro větrné, vodní nebo biomasové zdroje. Dá se to dobře spojit a Česko se může zase dostat na mapu perspektivního průmyslu postaveného na obnovitelných zdrojích a akumulaci čisté elektřiny,” dodal Chalupa.

REKLAMA
REKLAMA