Energetickou unii EU vítá. Státy i firmy ale zajímá, jak ji chce Komise řídit

Už během letoška se má ukázat, jak chce Evropská komise zajistit koordinaci mezi energetickými a klimatickými politikami jednotlivých zemí EU, které mají během příštích let společně vytvořit energetickou unii. Česko i některé další země se obávají, že by se ze systému řízení mohly vyklubat závazky, které by energetickou politiku tlačily vybraným směrem.
Šefčovič (náš)
zdroj: EurActiv.cz; autor: Ota Neužil, Prolight.cz

Energetická unie, kterou chce ve spolupráci se členskými zeměmi vybudovat Evropská komise, se zatím v EU setkává s překvapivě kladnými reakcemi. A to i ze strany průmyslu.

„Komplexnost návrhu představuje ojedinělou možnost vypořádat se s přetrvávajícími, reálnými problémy evropského energetického trhu,“ řekl na nedávné debatě věnované novému evropskému projektu Jakub Vít z českého Svazu průmyslu a dopravy.

EU podle něj hrozí pokračující dezintegrace vnitřního trhu a promarněné desetiletí, pokud se členské státy i Komise nevzdají dosavadních ad hoc řešení problémů v energetickém systému.

Samostatná volba

Jenže debata o hlubší integraci evropských energetik je teprve na začátku a je jasné, že členské země se budou některým konkrétním návrhům Komise bránit. Řada z nich si chce především zachovat právo na vlastní volbu energetických zdrojů. 

„Je potřeba neustále připomínat, že úspěšná a bezpečná energetika musí respektovat Lisabonskou smlouvu a v ní garantované právo členských států na volbu energetického mixu,“ zdůraznil během debatního setkání Jan Král z Úřadu vlády ČR.

„Když se řekne ‚unie‘, objevuje se otázka, zda to má být nějaké sdružení a jestli se chystá určitá ‚schengenizace‘. My v tom nic takového nevidíme,“ uvedl během debaty Jan Prášil ze společnosti ČEZ.

Pozornost ale firma zaměřuje na systém řízení, který by měl energetickou unii držet pohromadě. Jak má takzvaný systém „governance“ vypadat?

Každý za sebe, ale společně

Evropská komise by měla shromažďovat informace o opatřeních v klimatických a energetických politikách členských zemích. Důraz se má přitom klást na to, aby politiky jednotlivých států nebyly protichůdné a aby Unie plnila jednotlivé cíle.

Už v říjnu minulého roku se totiž prezidenti a premiéři unijních zemí shodli na klimaticko-energetických cílech pro rok 2030. Například cíl pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a cíl pro zvyšování energetické účinnosti jsou ale pro jednotlivé státy nezávazné. Systém řízení by měl zajistit, že se politiku podaří naplnit.

„Systém pro podávání informací chceme zároveň zjednodušit,“ uvedl Marten Westrup z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku. Komise by měla každý rok posuzovat, jak Unie jako celek postupuje. S konkrétními členskými státy by pak měla řešit problematické otázky.

Na detaily jsou ale zatím všichni zvědaví. Poslední Evropská rada, která se věnovala právě energetické unii, se pouze shodla na tom, že systém řízení má být „spolehlivý a transparentní“. Podle dosavadních informací také bude vést státy k tomu, aby svá rozhodnutí v energetice více konzultovaly s ostatními zeměmi.

Na jádro nám nesahejte

„Více se k systému řízení dozvíme pravděpodobně na červnovém zasedání Rady, nebo ještě později. Je otázka, zda půjde o právně závazný systém, nebo jestli bude záležet na jednotlivých státech, jak evropských cílů dosáhnou,“ vysvětlil podstatu problému Prášil.

Už na říjnovém zasedání Evropské rady k cílům 2030 se evropští politici shodli, že členské země v tom musí mít dostatečnou flexibilitu. „To chce Evropská komise respektovat,“ potvrdil Westrup.

Pro Česko to například znamená, že mu nikdo nebude bránit, aby emise skleníkových plynů ve své energetice snižovalo s využitím jaderné energie.

„Jakákoliv politika by neměla vést k tomu, že nějaký zdroj bude padat do nepříznivého světla, jako se to stalo s jádrem. Lze to říci také o uhlí. Každý členský stát má právo si zdroje poskládat tak, jak potřebuje, pokud dodržuje své závazky v oblasti klimatu,“ řekl k tomu Král.

Autor: Adéla Denková

Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Energetická unie“, kterou organizovaly Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR společně s Hospodářskou komorou ČR a Českou podnikatelskou reprezentací při EU (CEBRE).

REKLAMA
REKLAMA