Energetická unie: snižování emisí a zelenání se EU nezbaví

Začínají se rýsovat obrysy evropské energetické unie. Komise se snaží provázat bezpečnost dodávek se snižováním spotřeby energie a využíváním obnovitelných zdrojů. K tomu ovšem EU potřebuje funkční energetický trh a také injekci pro výzkum a inovace. Navíc nesmí zapomínat na životaschopnost své ekonomiky a podniků. Na jakých základech bude energetická unie stát? EurActiv přináší její hlavní body.
Šefčovič
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič na konferenci v Rize; zdroj: Evropská komise

Za dva týdny má světlo světa spatřit návrh na vytvoření energetické unie, díky které má EU lépe obstát ve složité geopolitické situaci i konkurenci světové ekonomiky.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič chce novou strategii připravit do 25. února. Na březnovém summitu EU se pak k dokumentu budou poprvé vyjadřovat lídři členských zemí.

Energetická unie nemá stát jen na plynovodech, ropovodech a hledání nových zdrojů energie. Kvůli zvyšování energetické bezpečnosti mají členské země podle Komise zlepšovat svou spolupráci i na poli dopravy, zemědělství, obchodu nebo vědy.

Šefčovič koordinuje tým třinácti komisařů. Svůj díl práce má na energetické unii i česká eurokomisařka Věra Jourová, do jejíhož portfolia spadá ochrana spotřebitelů.

Společně to půjde líp

„Výstižnější by bylo, kdyby se tento klíčový evropský projekt jmenoval ‚energetická a klimatická unie‘ nebo dokonce ‚klimatická a energetická unie‘,“ připomíná vlivná bruselská bloggerka Alice Stollmeyerová fakt, že evropská energetická politika je navíc nerozlučně spjata s bojem proti klimatickým změnám.

Na svém blogu zveřejnila dokument, který údajně unikl z Komise a obsahuje základní body chystaného návrhu. Z materiálu vyplývá, že jedním z hlavních důvodů, proč EU energetickou unii potřebuje, je právě klimatická politika, na kterou se v posledních letech významně soustředila.

„Evropa nemá jinou možnost: jestli bude pokračovat ve svém dosavadním směřování, bude se potýkat s hospodářskými, společenskými a environmentálními náklady, které způsobuje rozdělení na národní energetické trhy. To ještě zdůrazní výzvy, jaké přechod k nízkouhlíkové ekonomice přináší,“ píše se v údajně leaknutém materiálu.


Pět pilířů energetické unie  

Šefčovič minulý týden představil základní představu o tom, kam by měla EU se svou energetickou unii směřovat. Ve středu ji probíral s ostatními komisaři v Bruselu, v pátek pak s ministry, šéfy energetických firem i zástupci neziskových organizací na konferenci v lotyšské Rize. Vystoupil tam i jeho „podřízený“ komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete.

Energetická unie má stát na 5 pilířích:

1) Bezpečnost dodávek

S tou má EU dlouhodobě problém. Jako největší dovozce energií na světě každodenně za import surovin utrácí více než miliardu eur. Více než třetinu ropy i plynu přitom dováží z Ruska. Tento problém opět zvýraznila krize na Ukrajině.

„Nemůžeme se každé léto bát, jestli budeme mít v zimě dostatek energie,“ prohlásil v Rize Šefčovič. „Snižování závislosti na Rusku musíme vzít vážně, pokud je Gazprom jediný dodavatel, který si na evropských trzích drží dominantní postavení,“ přidal se komisař Cañete.

2) Dokončení vnitřního trhu s energií

Na tom EU dlouhodobě pracuje, vnitřní trh ale stále není dokončen. Nejprve na regionální a pak na celoevropské úrovni by ale mělo začít odstraňování technických i regulatorních bariér mezi členskými zeměmi. Dvacet osm národních systémů totiž podle Komise neumožňuje využívat všechny výhody, které evropský kontinent nabízí.  

„Na jednotném trhu energie volně proudí a ceny dělají to, co by dělat měly: dávají správné tržní signály,“ řekl Šefčovič. Správné fungování energetického trhu by prý mělo zatočit i s energetickou chudobou. „10 % evropských domácností nemá na zaplacení energie peníze. To by se v tak vyspělé ekonomice, jako je EU, stávat nemělo,“ prohlásil v Bruselu po středečním jednání Komise.

3) Zvyšování energetické účinnosti

Úspory energií pomáhají řešit problém se závislostí na dovozech, ale jsou považovány také za způsob, jak nastartovat ekonomiku. Potenciál přitom Komise vidí hlavně ve zvyšování účinnosti v budovách. V dohledné době se chystá přezkoumat evropské směrnice, které se úspor týkají: směrnici o ekodesignu, o energetickém štítkování, o energetické náročnosti budov a směrnici o energetické účinnosti. Chystá se také nová debata o zvyšování účinnosti automobilů.

„Naše energetická politika by se měla držet stálého hesla ‚účinnost v první řadě‘. Než začneme dovážet více plynu nebo vyrábět více elektřiny, měli bychom se sami sebe zeptat, jestli dokážeme s přiměřenými náklady snížit svou spotřebu energie, což také zvýší naši konkurenceschopnost,“ vysvětlil v Rize přístup Komise Cañete.

4) Cesta k nízkouhlíkové ekonomice

Jak už bylo zmíněno, evropská energetická politika se od klimatické politiky odstřihne jen těžko. V říjnu se prezidenti a premiéři členských zemí dohodli na klimaticko-energetickém balíčku do roku 2030. V něm se počítá se 40% snížením emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 a zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na 27 %. EU chce přesvědčit ostatní světové hráče, aby daly na její příklad a emise také snižovali. Společně s návrhem energetické unie má Komise na konci února představit i dokument „Cesta do Paříže“, který nastíní evropský postup před napjatě očekávanou klimatickou konferencí. Ta se bude na konci roku konat právě v hlavním městě Francie.

„Výzva, která před námi stojí, spočívá ve vytvoření takové energetické politiky, která nám pomůže splnit 40% cíl do roku 2030, ale zároveň nám pomůže posílit konkurenceschopnost a zvýšit energetickou bezpečnost,“ připomněl provázanost jednotlivých aspektů energetické unie komisař Cañete.

5) Výzkum a inovace

Všechny zmíněné body by měly stát na evropském výzkumu a inovacích, protože bez technologických změn a chytrých nápadů se proměna energetické politiky nepovede. Bez nich mohou Evropané těžko využívat malých decentralizovaných zdrojů čisté energie, snižovat svou energetickou spotřebu nebo uchovávat energii z obnovitelných zdrojů.  

„Jde o to, abychom zajistili, že na špičce výzkumu v obnovitelných zdrojích bude Evropa. Často tomu tak není. Podívejte se třeba na deset největších solárních firem – ani jedna z nich není evropská,“ připomněl jeden z problémů místopředseda Komise Šefčovič.

Jak to bude s energetickou unii dál? Lotyšské předsednictví v Radě EU připravilo stručný přehled:


Informace o podobě návrhu jsou zatím obecné, a na stole je pořád řada otázek. Teprve až budou známy detailní body energetické unie, ukáže se, jestli nad nimi najdou členské státy, energetické firmy, průmyslové podniky a nevládní organizace shodu. Na první jasné signály si musí Evropa několik týdnů počkat.


 

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA