Energetická unie: Co přijde ještě letos? Vybíráme 10 bodů

V Bruselu dnes Evropská komise oficiálně představila návrh na vytvoření evropské energetické unie. EurActiv prozkoumal její materiály a zjistil, na čem se ještě letos začne pracovat. Redakce pro čtenáře vybrala 10 bodů.
Šefčovič EnU
zdroj: Evropská komise

1. Propojení trhů s elektřinou
„Energetické systémy jednotlivých členských zemí vznikaly izolovaně. Teď se ale musí propojit na celoevropské úrovni. Spojíme 28 evropských energetických trhů do jednoho,“ prohlásil dnes během představování energetické unie místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. V případě trhu s elektřinou Komise konkrétně navrhne rozšíření pravidel pro obchodování s elektřinou přes hranice členských zemí. Chce také připravit podmínky pro to, aby do trhu s elektřinou lépe zapadaly obnovitelné zdroje. K tomu je potřeba hledat možnosti, jak elektřinu uchovávat a jak se mohou nepravidelné výrobě energie přizpůsobovat spotřebitelé.

2. Posílení evropského regulátora
Pokud má vzniknout jednotný evropský trh s energií, bude také muset mít jednoho regulátora, plánuje Komise. Výrazně by se tak měly posílit pravomoci a nezávislost Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která zatím vydává doporučení pro členské zemí. Nově by měla dohlížet na vývoj jednotného trhu a řešit přeshraniční problémy, aby hranice národních států nehrály při obchodování s energií roli.

3. Elektrické propojení – hardware
Aby se trhy vůbec propojovat mohly, je k tomu potřebná také dostatečná infrastruktura. Na říjnovém summitu se evropští prezidenti a premiéři dohodli, že do roku 2020 se musí vylepšit propojení stávajících elektrických sítí. Každý ze států by měl plnit cíl pro propojení ve výši 10 % své výrobní kapacity. „K tomu je potřeba zrychlit povolovací procesy a usnadnit přístup k financování,“ řekl evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.  Každý rok má od teď Komise hodnotit, jak členské země postupují.

4. Obnovitelný balíček
Už letos začne Komise s přípravami legislativních návrhů, podle kterých bude EU plnit svůj závazek ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice. Do roku 2030 by se měl zvednout na 27 %. Vznikne nová evropská směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Členské země by navíc měly sdílet své dosavadní zkušenosti, například s finanční podporou těchto zdrojů.  

5. New Deal pro spotřebitele energie
Evropská energetika by měla být chytřejší, což také znamená, že výraznější roli budou hrát v systému dosud pasivní spotřebitelé. Díky chytrým měřákům by například měli mít možnosti využívat elektřinu v době, kdy je to nejvýhodnější. V některých zemích, jako například na Slovensku, bude také potřeba skoncovat s regulovanými cenami energie. Zároveň chce ale Komise promyslet způsoby, jak chránit chudší domácnosti před příliš vysokými účty.

6. Úspornější spotřebiče
EU má v současnosti směrnici o energetických štítcích, které zákazníkům pomáhají rozpoznat, se kterým spotřebičem ušetří nejvíce energie. Systém ale potřebuje změny, aby škála štítků odpovídala novým výrobkům, které se na trhu objevují. Chystá se proto nová verze direktivy. To platí i pro směrnici o ekodesignu. Jejím cílem je snížení dopadu spotřebičů na životní prostředí, který lze ovlivnit třeba materiály použitými při výrobě nebo způsobem jeho dopravy k zákazníkovi.

7. Chytřejší financování energetické účinnosti
„Naše motto musí být: účinnost na prvním místě,“ zdůraznil Šefčovič. Připomněl tak, že Komise dává důraz na energetické úspory, především v budovách. Hlavně na lokální úrovni se ale zatím se ale nedaří přilákat dostatečný objem soukromých investic. „Chceme zajistit lepší přístup k finančním nástrojům pro investice do účinnosti v sektoru dopravy a budov,“ slíbil místopředseda Komise. Podle komisaře Cañeteho pomůže lepší financování s plněním evropských klimatických cílů.

8. Strategie pro vytápění a chlazení
Vytápění a chlazení je největší „žrout energie“ v EU. Většina zemního plynu, který Unie dováží, přitom padne právě na tyto účely. Ještě letos proto Komise začne pracovat na strategii, na jejímž konci by měly být menší ztráty energie v systému dálkového vytápění a chlazení. To by mělo doplnit dosavadní snahy o zlepšování energetické účinnosti v budovách.   

9. Strategie pro rozvoj zkapalněného zemního plynu (LNG)
„Chceme, aby bylo levnější a jednodušší dostávat do Evropy zkapalněný zemní plyn,“ shrnul plán Komise Šefčovič. Ve střední a východní Evropě i ve Středomoří mají vznikat obchodovací místa pro zkapalněný plyn, aby se trh rozvíjel a ceny snižovaly. Potřeba k tomu bude dostavět infrastrukturu.

10. Evropa jako lídr v čistých technologiích
Jestli chce EU čerpat energii z obnovitelných zdrojů a využívat další moderní vymoženosti, měla by přitom vycházet z vlastních technologií. Proto chce Komise podporovat výzkum a vývoj například v oblasti uchovávání energie a elektromobility. Má to i svůj sociální rozměr – spoustu lidí na trhu práce totiž bude potřeba připravit na to, že některé staré obory budou zanikat, zatímco nové vzniknou.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA