Česko je závislé na jaderném palivu z Ruska. Dá se to změnit?

Závislost na energii z Ruska řeší Evropská unie nejen ve sféře plynu, ropy a uhlí, ale také jaderné energie. Ruský TVEL sice dodává palivo pouze do několika málo evropských zemí, ty jsou ale na dodávkách paliva z Ruska silně závislé. Evropská komise se to nyní snaží změnit. I v Česku se bude brzy rozhodovat o tom, kdo bude krmit temelínské reaktory.
Jaderná elektrárna
zdroj: Shutterstock; autor: Snvv

Evropská komise už před časem představila strategii, která má zvýšit bezpečnost evropské energetiky. Jedním z hlavních cílů je snížení závislosti na dodávkách energie, a to především z Ruska.

Odtamtud EU importuje 35 % dovážené ropy, 26 % dováženého plynu a 30 % dováženého uhlí. Tento problém znovu zvýraznila ruská agrese na Ukrajině a s ní spojené události, které ukázaly, že Rusko není tak spolehlivý zahraniční partner, za jakého bylo v EU dlouho považováno.

Nejde ale jen o plynu nebo ropu. Na konci července vyhlásila Evropská komise finanční podporu pro výzkumné aktivity, které by měly pomoci k hladšímu přechodu starých ruských jaderných reaktorů VVER na palivo dodávané západními firmami.   

Čtyři v Dukovanech, dvě v Temelíně

Takzvaných „veverek“ stojí v Evropské unii celkem šestnáct. Elektřinu vyrábějí v pěti členských státech EU – Bulharsku, Finsku, Maďarsku, Slovensku a také v Česku. V jaderné elektrárně Dukovany jsou takové reaktory čtyři, v Temelíně dva.

Celkem se „veverky“ podílí na výrobě unijní jaderné elektřiny pouze osmi procenty. V dotčených členských zemích ale zajišťují významný podíl vyráběné elektřiny – až 52 procent. V České republice je to více než 33 % elektřiny.

Monopol na dodávky paliva do evropských VVER-440 má v současné době ruská státní firma TVEL. A to se Komisi nelíbí. „Diverzifikace dodávek paliva pro VVER v Evropské unii by pomohla ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie,“ píše ve své výzvě. Chce proto najít nejlepší způsob, jak „veverky“ nakrmit palivem ze západních zemí.  

Američané na obzoru

V tom vidí příležitost americký Westinghouse, který se dříve také ucházel o výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Po ukončení tendru se tak nyní může snažit získat alespoň zakázku na dodávky paliva.

Do Temelína ostatně palivo do roku 2010 dovážel. Kvůli technickým problémům ho pak ale ČEZ vyměnil právě za ruského dodavatele. Podle tvrzení firmy už jsou někdejší technické potíže vyřešené, Westinghouse má navíc čerstvou zkušenost s dodávkami paliva pro ruské reaktory na Ukrajině.

„Můžeme mít produkt připraven řádově za 12 až 24 měsíců a jsme připraveni jednat s provozovateli elektráren,“ potvrzuje výkonný ředitel firmy Westinghouse v České republice Pavel Janík.

Evropské firmy

Na rozvažování budoucích dodávek jaderného paliva by zrovna mohla být vhodná doba. Smlouva s ruským TVEL vyprší v roce 2020 a provozovatel elektrárny ČEZ se bude muset už v brzké době rozhodnout, odkud bude palivo dovážet poté.

Podle Janíka by byl Westinghouse připraven vyrábět palivo i pro dukovanské „veverky“. V Dukovanech ovšem smlouva s TVEL platí do konce životnosti reaktorů.

Jak upozorňuje Evropské atomové fórum (Foratom), i evropské firmy už dokázaly, že by byly schopné ruské reaktory zásobovat. Tehdejší britská státní společnost BNFL například mezi lety 2000 a 2007 dodávala polovinu paliva potřebného pro finskou elektrárnu Loviisa 1 s reaktory VVER-440/213.

„Evropskému průmyslu by zabralo nějakou dobu, než by mohl nahradit ruskou výrobu jaderného paliva. Pomohlo by to ale snížit závislost na jediném dodavateli,“ tvrdí Foratom.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA