Bez investic se vnitřní trh s energií vytvořit nepodaří, tvrdí velcí hráči

Aby mohl být vnitřní energetický trh EU úspěšně dokončen, bude zapotřebí velké množství investic ze soukromého sektoru, které jsou nutné zejména pro modernizaci stárnoucí infrastruktury. Unie však musí investory nalákat na stabilní legislativní i obchodní prostředí, upozorňují zástupci energetických společností.
elektrické vedení
zdroj: DigitalFreePhotos.net

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger minulý týden (31. ledna) na bruselské konferenci prohlásil, že členské státy by měly s dokončením vnitřního evropského trhu s energií více spoléhat na unijní instituce, protože liberalizace energetiky EU nepostupuje tak, jak si politici původně slibovali (EurActiv 2.2.2012).

I přesto, že byl jako termín pro dokončení vnitřního energetického trhu stanoven rok 2014, podle Oettingera tomu některé členské země brání. Třetí liberalizační balíček v energetice měl být národními státy implementován do března 2011, řada z nich tak ale stále neučinila (EurActiv 3.10.2011).

Na potřebě větší koordinace energetické politiky jednotlivých států se ve čtvrtek (2. února) shodli i účastníci Pražského evropského energetického fóra, které každoročně pořádá společnost Euroffice Praha – Brusel.

Předpisy upravující obchod s energií se v jednotlivých státech liší, a navíc neustále dochází k jejich změnám, uvedl předseda představenstva energetické skupiny RWE Transgas Martin Herrmann. Zdůraznil, že v České republice prošel energetický zákon od roku 2000 již dvanácti zásadními úpravami a mění se i další předpisy.

Připomněl také, že v evropských zemích panují rozdíly v rychlosti implementace liberalizačních balíčků. „Některé státy ještě ani neimplementovaly druhý balíček. Proto prosím, abychom nejprve dokončili tento proces, a pak se zaměřili na třetí balíček,“ řekl Herrmann, který se domnívá, že na pokrok v této oblasti by měla více tlačit samotná Evropská komise.

Modernizace infrastruktury

Podle velkých energetických hráčů omezují nesladěná pravidla na evropském trhu možnosti pro velké investice. Financování ze strany soukromých subjektů je přitom pro dotvoření vnitřního energetického trhu zásadní, shodují se. Investovat je pak v tomto ohledu třeba především do energetické infrastruktury, která by měla být v budoucnu podle představ EU tvořena tzv. inteligentními sítěmi (smart grids).

Komise vyčíslila náklady nutné pro modernizaci evropské energetiky do roku 2020 na řádově bilion eur (EurActiv 7.10.2010). Jak uvedl Jan Pánek z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku, přibližně 400 miliard by mělo putovat do oblasti výroby elektřiny a zpracování zemního plynu, 600 miliard by mělo být použito právě na přenosové a distribuční soustavy.

Jak již bylo zmíněno, většinu finanční zátěže by měl nést soukromý sektor, část financí poskytnou také rozpočty národních států. Evropská unie se rozhodla pro modernizaci energetické infrastruktury vyčlenit 9 miliard eur v rámci nového Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF, více viz EurActiv 20.10.2011). Prostřednictvím pákového efektu by podle odhadů Komise tyto peníze umožnily vytvořit 200 miliard eur investic.

Stabilní prostředí

Obchodní ředitel společnosti ČEZ Alan Svoboda zdůraznil, že pro velké energetické investice je potřeba vytvořit stabilní podmínky, které nebudou investory odrazovat. Platí to prý zejména pro střední Evropu, jejíž energetické portfolio kriticky stárne – průměrný věk energetických zařízení totiž činí 20 let.

Podle Svobody je v Evropské unii potřeba podpořit například lepší fungování trhu s emisními povolenkami, který je v současné době „odsunut na vedlejší kolej“. „Důležitá je také podpora obchodu s obnovitelnými zdroji energie (OZE), která by nebyla založena na dvacetileté garanci výkupních cen bez ohledu na to, co se v systému děje, ale byla by slučitelná s trhem,“ řekl.

Dodal také, že je potřeba posílit přenosové sítě, které jsou ohroženy kvůli přenášení elektřiny vyrobené z OZE vzhledem k jejich nárazovosti, která může v období vrcholu produkce způsobit přetížení sítě a hrozí blackoutem.

Stejně jako Martin Herrmann z RWE zdůraznil, že Evropská unie musí pokročit v harmonizaci pravidel, která upravují energetický trh. Musí prý být také zajištěno, aby byla všechna nová pravidla kompatibilní se systémem, který již v EU existuje.

Ještě to můžeme stihnout

Podle Jana Pánka z generálního ředitelství pro energetiku bude cesta k naplnění plánů na fungující vnitřní trh zdlouhavá, cílů stanovených pro rok 2014 je ale stále možno dosáhnout. „Implementace třetího balíčku měla být dokončena do března minulého roku, což velká část států nesplnila a Komise rozeslala 18 prvních varování a zahájila procedury při porušení právních předpisů. Státy nicméně stále směřují k tomu, aby příslušná legislativa byla přijata, takže je to možné,“ uvedl.

Dodal, že ačkoliv se prozatím čeká na implementaci druhého liberalizačního balíčku, nebrání to Komisi v tom, aby s rychlejšími státy spolupracovala na dalších předpisech a společně s národními regulátory a účastníky přenosových soustav pracovala na doplňujících implementačních opatřeních. Jde především o vypracování síťových kodexů a hlavních směrů pro transevropské energetické sítě, tedy technické kroky, které sahají za rámec legislativního zázemí.


Článek vznikl u příležitosti konání Pražského evropského energetického fóra, které 2. února 2012 pořádala v Černínském paláci v Praze společnost Euroffice Praha – Brusel. EurActiv.cz byl mediálním partnerem této akce.

REKLAMA
REKLAMA