Zelená ekonomika? Ano, ale potřebujeme peníze, zní od ČR a sousedů před summitem

Kdo zaplatí investice do modernizace ekonomiky, která by spotřebovávala méně energie a vypouštěla méně emisí? Novější členské země by mohly získat speciální podporu, pokud se na tom dohodnou evropští lídři, kteří se tento týden scházejí v Bruselu. Česko se do budoucna bojí o peníze z evropských fondů. Zároveň je musí začít využívat efektivněji.
Emise CO2
zdroj: Shutterstock; autor: Mino Surkala

Nechceme, aby nás klimatická politika EU stála víc než ostatní země, vzkazují státy střední Evropy na západ kontinentu. A komentátoři očekávají, že pozítří čeká Unii jeden z nejžhavějších summitů za dlouhou dobu. 

Co vlastně Evropská komise členským zemím navrhuje? Čtěte náš FACT SHEET.

Členské země by se měly v Bruselu dohodnout na podobě klimaticko-energetických cílů pro rok 2030. Novější členové EU, jejichž ekonomiky jsou méně výkonné a potřebují více modernizovat, se budou podle očekávání snažit, aby konečné nastavení klimatické politiky nebylo příliš ambiciózní.

V klimatické politice se totiž nepočítají jen ušetřené emise CO2, podíl obnovitelných zdrojů v energetice nebo snížené účty za energie, ale také náklady, které posun k zelenější ekonomice vyžaduje.

A tady jsou středoevropské země opatrné. Na rozdíl od Německa, které prosazuje poměrně vysoké a především závazné evropské cíle, si prý totiž nemohou dovolit investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti tolik peněz.

Nejdřív dohoda, pak solidarita

Zástupci českého průmyslu například zdůrazňují, že většinu nákladů spojených s klimaticko-energetickými cíli pro rok 2020 zatím v Česku nesly průmyslové a energetické podniky. „V rámci sdílení zátěže by mělo proběhnout finanční vyrovnání pro nové členské země,“ prohlásil na nedávné debatě věnované energetické účinnosti poradce prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jakub Vít.

Jiné zdroje upozorňují na to, že zvyšování energetických úspor bude v budoucnosti nákladnější než dosud. „Levná opatření“ už prý většina podniků provedla, a tak by do budoucna musely firmy například sahat hlouběji do svých výrobních procesů. 

Jaké jsou pozice zemí před bruselským summitem? Ilustruje to náš PŘEHLED.

Západní země jsou prý ochotné na potřeby klimatického balíčku přesměrovat řádově desítky miliard eur. Nechtějí ale slibovat příliš mnoho předem. „Nejprve je třeba zajistit, aby byl klimatický balíček ambiciózní, a pak je možné mluvit o solidaritě,“ citovala bruselská redakce EurActivu mluvčího německého ministerstva životního prostředí.  

Unie uvažuje o vytvoření „modernizačního fondu“ pro méně bohaté země. Ukazují to předběžné závěry summitu, které má EurActiv k dispozici. Fond by státům pomáhal s investicemi do zelenější výroby energie a zvyšování energetické účinnosti. Peníze by plynuly ze zisků z emisních povolenek.

Co je nákladově efektivní?

Zvláštní pozornost věnují země jako Česko nově navrženému cíli pro zvyšování energetické účinnosti. Řada zemí chce, aby byl nezávazný a aby si mohly samy vybrat, nakolik svou energetickou efektivitu zvýší a jaká opatření k tomu použijí. 

Co byste měli vědět o energetické účinnosti v politice EU? Přečtěte si ZDE.

Debaty se povedou také o výši cíle. Evropská komise ho navrhuje jako 30%, v rukou členských zemí se ale toto číslo může změnit.

Běží přitom řada diskuzí o tom, jaký cíl by byl efektivní, nezatěžoval některé členské státy příliš a dobře se doplňoval s ostatními dvěma cíli.

Ve své dopadové studii Evropská komise tvrdí, že nákladově efektivní cíl by byl ve výši 28 %. Studie se ale setkala s kritikou, protože metodologie, kterou Komise použila, prý uměle nafukuje náklady a snižuje přínosy energetické účinnosti. 

„Komise používala ve svých výpočtech naprosto nerealistické diskontní míry (pro investice do zateplování domů – pozn. red.), které uměle navyšují náklady, a to exponenciálně kvůli efektu složeného úročení,“ uvádí ve svých materiálech aliance Šance pro budovy, která lobbuje za ambicióznější přístup ke zvyšování energetické účinnosti v budovách.

Komise prý naopak ve své studii opominula některé benefity, které zvyšování efektivity přináší. „Ignorovala příznivé dopady na zaměstnanost, sociální aspekty, environmentální aspekty, zvýšenou hodnotu aktiv a mnohé další přínosy,“ tvrdí aliance.

Má být cíl pro účinnost závazný, nebo ne? PŘEČTĚTE si některé argumenty.

S náklady na zvyšování účinnosti se pojí ještě jedna obava. V příštím programovém období evropských fondů, tedy právě po roce 2020, totiž bude Česko s největší pravděpodobností dostávat z evropských peněz mnohem menší částku než dosud. Z fondů EU se přitom dosud pokrývala část investic do energetické účinnosti.

Podobně jako další státy střední Evropy by tak Česko chtělo záruku, že peníze na zvyšování účinnosti budou v EU i v dalším desetiletí.

Podle zdroje z Evropské komise je zvyšování energetické účinnosti jednou z hlavních evropských priorit do dalších let, a tak se dá počítat s tím, že finance k dispozici budou. Pevný závazek prý ovšem exekutiva dát nemůže.

„Je ale potřeba naprosto jasně zdůraznit, že veřejná podpora má být pouze motivací, která přiláká soukromé investice,“ dodal zdroj.

„Naše analýzy ukazují, že investice do energetické účinnosti mají pozitivní multiplikační efekt,“ píše k tomu ve svém dnešním komentáři státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

 

„Důležité je, abychom uměli využít prostředky, které na tuto oblast máme,“ dodává. Podle zmíněného zdroje z Komise přitom nedává příliš dobrý signál například to, že v současném nastavení pro čerpání evropských fondů jsou úspory energie rozděleny celkem do čtyř operačních programů.

„Bude důležité, jak dokážeme čerpání z jednotlivých programů koordinovat,“ píše k tomu tajemník Prouza.

 
Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA