Zelená energie a energetické úspory potřebují stabilní prostředí víc než dotace

Aby se v Česku a EU investovalo do zelených zdrojů energie a energetických úspor, musí být nastaveno především stabilní investiční prostředí. Řada projektů se totiž vyplatí i bez dotace. Aby však investoři mohli získávat potřebné úvěry, přijdou vhod například záruky, které mimo jiné poskytuje Evropský fond pro strategické investice. Tématem se zabývalo nedávné debatní setkání, které pořádal EurActiv.
Debatní setkání
Debatní setkání „Evropská pravidla: Pomáhají investicím do zelené energie a energetických úspor?“; zdroj: Flickr EurActiv.cz

Unijní i národní pravidla pro využívání evropských peněz by neměla příliš lpět na detailech a zaměřovat by se měla na efektivní vynakládání financí, zaznělo na nedávné debatě věnované investicím do energetických úspor a zelené energie, kterou pořádal EurActiv.

„Na evropské úrovni se často setkáváme s tím, že pravidla veřejné podpory bazírují na maličkostech, což realizátorům projektů sešněrovává ruce,“ uvedl během setkání ředitel odboru projektů a vzdělávání Hospodářské komory ČR Martin Frélich.

PŘEHLED: Kde čerpat dotace na úspory energie?

„Řadu problémů si ale Česká republika způsobuje sama tím, jak nastavuje například pravidla v operačních programech,“ dodal.

Podle ředitele odboru koordinace strukturálních fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Břetislava Grégra spousta komplikací vzniká už při vyjednávání s Evropskou komisí. Navíc prý přicházejí dodatečná pravidla.

„Komise v současné době tlačí na transparentnost vlastnických struktur žadatelů o dotace a požadavky jsou možná až příliš detailní,“ dodal příklad.

Uznal však také, že některé věci lze změnit i v domácím nastavení.

Přísná pravidla

V operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který administruje právě MPO, doběhly před měsícem první výzvy.

V programu Úspory energie byla první výzva vyměřena na dotace ve výši pěti miliard korun. „Máme přihlášeno 585 projektů za 4,6 miliardy korun. Alokace se tedy ani nenaplnila,“ řekl Grégr.

Pravidla totiž byla pravděpodobně nastavena příliš striktně.

Další výzva by měla být podle ředitele vyhlášena v listopadu a příjem žádostí má začít na přelomu roku. Mezitím chce ministerstvo kritéria pro projekty upravovat.

„Chceme nastavit rozumnou míru, aby se dotační prostředky nerozdávaly bez rozmyslu. Ale na druhou stranu by pravidla neměla být příliš svazující,“ slíbil.

OPPIK je jen jedním z operačních programů, kde je možné čerpat finance na zvyšování energetické účinnosti, ať už v budovách nebo v průmyslu.

Podpora má být stabilní

Například firmy z oblasti šetrného stavebnictví se už dlouho ozývají, že tyto programy jsou zbytečně roztříštěné, protože každý z nich administruje jiné ministerstvo.

„Resorty se ale nyní snaží o koordinaci a situace se posouvá k lepšímu,“ řekl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Firmy zaměřující se na úsporné stavebnictví podle něj po státu žádají hlavně kontinuitu a předvídatelnost. Na sektor má prý negativní dopady, pokud je vyhlašována vysoká podpora na omezené období, po které následuje zase období bez podpory.

„Když stavíte výrobní linku nebo školíte zaměstnance, potřebujete určitou dlouhodobost, aby tyto investice nebyly zmařeny,“ vysvětlil.

Z dlouhodobého hlediska by tak prý aliance přivítala, pokud by trh fungoval bez dotací a bylo nastaveno stabilní investiční prostředí.

Banky chtějí záruky

Stabilitu si přejí i banky. Podle konzultanta Knowledge Centra Erste Corporate Banking Maxe Wandlera byla důvěra v nastavení českých pravidel narušena například změnami v podpoře obnovitelných zdrojů.

„Ještě před několika lety bylo zákonem o podporovaných zdrojích energie jasně dáno, že obnovitelný zdroj bude dostávat výkupní ceny elektřiny po dobu své životnosti. Tomu jsme věřili a s tím jsme do projektů šli. Teď už tomu nevěří nikdo,“ uvedl během debaty.

„Pokud vidíme projekt stojící pouze na víceleté provozní podpoře, nemá téměř šanci být bankou zafinancován. Pomalu přestáváme věřit i dotacím,“ dodal.

Banka tak podle něj dává přednost projektům, které jsou komerčně smysluplné i bez dotace a případná podpora je jen „třešničkou na dortu“. Takových projektů je prý přitom v oblasti obnovitelných zdrojů i energetické účinnosti dost.

Co se podle Wandlera zamlouvá bankám více, to jsou nástroje nabízející záruku za poskytované úvěry.

„Na trhu je dost peněz. Evropské banky jsou nicméně tak silně regulovány, že mají problém pouštět se do rizikovějšího podnikání,“ řekl.

Peníze z Junckerova balíčku

Právě na podporu rizikovějších projektů se zaměřuje Investiční plán pro Evropu, který Evropská komise spustila před rokem a považuje ho za jednu ze svých priorit.

Jeho páteří je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) zřízený v rámci Evropské investiční banky (EIB), jehož hlavním úkolem je prostřednictvím záruk mobilizovat dodatečné investice a přilákat finance ze soukromých zdrojů do rizikových projektů v oblastech jako dopravní infrastruktura, rozvoj výzkumu a inovací, vzdělávání, telekomunikace či energetika.

Otázky a odpovědi: K čemu slouží Investiční plán pro Evropu?

Z dobu svého fungování poskytl formou záruk 3,5 miliardy eur na podporu 141 800 startupů a malých firem a 9,3 miliardy eur na 64 velkých infrastrukturních projektů.

Aktuálně byl spuštěn projektový portál, který má autorům investičních záměrů pomoci najít vhodné investory. O jeho funkcích EurActiv před časem mluvil s Benjaminem Angelem z Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti.

„Česká republika je na tom z hlediska financování a zdraví finančního sektoru daleko lépe než například země jižního křídla eurozóny. I tady by se však našlo několik projektů, které by mohly investičního plánu využít,“ řekl k tomu ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v ČR Zdeněk Čech.

„EFSI by mohl být pro české podniky až extrémně využitelný,“ myslí si Frélich. Na veřejnosti se ale podle něj o fondu mluví hlavně v souvislosti s velkými projekty typu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podnikatelé si prý pak myslí, že na připravené peníze nemohou dosáhnout.

Z EFSI  lze přitom podporovat celou řadu projektů, včetně těch, které se zaměřují na energetickou účinnost.  

„Jedním z příkladů může být francouzský projekt pro podporu energetické účinnosti v sektoru bydlení,“ připomněl Čech nápad, o kterém už EurActiv před časem psal. Ačkoliv domácnosti nejsou typickými příjemci peněz z EFSI, díky projektu je možné jim na investice do energetických úspor poskytnout půjčky.

Článek vychází z debatního setkáníEvropská pravidla: Pomáhají investicím do zelené energie a energetických úspor?“, které EurActiv.cz pořádal ve spolupráci s EU Office České spořitelny.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA