Vyšší cíl pro energetickou účinnost se Unii podle Komise vyplatí víc

Komise má zítra představit evropský cíl pro energetickou účinnost do roku 2030, který v Česku vyvolal debatu o nákladech energetických úspor a jejich přínosech. Podle Bruselu bude mít výraznější snížení spotřeby energie větší přínosy, některé členské země tím ale popudí.
cíl pro energetickou účinnost
Místopředseda EK pro energetickou unii M. Šefčovič © European Union, 2016

Evropská komise má zítra zveřejnit velký balíček důležitých legislativních návrhů, podle kterých se má v budoucnu řídit evropská energetická unie. Jednou z nejdiskutovanějších součástí předvánoční nadílky se už předem stala revize směrnice o energetické účinnosti z roku 2012.

Podle nové směrnice budou členské země zvyšovat energetickou efektivitu svých ekonomik do roku 2030. Její součástí má být i procentuálně vyjádřený cíl určující o kolik mají státy snížit svou spotřebu energie ve srovnání s referenčním rámcem z roku 2007.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že na výši cíle záleží, jaké úsilí budou muset země vyvinout oproti situaci, kdy by pokračovaly jen s těmi úspornými politikami, které už v době výpočtu referenčního rámce fungovaly.

Zvýšení cíle

Prostřednictvím zítřejšího návrhu má Komise do konkrétní podoby převést dohodu prezidentů a premiérů o klimaticko-energetickém rámci EU pro rok 2030, který Evropská rada schválila v říjnu 2014.

Lídři členských států se tehdy shodli, že energetická účinnost se má v EU do roku 2030 zvýšit o 27 %. Cíl měl být podle nich nezávazný.

Na základě uniklých dokumentů i dosavadních vyjádření Komise se ale očekává, že zítra bude v Bruselu navržen cíl pro energetickou účinnost ve výši 30 %, který bude na úrovni EU závazný.

Komise argumentuje i větším počtem pracovních míst, který bude možné díky vyššímu cíli vytvořit, a to v řádech stovek tisíc pro celou Unii.

Toto číslo se objevilo už v závěrech Evropské rady s tím, že původní cíl 27 % bude do roku 2020 přezkoumán právě s ohledem na vůli některých hráčů dosáhnout zvýšení účinnosti o 30 %. Tlak na zvýšení cíle zesílil hlavně po loňské klimatické konferenci v Paříži, kde vznikla nová globální klimatická smlouva. Zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby energie totiž přispívá také ke snižování emisí skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování.

Mezi zastánci vyššího cíle je i řada europoslanců. Evropský parlament dlouhodobě vyzývá dokonce k přijetí 40% cíle pro účinnost. Příznivci ambiciózního přístupu upozorňují například na to, že vedle snižování emisí pomáhá energetická efektivita snižovat i závislost na dovozech paliv, a zvyšuje tak energetickou bezpečnost.

Samotná Komise ostatně staví energetickou účinnost do centra celého projektu energetické unie.

V některých členských zemích včetně Česka se ale očekávané navýšení a „zezávaznění“ cíle setkává s odporem. Mezi Radou EU, ve které jednají právě členské státy, a Evropským parlamentem, se tak dají očekávat tvrdá vyjednávání.

cíl pro energetickou účinnost

© Shutterstock / Lisa S.

Spotřeba energie v Česku klesá

Se silnou kritikou vůči cíli ve výši 30 % přišel v Česku na začátku října generální ředitel společnosti ČEZ a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš.

Ten varoval, že 30% cíl by pro Českou republiku do roku 2030 znamenal výrazně vyšší úsilí pro snížení spotřeby, než s jakým počítá aktualizovaná Státní energetická koncepce z roku 2015. Ta pro rok 2030 předpokládá spotřebu 1 051 petajoulů. Schválení 30% cíle by podle ČEZ vyžadovalo dodatečnou úsporu ve výši 58 petajoulů. Cíl pro energetickou účinnost ve výši 27 % by přitom znamenal dodatečné úspory pouze ve výši 15 petajoulů.

Na základě své interní studie pak ČEZ předpokládá, že náklady na dosažení cíle 27 % by se v Česku pohybovaly mezi 80 a 100 miliard korun, zatím co u cíle 30 % by dosáhly 550 až 600 miliard korun.

S kritikou nesouhlasí aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oblasti šetrného stavebnictví. Upozorňuje na to, že referenční rámec z roku 2007, od kterého se odvíjí výpočet cíle, pracoval s rostoucí spotřebou energie v EU. Mimo jiné proto, že vznikal ještě před finanční a hospodářskou krizí.

Ve skutečnosti však spotřeba energie v Unii klesá, což reflektuje i aktualizovaný referenční scénář z roku 2016. V poměru s ním se „27% cíl“ v EU rovná snížení spotřeby energie pouze o 4,4 % a „30% cíl“ odpovídá snížení spotřeby energie o 7,5 % (viz tabulku).

spotřeba energie

Zdroj: Uniklá dopadová studie EK k revizi směrnice o energetické účinnosti, srpen 2016

„Pokud by Komise využila referenční scénář spotřeby z roku 2007 pro Českou republiku, ten rostl ještě rychleji než scénář spotřeby pro celou EU. V tomto případě jsme už nyní se spotřebou pod takzvaným ‚30% cílem‘. Ten totiž vychází pro ČR na 990 petajoulů konečné spotřeby, přitom v roce 2014 jsme dosáhli 961 petajoulů,“ říká k tomu ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

„Pokud se podíváme na vývoj spotřeby energie v posledních pěti letech, pak je průměrný roční pokles 15 petajoulů,“ dodává.

Návratnost investic

Podle Komise se navíc vyšší cíl pro energetickou účinnost v konečném důsledku více vyplatí. Jeho dosažení sice bude podle uniklé dopadové studie vyžadovat do roku 2030 za celou EU o 9 miliard eur ročně víc než dosažení 27% procentního cíle. Při pohledu do roku 2050 se ale mají předchozí vyšší investice vrátit díky vyšším úsporám energie a 30% cíl by tak v dlouhodobém horizontu vycházel o 9 miliard eur levněji než 27% cíl (viz tabulku).

přínosy energetických úspor

Zdroj: Uniklá dopadová studie EK k revizi směrnice o energetické účinnosti, srpen 2016

Komise argumentuje také větším počtem pracovních míst, který by mělo být možné díky vyššímu cíli vytvořit, a to v řádech stovek tisíc pro celou Unii.

Podle analytiků ČEZ je potřeba pamatovat na to, že uspořená energie zvládne navrátit jen část původně investovaných peněz.

„Samotná dopadová studie uvádí, že už v současném období je třeba dofinancovat 20–42 % nutných nákladů na úsporná opatření,“ píše ve svém komentáři na serveru Ekolist.cz hlavní ekonom firmy Pavel Řežábek.

„Jinak řečeno, ušetřená energie má hodnotu jen 58–80 % dané investice. Zbylých 20–42 % bude muset doplatit český občan, daňový poplatník,“ dodává s tím, že podle odhadů ČEZ se může jednat o 110 až 230 miliard korun.

Jak se na cíl pro energetickou účinnost dívá státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza >>>>

Šance pro budovy na druhé straně poukazuje na to, že přínos energetických úspor nespočívá jen v nižší spotřebě energie. Podobně jako Komise upozorňuje na příznivé efekty pro ekonomiku.

Pokud se prý totiž investuje například do energetického zefektivnění budov, jedná se o investice podporující hlavně malé a střední podniky a lokální pracovní místa. Veřejné prostředky se podle aliance vrátí na příjmech firem a sociálním a zdravotním pojištění.

REKLAMA
REKLAMA